Zástupci členských států a Evropského parlamentu dosáhli politické dohody na nové legislativě pro takzvané nové genomické techniky (NGT), které mají evropskému zemědělství pomoci lépe čelit klimatickým změnám, snížit závislost na pesticidech a posílit konkurenceschopnost farmářů.
Dohoda Rady EU a Evropského parlamentu vytváří vůbec první samostatnou regulaci pro NGT, tedy metody, které umožňují cílené a přesné úpravy genomu rostlin. Cílem je podle institucí EU zjednodušit a urychlit vývoj nových odrůd, aniž by byla ohrožena bezpečnost lidí, zvířat nebo životního prostředí.
„Nové genomické techniky nám umožní dělat více s menšími vstupy. Díky této regulaci budeme moci vyvíjet nové odrůdy rostlin, které budou odolnější vůči změně klimatu a budou vyžadovat méně hnojiv nebo pesticidů,“ uvedl dánský ministr zemědělství Jacob Jensen. Právě Dánsko jako předsednická země Rady EU vedlo závěrečná vyjednávání. Podle Jensena tím EU posiluje schopnost zemědělců inovovat a dlouhodobě vyrábět bezpečné potraviny.
„Rozdíl mezi novými genomovými technikami a GMO je zásadní – zatímco GMO do rostliny vnášejí geny z jiných organismů, NGT umožňují přesné úpravy její vlastní DNA bez cizího genetického materiálu,“ vysvětlila předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS).
Dvě kategorie, dva režimy
Klíčovým prvkem dohody je rozdělení NGT rostlin do dvou kategorií. První z nich, tzv. NGT-1, zahrnuje rostliny s menšími genomickými úpravami, které by mohly vzniknout i přirozeně nebo klasickým šlechtěním. Ty budou nově považovány za rovnocenné konvenčně vyšlechtěným plodinám.
U těchto rostlin nebude vyžadováno označování konečných produktů, výjimkou zůstanou pouze osiva a rozmnožovací materiál. Členské státy budou mít povinnost ověřit, že rostlina do této kategorie skutečně spadá, její další generace už ale znovu kontrolovány nebudou.
Vyjednavači zároveň zavedli seznam „negativních“ vlastností, které NGT plodiny nesmí mít. Patří mezi ně například tolerance k herbicidům nebo produkce insekticidních toxinů. Takové vlastnosti automaticky vyřazují plodinu z kategorie NGT-1.
Druhá kategorie, NGT-2, se týká složitějších genetických úprav. Ty zůstanou plně pod režimem stávající GMO legislativy, včetně povinného povolování, sledovatelnosti a označování. Členské státy si navíc budou moci zvolit, zda pěstování těchto plodin na svém území povolí, či nikoli.
Patenty a přístup k osivu
Citlivým tématem vyjednávání byla otázka patentů. Evropský parlament původně prosazoval úplný zákaz patentování NGT plodin, aby se zabránilo koncentraci trhu v rukou velkých agrochemických firem. Tento požadavek však poslanci během jednání opustili.
Výsledkem je sada převážně dobrovolných pojistek, jejichž cílem je zajistit přístup k novým odrůdám i menším šlechtitelům. Do 18 měsíců od vstupu pravidel v platnost má vzniknout kodex chování, který bude patentové držitele motivovat k poskytování licencí za spravedlivých podmínek a nabídne vodítka pro řešení sporů.
Evropská komise má navíc v prvních letech fungování regulace posoudit, zda patentový režim nebrání přístupu k technologiím, a v případě potřeby navrhnout další kroky.
„Evropa má šanci konečně dohnat dvacetileté zpoždění ve šlechtitelských inovacích. NGT pomohou našim producentům obstát v globální konkurenci, kde jsou tyto technologie již běžné,“ uvedla Vrecionová.
Úpravu pravidel dlouhodobě prosazovala i česká vláda.
Žádné NGTs v ekologické produkci
Dosavadní legislativa EU vycházela z pravidel pro GMO z roku 2001, kdy dnešní genomické techniky ještě neexistovaly. Všechny rostliny vzniklé pomocí NGT proto automaticky spadaly pod přísnou GMO regulaci. Nová dohoda má tento stav změnit a přiblížit evropská pravidla vědeckému vývoji.
NGT mají podle zastánců potenciál snížit spotřebu pesticidů a hnojiv, zvýšit odolnost plodin vůči suchu či chorobám a omezit plýtvání potravinami díky delší trvanlivosti. Zároveň ale zůstávají vyloučeny z ekologické produkce, což je téma, které dál vyvolává debaty mezi vědci, ekologickými farmáři a politiky.
Dohoda však počítá s tím, že technicky nevyhnutelná přítomnost NGT-1 rostlin nebude považována za porušení pravidel ekologické produkce, například v důsledku křížení nebo kontaminace v dodavatelském řetězci.
Politickou dohodu musí ještě formálně schválit Rada EU a Evropský parlament.
Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz