V současnosti se na evropský trh geneticky modifikované (GMO) plodiny téměř nedodávají, povolovací proces je totiž velmi složitý a nákladný. Proto se na evropském trhu prodávají jen dvě GMO plodiny, a to kukuřice odolná proti škůdci zavíječi kukuřičnému a krmná GMO sója. NGT plodina na evropském trhu není žádná. Jenže právě technologie NGT jsou podle odborníků neškodné a pro evropské zemědělce natolik výhodné, že k jejich omezení není důvod. „Současná legislativa EU ošetřující nakládání s GMO byla vytvořena ještě před objevem metod NGT. Je zastaralá nejen s ohledem na technologický pokrok, ale také na fakt, že v předních světových ekonomikách, jako jsou USA, Japonsko nebo Čína, se už NGT plodiny hojně využívají,“ říká Aleš Pečinka, molekulární biolog z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

 

Jaký je tedy rozdíl mezi „starými“ GMO a novými technologiemi NGT? Jako geneticky modifikované plodiny se označují ty, u nichž se cíleně vyvolají změny v DNA, nebo dokonce nesou cizorodou DNA. V průběhu 20. století se tyto změny DNA prováděly především pomocí mutačního šlechtění, tedy působením chemikálií, rentgenovým či gama zářením. „Toto působení vede k tisícům náhodných změn v DNA dané rostliny, z nichž většina nemá žádný efekt, část je negativní a malá část je pozitivní,“ vysvětluje Pečinka.

 

Kdežto NGT technologie jsou přírodě bližší, lze si je představit jako genetické nůžky. Tyto metody využívají proteiny, obvykle bakteriálního původu, které lze navést na určité místo v DNA, jež přestřihnou. Dojde zde ke změně sekvence DNA a v jejím důsledku ke změně vlastností plodiny. Spadá sem například metoda CRISPR‑Cas, která zažívá v posledních letech po celém světě boom. Metoda CRISPR‑Cas je natolik revoluční, že za její objev získaly v roce 2020 Nobelovu cenu za chemii vědkyně Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová.

 

Evropská unie však uvažuje o tom, že by vstup na evropský trh usnadnila jen části NGT plodin. Plodiny se rozdělí na dvě skupiny: NGT‑1 a NGT‑2. První kategorii EU podpoří tím, že jí usnadní povolovací proces a výrobky z těchto plodin se nebudou muset speciálně označovat. Rostliny NGT‑2 zůstanou v přísném režimu stávající legislativy pro GMO, včetně povinného označování výrobků.

 

U první kategorie NGT jsou genetické změny blízké přirozenému procesu, teoreticky by se mohly objevit i běžným šlechtěním nebo přirozenou mutací, k níž dochází i v přírodě. Jedná se především o vymazání části DNA. Zásadní podmínkou je podle Pečinky to, že se nesmí vkládat genetický materiál z druhů, které nejsou křížitelné, tedy například vložit do DNA kukuřice gen z bakterie. Musí jít jen o takové modifikace, kterých by teoreticky mohl dosáhnout i běžný zahrádkář tradičními metodami šlechtění. Naopak odrůdy spadající do kategorie NGT‑2 jsou případy, kdy je genetická úprava více zásahová, dojde například k přidání genů. Může to mít za následek významné změny vlastností plodiny, jako například že rostlina začne vytvářet pesticidní látky. Tyto plodiny zůstanou regulovány podle klasických pravidel pro GMO – s povinnou autorizací, posouzením rizik, označením, sledováním a možností, že členské státy jejich pěstování omezí či zakážou.

 

GMO (geneticky modifikované organismy) – Obsahují lidmi vyvolané změny DNA. Některé metody se běžně používají, např. mutační šlechtění. Kontroverzní typ GMO je vložení cizí DNA (transgenů) z jiného druhu, například z bakterie, do genomu rostliny. V EU je přísně regulován, platí povinné schválení, označování, atd.

 

NGT (nové genomické techniky) – Přesné úpravy vlastní DNA, výsledná plodina nenese cizí DNA. Dělí se na NGT‑1 (jednoduché, přirozeně podobné mutace) a NGT‑2 (komplexnější). NGT‑1 zřejmě čeká uvolnění regulace.

Již nyní se metodami NGT některé plodiny upravují, žádná z nich ale není k dostání na evropském trhu a je třeba pro ně cestovat do zámoří.

 

Například v Japonsku lze ochutnat metodou CRISPR upravené rajče, které má vyšší obsah zdraví prospěšné látky GABA, tedy kyseliny gama‑aminomáselné, která u člověka snižuje krevní tlak a hladinu stresu. „V USA je zase na trhu několik plodin, které vydrží déle čerstvé a přispívají tak k šetření s jídlem, například saláty, žampiony či brambory, nebo mají lepší vlastnosti během vaření či v průmyslovém procesu,“ popisuje Pečinka. Patří sem například sójový olej, který má až třikrát delší dobu použitelnosti na smažení.

 

Na otázku, zda mohou NGT plodiny nějak poškodit zdraví člověka či zvířat, Pečinka odpovídá jednoznačně zamítavě. „Plodina vytvořená pomocí NGT bude na úrovni DNA nerozlišitelná od plodiny vzniklé mutačním šlechtěním. Není tedy důvod se domnívat, že by měla být nebezpečnější jak pro zdraví člověka a zvířat, tak pro životní prostředí. Každý jednotlivý případ navíc bude před případným uvolněním procházet registrací a posuzováním možného vlivu,“ ubezpečuje Pečinka.

 

Jediným omezením mohou podle něj být patentové poplatky, jelikož se jedná o novou technologii. Poplatky za patenty mohou podle Pečinky alespoň v začátcích vést k vysokým nákladům, takže mohou být pro menší šlechtitele zpočátku nedostupné.

 

Evropská unie si od vpuštění první skupiny NGT plodin na evropský trh slibuje posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti zemědělsko‑potravinářského sektoru, stejně jako zajištění potravinové bezpečnosti.

 

Odborníci připravované uvolnění pravidel vítají. „Šlechtění pomocí NGT totiž může šlechtitelský cyklus plodin výrazně urychlit,“ míní Pečinka. Umožnilo by to také pružnější reakce na klimatickou změnu, šlo by totiž vyšlechtit například plodiny odolnější vůči suchu. Důležitým bodem v návrhu Evropské komise je i možnost použití NGT odrůdy pro další šlechtění.

 

Velcí i malí farmáři NGT v Evropě chtějí