Článek byl původně publikován ve speciální příloze HN Proměny zemědělství.
Financování Evropské unie se neřídí nahodilými ročními výkyvy, ale stojí na pevných základech takzvaného víceletého finančního rámce. Aktuální sedmiletý rozpočet směřuje ke svému finále. Stávající rámec končí rokem 2027 a v evropských institucích již nyní vrcholí přípravy na start nového období. Pro zemědělce, kteří patří mezi největší příjemce unijních prostředků, jde o kritický moment.
Ve hře je společně s celým evropským rozpočtem i podoba společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2027. Ta má ambici skloubit řadu úkolů – od produkce kvalitních potravin přes snižování emisí až po zajištění důstojného příjmu zemědělců. Zároveň se však tenčí evropský rozpočet, který má tento klíčový sektor podporovat.
Evropská komise při přípravě nového víceletého rozpočtu EU na období 2027–2034 pracuje s několika klíčovými částkami. Hlavním prvkem navrhované rozpočtové architektury je 293,7 miliardy eur, která mají jít na evropské zemědělství z nového Fondu národního a regionálního partnerství.
Tato částka představuje minimální objem prostředků určených pro zemědělství na úrovni EU, přičemž právě z ní bude vypočtena konkrétní alokace pro Českou republiku. Podle aktuálních propočtů by mělo jít minimálně o 6,2 miliardy eur pro české zemědělce. Evropský komisař pro zemědělství Christophe Hansen tuto obálku opakovaně označuje za nezbytný základ, který má zajistit zachování přímé příjmové podpory farmářů.
Česká strana však na tato čísla hledí s velkou opatrností. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) při své lednové návštěvě Bruselu na jednání s ostatními ministry ze zemí EU upozornil na alarmující trend: základní zemědělská obálka v návrhu víceletého finančního rámce je o 22 procent nižší než v současném období. Tento nominální pokles navíc není nijak korigován o kumulativní inflační dopady, které se podle odhadů pohybují kolem 30 procent. V reálných cenách tak jde o drastické zeštíhlení podpory.
Pro srovnání, rozpočet společné zemědělské politiky na období 2021–2027 činí přibližně 386,6 miliardy eur. Velkého propadu si všímají nejen politici, ale i samotní farmáři, kteří přípravu nové zemědělské politiky s napětím sledují.
„Zemědělcům se zdá, že za méně peněz se bude po nich chtít hodně muziky,“ varovala v prosincové debatě Hospodářských novin Hana Šťastná z jihočeské Agrární komory.
Zemědělci navíc podle ní čelí rostoucím nákladům. Drahé jsou pohonné hmoty, elektřina, teplo, ale i hnojiva či krmiva pro hospodářská zvířata.
Nové finanční nástroje a záchranné sítě
Komise se snaží rozpočtové obavy mírnit představením nových finančních instrumentů, které mají doplňovat základní pilíř. Patří mezi ně zejména nově koncipovaná krizová rezerva ve výši 6,3 miliardy eur. Tento nástroj má sloužit k řešení náhlých tržních výkyvů či nepředvídatelných katastrof. Česko má s krizovou rezervou přímou zkušenost – peníze z její starší varianty z období 2021–2027 využilo například na pokrytí ztrát po ničivých jarních mrazech v roce 2024.
Dalších zhruba 40 miliard eur má být k dispozici prostřednictvím Evropského fondu konkurenceschopnosti a výzkumného programu, zejména pro rozvoj biotechnologií, bioekonomiky a inovací v zemědělství.
Podle ministra Šebestyána však nelze debatu o budoucnosti zemědělské politiky EU vést pouze v rovině celkových objemů prostředků. Cesta k udržitelnému sektoru podle něj vede i přes usnadňování podnikání a odbourávání legislativních povinností – zejména v citlivé oblasti ochrany přírody.
„Evropské zemědělství stojí v době rostoucích nákladů, nejistého mezinárodního obchodu a sílících společenských očekávání před zásadními rozhodnutími. Je nezbytné, aby se deklarované strategické postavení zemědělství konečně promítlo i do konkrétních kroků a legislativy,“ uvedl ministr Šebestyán.
Administrativa místo zemědělské práce
Pro farmáře v terénu jsou však miliardy v Bruselu často jen abstraktními čísly, zatímco každodenní realita je drcena administrativou. Přístup k dotacím je podmíněný nejen přísnými podmínkami, ale také vykazováním a vyplňováním celé řady formulářů. „V některých podnicích má administrativu na starosti přímo ten farmář nebo jeho manželka,“ upozornil na debatě Pavel Svoboda, který hospodaří v Dolním Dvořišti.
Další možností je najmout si na administrativu speciálního pracovníka. To je ale spojené s vysokými náklady, které zemědělci mnohdy nemohou nést.
Problémem podle něj není jen evropská regulace, ale i česká neschopnost efektivně pracovat s daty. V Česku totiž stále nefunguje automatický přenos informací mezi jednotlivými státními orgány, což farmáře nutí vyplňovat stejné údaje opakovaně pro různé úřady. Nejde však jen o čas strávený u počítače, ale o celkovou nepředvídatelnost systému.
Zemědělství je obor, který vyžaduje dlouhodobé plánování, což se podle Svobody bije s překotnými změnami pravidel. „Rozumím tomu, že je potřeba se řídit pravidly, ale ta se během hry mění. Já například plánuji osevní postup šest sedm let dopředu a ideální je vědět, co mě čeká v dalších deseti letech,“ vysvětluje potřebu koncepčnosti, na kterou by se mohl farmář spolehnout.
Administrativní úleva na obzoru
Právě na kritiku ohledně administrativní náročnosti se komise snažila reagovat slibem „zjednodušujících balíčků“ – ty se přitom vztahují na již aktuální období 2021–2027. Lze ale očekávat, že se promítnou i do připravované reformy.
Jedním z hlavních pilířů navrhovaných změn je výrazné ulehčení nejmenším hospodářům. Počítá se se zvýšením paušální roční platby pro malé zemědělce. Úlevou má být také vyjmutí malých a ekologických zemědělců z podmínek takzvané podmíněnosti, které řeší například střídání plodin na polích nebo udržování travnatých ploch. Pravidla podmíněnosti by se měla měnit i pro některé větší hráče – komise dá členským státům více flexibility, jak pravidla nastavit.
Změnit se má i samotný přístup ke kontrolám na místě. Počet kontrol se má snížit maximálně na jednu návštěvu ročně. Zároveň má dojít ke zrušení části pravidelného výkonnostního reportingu, který zemědělce i úřady nadměrně zatěžoval. Další zjednodušení má následovat – například se má usnadnit povolování pesticidů.
Mezi regulací a svobodou
I přes veškeré přísliby miliardových injekcí a zjednodušujících balíčků zůstává nálada v českém agrosektoru napjatá. Odborníci upozorňují, že samotné peníze, kterých navíc v reálném vyjádření ubývá, problém nevyřeší. Agrární analytik Petr Havel se domnívá, že klíč k úspěchu leží v hlubší změně přístupu.
„Evropská unie připravuje reformu, která bude poměrně zásadní zejména v redukci peněz. Je ale zapotřebí změnit přístup a dát zemědělcům větší svobodu v rozhodování,“ domnívá se Petr Havel.
Podobně skepticky se k budoucnosti vyjadřuje i Hana Šťastná. Podle ní současné nastavení, kdy se od zemědělců žádá stále více ekologických služeb za reálně méně peněz, nemůže dlouhodobě fungovat. Podle jejího varování nebude tento trend dobrý „ani pro českou krajinu, ani pro spotřebitele“.
Evropské zemědělství po roce 2027 tak stojí před nelehkým úkolem: dokázat, že i v éře úspor je schopno zajistit potravinovou bezpečnost a ekologickou stabilitu, aniž by přitom definitivně udusilo ty, kteří na půdě skutečně pracují. Rok 2026 bude v tomto ohledu rozhodující. Evropská komise slibuje, že se zemědělci bude o změnách pravidelně jednat.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
