Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek očekává obrovský zájem mezi sedláky, předpokládá pak pastvu i skotem. Naopak podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala příliš velké využití novinky mezi zemědělskou veřejností nebude. Problémem, jehož přesné řešení ukáže teprve čas, bude vyřešení oplocení pasených zvířat, protože podle zákona se nesmí nijak omezit právo vstupu do lesa. Kvůli povinným dvojitým ohradníkům nejspíš zatím nepůjde pást v lesích prasata, jak je obvyklé třeba na jihozápadě Evropy.

 

Podle agrárního analytika Petra Havla se bude pastva ve stínu stromů využívat spíše ve specifických lokalitách, než že by se brzy v lesích objevily krávy či kozy plošně. „Majitelé lesů to můžou aplikovat ve svých lesních porostech a svých hospodářstvích. Zákon umožňuje i pastvu v cizích lesích, ale obecně je tady problém, že se musí udělat řada opatření na ochranu návštěvníků lesa,“ říká Havel. Podle něj bude muset být i les vhodný, prostupný pro zvířata, nikoliv typický hospodářský smrkový porost.

 

Prezident komory připomíná, že les může přinést přirozený stín bez nutnosti budování přístřešků na pastvinách, pohyb zvířat mezi stromy má ale i svá negativa. Například není jasné, jak se zajistí zákonná povinnost, podle které nesmí při pastvě docházet ke škodách na lesních porostech nebo k narušování půdního krytu. „Skot například využívá stromy k drbání, což je jeho přirozené chování, a může to vést k jejich poškození,“ poznamenal. Jiné problémy můžou mít podle Doležala chovatelé drobnějších zvířat, jako je drůbež, kteří by měli v lese počítat s větším rizikem napadení svých zvířat liškami nebo vlky.

 

Předseda soukromých zemědělců zdůrazňuje, že jde prakticky o návrat k normálu, zákaz pastvy v lesích platil od 60. let minulého století. V současnosti podle něj nastávají paradoxní situace, kdy musí hospodáři oplocovat pastvinu, aby nebyla ve styku s hájkem, byť je malý a vlastník pozemků je stejný. Očekává, že dojde ke zlepšení dobré pohody zvířat, která tak budou moci být v létě pod stromy ukrytá před sluncem.

 

Doufá, že se nebude zákon nakonec vykládat restriktivně, právě kvůli právu vstupu do lesa. „Nejsem pro omezování vstupu do krajiny, ale je třeba, aby majitel mohl své pozemky hospodářsky využívat, nakonec z nich i platí daně. A aby měl nějakou možnost akceschopnosti,“ říká Šebek.

 

Podle ředitele Zemědělského svazu ČR Jana Ulricha budou nakonec klíčové dohody mezi vlastníky lesů, lesníky a farmáři. „Novela zákona pouze vytváří rámec pro tento specifický režim. Důležité bude především to, aby nedocházelo ke komplikacím práce lesníků ani k riziku přenosu chorob mezi hospodářskými a volně žijícími zvířaty,“ dodal. To je právě případ třeba prasat, která musí být ohrazená podle veterinárních předpisů dvojitým ohradníkem, který se v lese prakticky nedá postavit. V ČR se tímto způsobem postupuje proti šíření afrického moru prasat, který přenášejí divočáci. Státní veterinární správa dodává, že nejde o absolutní zákaz. „Do jaké míry je splnění těchto nezbytných pravidel biologické bezpečnosti, zejména oplocení pastviny dvěma ploty, realizovatelné za zachování dalších podmínek vyplývajících z lesnické legislativy, jako je zachování volného vstupu veřejnosti do lesa nebo zabránění škod, nepřísluší Státní veterinární správě komentovat,“ sdělil za státní veterináře Petr Majer.

 

Odborník Lojka připomněl, že v sousedním Německu se můžou prasata pást i na orné půdě, zatímco český přístup je hodně restriktivní. Podle něj zájem spíš bude stoupat postupněji, navíc se musí počítat s tím, že pro některé lesníky bude informace o možnosti pasoucích se zvířat v lese jako červený hadr před očima. Pokud by ale v budoucnu možnost pastvy prasat za jednodušších podmínek prošla, byly by podle něj zajímavé bukové lesy nebo dubiny, které by mohly i svými plody ovlivnit kvalitu masa pašíků. I tak zajistit oplocení v lese nebude jednoduché. „Oplotit se v lese může jen oborový chov nebo při tvoření oplocenek pro nový les,“ připomíná Lojka. Ale i podle něj bude nejvíc záležet na konkrétních případech. Navíc, pokud si nikdo nebude na zvířata v lese stěžovat, nikdo je ani nebude mít potřebu řešit. Možností ale místo pevných plotů budou pro skot nejspíš mobilní elektrické ohradníky.