Hodně bude přitom záležet na nastavení parametrů „aktivního zemědělce“, a především, co se bude považovat za zemědělskou činnost. Podíl příjmů ze zemědělské činnosti by měl být totiž jedním z hlavních faktorů pro splnění statutu aktivního zemědělce. I když by bylo logické, aby byla do uvedeného podílu započítávána výroba (a prodej) potravin přímo v hospodářství zemědělců nebo služby zajišťované zemědělci na venkově (především služby související s údržbou a ochranou krajiny), není zatím zcela zřejmé, zdali tomu tak bude. EU totiž hodlá z podpor v rámci změn Společné zemědělské politiky (SZP) výrobu potravin vyjmout. Výroba (zejména lokálních) potravin je přitom žádoucím zvyšováním přidané hodnoty v zemědělském podnikání a ochrana přírody veřejnou službou. Definice pojmu aktivní zemědělec tak je a zejména bude významným parametrem pro možné čerpání dotací.
Ty z EU mají navíc od roku 2028 výrazně klesnout, a také proto se ve čtvrtek 18. prosince uskutečnil v Bruselu další celoevropský protest zemědělců proti plánovaným změnám SZP. Mezi požadavky zemědělců patřilo také snižování nadbytečné byrokracie, což je požadavek velmi legitimní, ochrana evropského trhu před neevropskou konkurencí (zejména proti podmínkám obchodu se státy Mercosur, které ale už tak legitimní nejsou), a také protesty proti zrušení stávajícího Pilíře II zahrnující škálu podpor rozvoje venkova včetně ochrany krajiny, které by měly být nově součástí společného fondu spolu s nezemědělskými obory, což by představovalo největší změny ve financování zemědělství za posledních několik desítek let.
I o tom se mimo jiné jednalo na úrovni EU právě v den protestů, přičemž z pozice nového premiéra měl prezentovat postoje ČR Andrej Babiš. Proti tomu se ale ohradila Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) dopisem směrovaným na tajemnici Evropské rady Thérèse Blanchet, v němž upozorňuje na riziko možného zneplatnění výstupů z jednání Evropské rady kvůli zapojení Andreje Babiše do jednání o nastavení dotací v následujícím období před dořešením jeho střetu zájmů. Na reakci EU si ale budou muset (nejen) sedláci z ASZ ČR nějakou dobu počkat, minimálně do doby, do níž má být střet zájmů oficiálně vyřešen, což je 8. leden příštího roku.
Obecně lze nicméně říci, že protest evropských (včetně našich) zemědělců má svou racionální podstatu, otázkou ale je, zdali je zvolené forma a čas (komplikace pro bruselskou veřejnost v předvánočním období) optimální. Právě veřejnost by totiž měli mít zemědělci k prosazení svých požadavků na své straně, což se ale nemusí prostřednictvím protestů naplnit. Protesty navíc veřejnost utvrzují v tezích, že podnikání v zemědělství je velká dřina za málo peněz, a tedy v tom, že se do oboru moc zájemců v budoucnosti nepohrne.
Pro samotné zemědělce v ČR je minimálně letos problémem i výrazný pokles cen prakticky všech komodit rostlinného původu, který již také tento týden zaznamenal Český statistický úřad (ČSÚ) v datech mapujících situaci na trhu v listopadu 2025. Podle ČSÚ se ceny zemědělských výrobců celkem meziměsíčně snížily o 4 procenta, z toho ceny ovoce o 9,5 procenta, brambor o 8,2 procenta, čerstvé zeleniny o 4,4 procenta, obilovin o 0,6 procenta, v živočišné výrobě pak i ceny prasat o 6,1 procenta a po mnoha měsících také ceny mléka, statisticky zatím o 0,3 procenta. Trend poklesu cen mléka by navíc měl podle expertních předpokladů dále pokračovat, není ale zřejmé, jak moc a jak dlouho. Naopak v případě zeleniny a ovoce se pokles pravděpodobně zastaví, neboť postupně porostou náklady na skladování, a trhu bude také vyšší podíl dražší produkce ze skleníků. Lze jen dodat, že reálně je pokles cen zemědělských komodit u mnoha zemědělců o dost vyšší, než ukazují statistiky, a navíc se zastavuje růst cen vajec, hovězího masa i drůbeže. To vše kromě poklesu cashflow zemědělských podniků napříč komoditami i velikostí a zhoršení ekonomických parametrů jejich podnikání ale zároveň znamená, že zemědělské komodity a potraviny z nich vyráběné nebudou zřejmě minimálně v příštích měsících zvyšovat inflaci.
Petr Havel
