Kolektivizace v moderním střihu již na dohled

Sdílejte článek

Musel jsem se raději přesvědčit v kalendáři, jaký rok se vlastně píše, když na poslední schůzi poslanecké sněmovny došlo k posunu v projednávání jednoho ze zásadních zemědělských zákonů. Jak ve svém vystoupení uvedl poslanec z ODS Jiří Papež, zavál ze sněmovny odér 50.-tých let. Na stole byl totiž návrh zákona o nájmu zemědělské půdy. Není příliš divu, že tento návrh pochází především z dílny komunistických poslanců, jmenovitě pak Josefa Mandíka, Ludmily Brynychové, Josefa Šenfelda a Miloslavy Vostré. Smutnější je, že dalšími autory jsou Petr Zgarba a předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal z ČSSD.

Již vlétě, jakmile se návrh objevil, po jeho pečlivém prostudování, Asociace soukromého zemědělství zaujala zcela zásadní a jediné možné stanovisko.

ASZ žádá zamítnutí tohoto návrhu zákona, neboť postrádá jakýchkoli skutečných důvodů pro schválení. Nejenže to je návrh zcela nadbytečný a podstatu věci neřešící, ale především o zákon, který prokazatelně upřednostňuje nájemce zem. pozemků před jejich vlastníky, když ukládá povinnost minimálně 7-letých nájmů.

Přednesená zdůvodnění poslanců za KSČM považuji za velmi lichá, když neustále opakovali, že 80-90% půdy jeu nás v nájmu a proto je třeba tento zákon přijmout. Je mi líto, ale to je přece řešení důsledků, nikoli příčin.

Jestliže víme, že oproti Evropě je toto procento nezdravě vysoké, přemýšlejme, proč tomu tak je a jak tento nepříznivý stav změnit, nikoli jak jej udržet na současné úrovni.

Jako občan a volič bych se moc přimlouval za to, aby byly předkládány zákony konečně řešící dlouhodobé a zásadní problémy ve struktuře našeho zemědělství a neztrácel se čas těmito účelovými návrhy.

Když už má tento stát zase snahu mluvit lidem do jejich majetku, měl by spíše podpořit, aby vlastníci měli větší zájem na svých pozemcích zůstávat nebo se k nim vracet. Za předchozího režimu, který soukromé vlastnictví považoval za něco hanlivého, se tento zájem podařilo skoro vymazat. Autoři předloženého zákona, vtom zřejmě hodlají pokračovat. Část paragrafů vznikla pouhým opisem ustanovení platného občanského zákoníku, tudíž jsou zbytečná, zatímco druhá část není vůbec domyšlená. Jedná se o rychle ušitý návrh, ze kterého jasně čiší snaha o konzervaci současného nevyhovujícího stavu těsně před vstupem do EU. Půdu si tak může pojistit především řada družstev, která vmnoha případech nejenže stále nemá vyrovnány restituční a transformační pohledávky, ačkoli je 14 let po revoluci, ale často pod různými záminkami pozemky nevydávají vlastníkům nebo jim za ně řádně neplatí nájmy.

Paradoxem bude, jestliže na straně jedné ministerstvo zemědělství bude vpříštím roce podporovat nákup půdy od fyzických subjektů půl miliardou korun formou dotací úroků z hypotéčníchúvěrů a na straně druhé by poslanecká sněmovna schválila zákon fakticky blokující tento trh spůdou. Ministru Palasovi to zřejmě nevadí, když se při hlasování o zamítnutí pouze zdržel.

Vodůvodnění předkladatelů také padlo, že byl zvolen podobný model jako ve Francii. Marně přemýšlím, co nás vtomto spojuje sFrancií, když tato země nemá za sebou zkušenosti z násilné plošné kolektivizace a bezbřehé industrializace zemědělství na rozdíl od nás. Navíc je to stát, který se příliš nestaví za současnou schválenou reformu Společné zemědělské politiky vEU, ke které se ČR naopak plně připojila.

Nejsem si jist, zda dojde knaplnění hlavního proklamovaného důvodu, a to zajištění setrvalé péče o pronajatý půdní fond. Kde předkladatelé berou jistotu, že nájemci sezákonným trváním nájmu až do aleluja, budou sřádnou péčí přistupovat ktomuto cizímu majetku. Mám za to, že sotva a že tato záležitost nemůže být předmětem žádného zákona, nýbrž výchovy a vývoje ve společnosti snávratem kúctě vlastnických a dalších lidských práv. Nemůže také obstát ani argument, že pro možnost výraznějšího vyčerpání peněz zrůzných evropských fondů je nutné zajistit nájemcům jistotu nájmů. To opět svědčí o jasné účelovosti tohoto zákona.

Tím, že vytvoříme systém těchto dlouholetých závazků uděláme krok zpět, bez možnosti reagovat na situaci na trhu, která se může měnit vmnohem kratším intervalu. Doprovodné důvody jsou nasnadě. Zákonnou nemožností úpravy výše nájemného, nebude možné ani zjistit skutečnou nájemní hodnotu půdy. Tudíž i samotná prodejní hodnota půdy bude nadále tajností. Neprůhlednost a tudíž nejistota na trhu s půdou, jistě nepožene bankovní domy, aby zvýšily rating již tak zadluženému agrárnímu sektoru. Ochota půjčovat peníze zemědělcům tak asi nadále neporoste.

Nepopírám, že nemusí být všude jednoduché hospodařit na nájemné půdě, velká řada z nás sedláků má určité plochy také vpronájmu, což ale zdaleka nezakládá důvod pro uzákonění povinností dlouhodobých nájmů, notabene spovinným prodlužováním o další 7-leté periody za zcela stejných podmínek. Není to nic menšího, než evidentní zásah do vlastnických práv. Nevím, kde někteří poslanci stále berou ten pocit nadřazenosti a proč nemohou nechat tuto tradičně zavedenou smluvní volnost na svobodné dohodě mezi vlastníkem a nájemcem, tak jako vkaždém jiném odvětví. Je navíc holým nesmyslem aplikovat tuto falešnou spravedlnost plošně na celou ČR, bez možnosti akceptace místních podmínek.

Podobnou 7-letou lhůtu jsme již všichni zažili u transformačních pohledávek. Výsledkem byl jen nic neřešící odklad a posléze ještě více do očí bijící ostuda nedořešených dluhů zem. družstev.

Vnávrhu zákona se také objevuje celá řada dalších pochybných institutů, jako třeba nemožnost vypovězení znájmu u pozemku, ke kterému nevede přístupová cesta, do doby provedení pozemkových úprav. Při dosavadním tempu jejich provádění, se vlastníci těchto pozemků dočkají tak za světelný rok. V zákoně se řeší přednostní práva majitelů staveb k odkupu zastavěných parcel a dokonce i stanovení kupních cen a to nikoli podle tržních podmínek, ale podle vyhlášek. 49% podíl majetku vzem. společnosti je pro předkladatele zákona málo, aby si vlastník mohl pronajaté pozemky vzít zpět ke svému hospodaření.

Vrcholem arogance moci je pak návrh na pouze 3 měsíční lhůtu k vypovězení existujících nájmů podle dosavadních podmínek, které jinak automaticky přejdou do režimu tohoto zákona. Babička kdesi vHorní Dolní, která má na starosti jiné věci, než sledovat nepřeberné množství parlamentních novinek, se ani nenaděje a vnouček, který by chtěl začít později hospodařit na jejích pozemcích, bude mít nejméně na 14 let smůlu. Sedláci, vystupme hlasitě proti tomuto zákonu, jinak zapomeňme na klasický trh spůdou, kdalším pozemkům se už nedostaneme.

Tento návrh je vrozporu sevropským právem, jak o tom hovoří i nesouhlasné usnesení naší vlády. Pokud bude tento nebo podobný zákon schválen, bude přímo eliminovat snahy vlastníků o podnikání na vlastním, či zděděném majetku a ČR tak bude deklarovat svou neúctu kvlastnickému právu.

Všem vlastníkům nějakého a to jakéhokoli majetku velmi doporučuji sledovat výstupy některých poslanců kolem tohoto návrhu, abyste se seznámili stím, kdo a jak „zastupuje“ vaše zájmy. Je totiž docela dobře možné, že se za nějaký čas starostlivé oko poslanecké dostane i na váš nezemědělský majetek…

Věřme, že ostatní soudní poslanci nejen zpravicových stran, ale i z ČSSD tento zákon nepodpoří a že bude vcelé šíři zamítnut při příštím již 2. čtení. Jinak si vlastníci a nájemci rovnou vyměňte role, bude to tak lepší.

Ing. Jaroslav Šebek

tajemník ASZ ČR

Zdroj: ASZ ČR

Přečteno: 290x
Katalog farem