Původní verze podkladu pro vládu ke schválení tzv. národních dotačních programů pro zemědělství v roce 2026 počítala s částkou 3,2 miliardy korun. Verze, kterou na svém jednání 26. ledna podle informací Deníku N schválila vláda, počítá s částkou o 800 milionů korun vyšší. Téměř o 300 milionů korun se navýšil objem prostředků u programu Zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat. Především se ale vrací program Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu, který v původním návrhu vůbec nefiguroval a nově nabízí 250 milionů korun. Tento program nebyl otevřen od roku 2023.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán předložil návrh na zvýšení částky nabízené z národních dotací v době, kdy je premiér Andrej Babiš stále v jasném střetu zájmů. Firmy z holdingu Agrofert přitom v minulosti patřily mezi největší příjemce zemědělských dotací, ve kterých vláda nyní zvýšila objem alokovaných peněz. „Dotace pro největší podniky ještě porostou v době, kdy resort zemědělství tvrdí, že se mu nedostává prostředků. Ministr zemědělství Martin Šebestyán jako bývalý lobbista za největší podniky tímto krokem zřejmě už vykonává jejich zadání, které si vláda schválila i v programovém prohlášení. Zatímco o potřebné strukturální podpoře menších a středních podniků, které jsou pro budoucnost zemědělství klíčové, se pouze líbivě mluví, dotace pro největší zemědělské koncerny lze chválit snadno a rychle. Zvýší se tím sice zisk těchto podniků, ale z hlediska konkurence, pestrosti produkce a kvality potravin se nic nezlepší. Venkovu ani spotřebitelům tyto vyšší dotace nic nepřinesou. Zvyšuje se jen závislost celého sektoru na několika subjektech a snižuje se konkurenceschopnost tuzemského zemědělství jako celku, což je pro ČR ze strategického hlediska rizikové. Ptám se, co na to říkají zástupci ostatních nevládních zemědělských organizací? A opravdu to takhle chtějí jejich členové?“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR

