„Zákazníci dnes nehledají jen cenově dostupné produkty v co nejvyšší kvalitě a široký sortiment, ale očekávají také zážitek, který jim obchod nabídne. Jde o rychlost nakupování, propojení online a offline světa, personalizaci slev a výhod nebo pomoc s výběrem zdravějších potravin. Český obchod se tak stává místem, kde se propojují technologie s tradicí a kde se inovace stávají účinným prostředkem k dlouhodobé spokojenosti zákazníků,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory ČR.

Doba je složitá. Obchodníky tíží nedostatek konkurence mezi dodavateli, úbytek pracovníků, omezené zdroje a stále narůstající byrokracie. Jejich klíčovým úkolem bude proto v roce 2026 najít řešení, která udrží krok s neustále rostoucími nároky zákazníků a tlakem na modernizaci sortimentu i způsob prodeje.

Pro lepší představu přináší SOCR ČR přehled trendů, které budou letos ovlivňovat obchodní trh.

Privátní značky budou i letos rychle zvyšovat svůj podíl na trhu. Zákazníci už pochopili, že privátní značky poskytují stejnou nebo vyšší kvalitu za výhodnější cenu než značkové výrobky. Podle analýzy společnosti NIQ činí průměrná úspora u výrobku privátní značky oproti podobnému značkovému výrobku v ČR již 21,5 procent. Většina nakupujících přitom tuto úsporu investuje do nákupu privátních značek vyšší kvality.

Jednou z výrazně rostoucích kategorií privátních značek jsou convenience potraviny, tedy čerstvé produkty navržené pro rychlý a pohodlný životní styl a připravené k okamžité konzumaci nebo jen s minimální úpravou. Jde především o hotové saláty či předpřipravená hotová jídla. Novinkou tzv. convenience potravin se stává také čerstvé krájené ovoce a zelenina. To vše ukazuje, že lidé mají zájem o kvalitnější stravování, i když nemají dostatek času na domácí přípravu jídla.

„Potraviny privátních značek vedle významných úspor pro zákazníky také výrazně posilují vývoz kvalitních českých potravin. Naprostou většinu českého zemědělského exportu stále tvoří levné dotované zemědělské komodity, které se v zahraničí zpracují a do Česka se musí dovážet hotové potraviny,“ vysvětluje Tomáš Prouza. V tuzemsku vyrobené potraviny pod privátními značkami tento negativní trend alespoň částečně zmírňují, a díky tomu vytváří český zemědělský export s nejvyšší přidanou hodnotou. Loni se vyvezly české potraviny privátních značek za přibližně 22 mld. Kč, což je téměř desetina vývozu potravin z Česka. Vedle sousedních zemí směřovaly české potraviny privátních značek i na náročné trhy západní Evropy a Severní Ameriky. Často jde navíc o výrobky středních tuzemských potravinářských firem, které díky spolupráci s obchodními řetězci rychle rostou a posilují svůj tržní podíl na potravinářské výrobě v Česku.

Pro menší farmáře, pekaře, řezníky či mlékárny představují regionální produkty obrovskou příležitost k rozvoji. Spolupráce s obchodníky jim umožňuje posílit svou samostatnost a rozšířit aktivity od zemědělství přes potravinářskou výrobu až po agroturistiku. Díky tomu nemusejí být závislí na dotacích. Tento model spolupráce přináší na trh autentické lokální produkty, a zároveň v regionech podporuje inovace a udržitelné podnikání. Rostoucí obliba řemeslných piv, regionálních sýrových a masných specialit nebo sezónního ovoce a zeleniny a produktů z nich dokazuje, že čeští zákazníci jsou ochotni si za potraviny s příběhem připlatit. Obchodní řetězce proto budou i letos nabídku těchto produktů navyšovat a budou dále investovat do spolupráce a úprav logistických systémů.

„Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR dlouhodobě spolupracuje na podpoře lokálních dodavatelů s Asociací soukromého zemědělství ČR. V minulém roce jsme společně vypracovali manuál pro farmáře, kteří by chtěli dodávat do obchodních řetězců. Manuál podrobně vysvětluje, jak taková spolupráce vypadá a co má dodavatel udělat, aby si našel místo v nabídce obchodů. Této spolupráce si velmi vážíme a jsme rádi, že se stále najde mnoho menších farmářů, kteří se věnují výrobě potravin a přicházejí se zajímavými produkty,“ dodává Tomáš Prouza.

Technologie mění tvář českého retailu a přinášejí zákazníkům větší pohodlí, rychlejší obsluhu a personalizovanou péči. Bezobslužné odbavení, které zahrnuje samoobslužné pokladny, ruční scannery, mobilní aplikace nebo automatické prodejny, se stává novým standardem a jeho obliba roste i u starší generace. „Letos bude rychle pokračovat instalace moderních způsobů, jak odbavit zákazníky, a to i v menších prodejních formátech. Stejným tempem se budou otevírat i plně samoobslužné prodejny, ať už proto, že se budou obchodníci snažit udržet obslužnost na venkově, nebo budou chtít prodloužit prodejní doby v malých prodejních formátech ve městech,“ vysvětluje Tomáš Prouza.

Roste také podíl digitálních objednávek, ať už jde o přímé objednávky u online retailerů nebo o zprostředkování nákupu různými digitálními platformami, které se původně specializovaly na rozvoz jídla z restaurací a nyní svůj sortiment rozšiřují také o rozvoz potravin z kamenných obchodů. Rozšiřování závozu potravin mimo velká města, ať už s přímým doručením do domácnosti nebo do chlazených boxů, také výrazně mění požadavky na obchodní obslužnost venkova. Je to zejména tam, kde se kamenná prodejna nemůže uživit ani po změně na automatizovaný prodej.

Dalším dobře viditelným příkladem digitalizace českého retailu jsou digitální cenovky, které umožňují okamžitou aktualizaci cen a přinášejí významné úspory času i práce pro zaměstnance. Někteří obchodníci instalují digitální cenovky pouze na často měněné položky, jako jsou čerstvé produkty (ovoce a zelenina, mléčné výrobky nebo maso). Jiní už přešli na plně digitalizovaná řešení napříč celými prodejnami. Digitální cenovky umožňují okamžitou aktualizaci cen z centrálního systému, čímž se eliminuje nutnost manuálního přeceňování a snižuje se riziko chyb. Výrazně šetří ale i spotřebu papíru.

S tím, jak rostou reálné mzdy a ochota lidí utrácet, začínají zákazníci opět více dbát na to, co jedí, a hledají produkty, které podporují zdraví a vyhovují jejich životnímu stylu. „Pozorujeme zvýšený zájem o rostlinnou stravu, potraviny s vysokým obsahem proteinů, bio produkty a speciální výživu (například bez lepku, cukru nebo laktózy),“ říká Tomáš Prouza. Obchodníci proto investují do rozšiřování sortimentu zdravých potravin v rámci privátních značek a hledají různé cesty, jak lidem zdravější potraviny přiblížit.

Obchodníci v rámci privátních značek výrazně zrychlují tempo tzv. reformulací, tedy snižování obsahu cukru, soli a tuků v potravinách, aniž by tím utrpěla jejich chuť nebo kvalita. Při nutričních srovnáních tak často vycházejí potraviny privátních značek při stejné kvalitě nejen levněji, ale i zdravěji než podobné potraviny značkových výrobců. „A pokud se konečně podaří zavést jednoduché nutriční značení jako pomoc zákazníkům pro zdravé rozhodování, bude to vidět na první pohled i na regálech obchodů,“ doplňuje Tomáš Prouza.

Nová vláda zvažuje řadu kroků, které by mohly mít nepříznivý dopad na české spotřebitele a vést k méně příznivým cenám či užšímu výběru zboží. V posledních týdnech se objevují podněty, které směřují k omezování konkurence mezi dodavateli, cenové regulaci či omezování slevových akcí.

„Uskutečnění těchto kroků by ve výsledku mohlo vyvolat tlak na růst cen, a to zejména u základních potravin, což považujeme za riskantní scénář pro domácí trh. V současné době se otevírá mimořádně příznivý prostor pro snížení cen ze strany českých dodavatelů. Již několik měsíců sledujeme pokles cen klíčových komodit, například mléka, a stabilizaci nákladů na energie,“ říká Tomáš Prouza a dodává: „K tomuto trendu přispěla i vládní opatření v oblasti poplatků za obnovitelné zdroje, která pomohla snížit provozní náklady. Vzniká tak ideální příležitost k tomu, aby čeští producenti potravin promítli tyto úspory do svých cen a nabídli zákazníkům stejně konkurenceschopné podmínky, jaké vidíme u zahraničních dodavatelů.“

Místo zavádění regulačních bariér, které mohou oslabovat konkurenční prostředí a bránit poklesu cen, by vládní politika měla co nejvíce podporovat volný trh. Je také důležité, aby se Česko posunulo od exportu základních dotovaných komodit k produkci potravin s vyšší přidanou hodnotou. Maximum domácích zemědělských surovin by se mělo zpracovávat v tuzemsku, přičemž dotace by měly být účelně směřovány tak, aby jejich výsledkem byla vyšší kvalita českých produktů a příznivější ceny pro spotřebitele.

„Pokud dojde k prosazení návrhů na omezování konkurence, cenovou regulaci či omezování slevových akcí, bude to mít negativní dopad na českého zákazníka,“ upozorňuje Tomáš Prouza. Existují příklady zemí, které se vydaly cestou podobných regulací a ceny potravin tam kvůli tomu rostly výrazně rychleji než v Česku. Například v Maďarsku se za poslední čtyři roky ceny potravin zvýšily dvojnásobně oproti tuzemskému trhu. Podobný vývoj by mohl čekat i Česko, pokud se vládní politika vydá cestou omezování tržních mechanismů.

Autor: Šárka Mrázová
Zdroj: Komoraplus.cz