Nestává se často, že se vysoce postavený komisař EU sejde přímo se zástupci soukromých zemědělců. Kdo vaše jednání inicioval?
Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni, o kterou jsme požádali komisaře pro zemědělství a potraviny Christophe Hansena. Společně s námi se jednání zúčastnila také zástupkyně Klubu mladých farmářů. Je to vlastně jedna z našich velmi aktivních odnoží, která organizuje mladé začínající zemědělce a sedláky, většinou syny a dcery z našich rodinných farem, kteří chtějí pokračovat v tradici předchozích generací. Přítomna byla také předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová a také úředníci z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova.
Přiblížíte nám ústřední téma vašeho jednání?
Komisař dal naší nevládní organizaci poměrně velký prostor, dokonce jednání významně prodloužil, protože ho evidentně zajímalo, co mu říkáme. Proto jsme měli možnost podrobně vysvětlit celou řadu věcí a představit témata, která se podle našeho názoru v ČR málo řeší, jako třeba trend obrovské koncentrace podniků a špatně nastavené dotační politiky, která vede ke zneužívání dotací supervelkými podniky. Informovali jsme ho také, že nemáme problém s návrhem Společné zemědělské politiky a že si naopak myslíme, že jde o poměrně přesnou podporu rodinného modelu hospodaření. Uvedli jsme, že k návrhu samozřejmě máme jisté výhrady, ty jsou však spíše dílčího charakteru, které mu zašleme písemně.
Důležité pro nás je, že jsme navázali přímý kontakt v Evropské komisi. Řekli jsme, že pokud by byl návrh Společné zemědělské politiky EU v plné míře uplatněn v současné podobě, mohla by nastat celá řada potřebných a důležitých změn v zemědělském sektoru. Zejména v České republice by tato důležitá oblast mohla fungovat skutečně udržitelně a výsledkem by byl vývoj, který bude udržitelný. Při jednání jsme prosazovali, aby Evropská unie zavedla jasné zastropování především přímých dotací, které se zcela neefektivně dávají na obří kolosy o desítkách tisíc hektarů a které pak jen venkov a běžné zemědělce ničí. Zároveň jsme požadovali, aby se přesně sledovala majetková propojenost právnických osob, aby tento stát a daňový poplatníci vůbec věděli, komu jsou ve finále tyto dotace vypláceny
Zmínili jste se také, s jakými byrokratickými překážkami zápasíte?
Ano. Při jednání jsme upozornili na to, že domácí platební agentura, což je Státní zemědělský intervenční fond, prosazuje sledování personálních vazeb v rámci rodiny. Sleduje tedy příbuzenské vztahy na farmách, což je podle našeho názoru úplný nesmysl. Jde pouze o byrokracii, která k ničemu nevede, neboť vytváření vazeb na lokální úrovni je naopak žádoucí cíl.
Na druhé straně platební agentura neřeší sledování majetkové propojenosti právnických osob. A to je právě ten největší problém, protože velké podniky se mezi sebou skupují, spojují se a čerpají prostředky, které pro ně nejsou určené a nemají na ně nárok. Vysvětlili jsme, že se prostřednictvím menších podniků tváří, jako kdyby nebyly velkým podnikem, ale že je ve skutečnosti vlastní pouze jeden člověk, jeden fond nebo jedna společnost. Jinými slovy, jde fakticky o jeden velký podnik.
Hovořili jste i o podmínkách pro budoucí dotace?
Mluvili jsme o tom, jaká bude definice aktivního zemědělce a kdo bude mít nárok na podpory. Zdůraznili jsme, že by mělo jít především o klasické, lokální farmy rodinného typu, tedy o malé, střední, začínající a mladé zemědělce, nebo ty kteří jsou různými způsoby ve znevýhodněné pozici. Také jsme upozornili, že podpora musí být určena zemědělcům, kteří dělají něco navíc, ať už pro krajinu nebo třeba v rámci určitého modelu sociální služby na venkově a zejména těm, kteří vytvářejí přidanou hodnotu své produkci. V žádném případě pak podle nás nemohou být peníze určeny velkým subjektům. Těm je třeba také pomáhat, ale je třeba pro ně využívat jiných finančních nástrojů třeba přístupem k úvěrům, garancím nebo nástrojům nefinančním a stát jim může pomáhat třeba v zaměstnanecké politice nebo v propagaci na zahraničních trzích apod.
Jak Christophe Hansen reagoval na vaše argumenty a na váš výklad?
Prohlásil, že když v létě navštívil výstavu Země živitelka v Českých Budějovicích, všiml si, že to, co se tam oficiálně ukazuje, nemusí být, většinová realita českého zemědělství. Řekli jsme mu, že to není jen jeho pocit a že majitelé rodinných farem mají v řadě věcí výrazně jiné představy, požadavky a zájmy, než mají supervelké zemědělské subjekty.
Pozvali jsme komisaře Hansena znovu do České republiky. Řekl nám, že určitě přijede a že se bude těšit na návštěvu rodinných farem, které patří členům naší asociace. Potvrdil také, že podporu z evropského zemědělského rozpočtu potřebují nejvíce mladí zemědělci, lokální farmy, rodinné podniky a hospodářství ve znevýhodněných oblastech. Tomuto cíli prý Evropská komise podřídí nastavení pravidel pro čerpání zemědělských dotací napříč unií. Uvidíme, zda to tak v naší zemi nakonec bude. Každopádně vše budeme aktivně sledovat a hájit zájmy českého venkova a českých sedláků.
Autor: Bob Asher
Zdroj: PrahaIN.cz
