Aktuálně se debatuje, jak usnadnit mladým zemědělcům přístup půdě, ale také, jak je motivovat, aby vůbec na statcích a farmách pracovat chtěli, do roku 2040 by chtěla mít mladých farmářů dvojnásobek současných čísel.

 

Jednou z myšlenek je rozptýlení obav, že v případě nemoci se u soukromých hospodářů nikdo o jejich zvířenu nepostará a podobně, že už se s několika krávami, které potřebují podojit každý den, už nikdy nepodívají na dovolenou, protože neseženou záskok.

 

Evropská unie nyní zvažuje podobu podpor, aby se lidé na záskok našli. „EK chce dále posílit sociální pomoc rodinným farmám v případě dovolené, nemoci, mateřské a rodičovské dovolené apod. Právě mladí zemědělci vnímají špatnou zastupitelnost na farmách jako velký problém,“ vysvětlili nedávno po jednání s eurokomisařem pro zemědělství Christophe Hansenem zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR.

 

Jak by případná pomoc fungovala, je ale zatím ještě v oblacích. Podle místopředsedy ASZ Jana Štefla by se navíc mělo diskutovat nejenom o nemocenské, ale třeba i o možnostech dovolené i pro zaměstnané rodinné členy na rodinných farmách, tedy aby rodiče s dětmi mohli vyrazit třeba do zahraničí.

 

Mohlo by jít třeba „jenom“ o fond, ze kterého by farmáři čerpali peníze a záskok by si sháněli sami, další variantou by pak byli rotující pracovníci, které by ale musel například zaměstnávat stát.

 

Podle ředitelky Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Karolíny Menclové je možné se podívat i na jiné modely, které nezatěžují státní rozpočty natolik, například v Dánsku se propojují podniky se studenty daných oborů. „U většiny dánských studijních programů je odborná stáž povinnou součástí studia. Přibližně v rozsahu půl roku u středoškolských oborů a zhruba jednoho roku u vysokoškolského studia a její absolvování je podmínkou pro získání diplomu. Tyto stáže jsou v Dánsku zpravidla neplacené, případně může zaměstnavatel poskytnout dobrovolnou finanční odměnu,“ popisuje.

 

Další variantou je třeba možnost po vzoru Švýcarska, kde existují charitativní organizace, které zemědělcům pomáhají. Charita Horská pomoc například nabízí propojení mezi dobrovolníky a zemědělci, kteří hospodaří v nehostinných podmínkách. „Jejich podpora umožňuje rodinám vydechnout si a znovu získat sebevědomí. Dobrovolníci pomáhají všude, kde je pomoc potřeba,“ píše se na stránkách projektu, který předloni zapojil 873 dobrovolníků.

 

Například agrární analytik Petr Havel má k možnosti záskoku na nemocenské a dovolené neutrální vztah. „Neznám zemědělce, kteří by za posledních 20 let nebyli na dovolené, i když ne v ideálním čase, když jsou žně,“ popsal. I v současnosti se podle něj dějí sousedské výpomoci, ale podobně jako u jiných živnostníků soukromí majitelé farem prostě dovolenou zaručenou nemají. Podle něj by bylo možné o podobných opatřeních uvažovat ne plošně, ale například u mladých zemědělců v prvních pěti nebo deseti letech práce. Naopak řešení s charitou, která by následně mohla zaskočit, je podle něj zajímavé. „Už dnes se najdou lidé, kteří jezdí na dovolenou štípat dříví. Určitá skupina lidí by asi ochotná byla,“ dodal. Podle něj by ale bylo oříškem prokázat kvalifikaci takových lidí například ke starání se právě o zvířata.

 

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala podobné návrhy ze strany Evropské komise posouvají zemědělskou politiku spíš do sociální politiky, která by měla zůstat v kompetenci jednotlivých členských států. „Zavedení takové podpory by navíc nutně vyžadovalo rozsáhlý kontrolní mechanismus, což by vedlo k dalšímu nárůstu administrativní zátěže. Domníváme se však, že existují jiné, efektivnější a méně administrativně náročné nástroje, jak tohoto cíle dosáhnout,“ dodal.

 

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha bere tematiku nemoci u samostatně hospodařících zemědělců za velmi složité téma, zejména u péče o zvířata, kde není možné „vzít si volno“. „V takových případech může krátkodobá nemoc znamenat nejen osobní, ale i provozní problém. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že zemědělec je podnikatel jako každý jiný,“ poznamenal s tím, že není možné plošně zemědělce mezi podnikateli zvýhodňovat.