V řadě případů má ale nárůst finančních prostředků logiku a zdaleka se netýká jen „agrobaronů“ a firem z holdingu Agrofert, ale také třeba ochrany přírody nebo zvyšování přidané hodnoty (zpracování) zemědělských surovin, což je dlouhodobý problém českého zemědělství jako celku. I když lze z obecného hlediska zvyšování dotací a růst výdajů státu považovat za negativní, záleží samozřejmě na tom, kam a za jakých účelem mají být dotace nasměrovány. V nárůstu rozpočtu MZe o zhruba 3,5 miliardy korun oproti původní výši není proto vše zcela špatně.
Emoce vzbuzuje především zvýšení národních dotací a znovuzavedení dotačního programu s názvem „Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu“, který zrušila v rámci konsolidačního balíčku minulá vláda. Je to ale tak trochu bouře ve sklenici vody. Na tento program má jít 250 milionů korun, což v praxi představuje z celkového rozpočtu MZe podíl něco přes 0,5 procenta a v samotných národních dotacích přibližně 6 procent. Jde přitom o investiční podpory, které skutečně v minulosti čerpaly velké potravinářské firmy, ale zdaleka ne jen Agrofert.
Samozřejmě je na místě se ptát, zdali právě takové firmy finanční pomoc od státu potřebují a zdali nejde v praxi o naplnění střetu zájmů, je však třeba také vědět, že podpory potravinářství poskytují různými způsoby prakticky všechny země EU. A také že v ČR se podíl dotací do potravinářství z rozpočtu MZe pohybuje v řádu jednotek procent v porovnání s dotacemi do zemědělství.
Mnohem vyšší položku pak představují v národních dotacích Nákazový fond (zhruba 1 miliardu korun) a zlepšení podmínek chovů hospodářských zvířat (necelých 1,3 miliard korun), které byly a jsou také předmětem kritiky. Tady je ale vhodné upozornit, že smyslem Nákazového fondu je prevence vůči stále častěji se vyskytujícím nákazám končícím likvidací zvířat a zlepšení podmínek chovů je dotací na všeobecně požadované zvýšení pohody (animal welfare) hospodářských zvířat a poměrně významnou podporou živočišné produkce, která je v ČR (až na minulý rok) trvale ztrátová, ale například produkcí statkových hnojiv důležitá i pro zlepšení stavu naší krajiny. Aktuální navýšení národních dotací na 4 miliardy korun ani tak ale není fatální – původní plán bývalé vlády počítal na tyto účely s částkou 3,75 miliardy.
Do zlepšení stavu krajiny ostatně směřuje razantnější zvýšení podpor než do dotací pro velké potravináře. Konkrétně jde o 600 milionů korun na podpory v lesnictví a fakticky doplacení dluhu nestátním vlastníkům lesů ještě za druhé pololetí roku 2024 za programy, které byly sice schváleny, ale jak v závěru loňského roku upozornilo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů ČR, peníze určené mimo jiné na obnovu a zvýšení druhové pestrosti lesů řada z nich ještě nedostala. O dalších 800 milionů korun má být také posílena podpora vodního hospodářství, mimo jiné na zajištění zdrojů pitné vody v regionech, kde je jí nedostatek.
Jednou z cest jsou přitom vodohospodářské soustavy sloužící k transportu vody z oblastí s dostatkem vody do sušších oblastí, ale i některé přehrady sloužící jako zdroje pitné vody a podílející se na prevenci rizik povodní a právě i sucha. ČR se navíc musí, stejně jako všechny země EU finančně připravovat na splnění již odsouhlasené rámcové směrnice pro čištění městských odpadních vod, která si vyžádá v příštích dvaceti letech investice v celkové výši kolem 400 miliard korun. V neposlední řadě se na zvýšení rozpočtu MZe podílí i peníze na spolufinancování dotací z EU, k čemuž se ČR zavázala, a pokud by své závazky neplnila, o část unijních peněz by přišla.
Ačkoli se má podle výpočtů SZ Byznys zvýšit letošní rozpočet MZe meziročně o 13,1 procenta, některé resorty si přilepší o poznání více. Kromě dopravy je to třeba ministerstvo průmyslu a obchodu (nárůst o 132,6 procenta), což je mnohem více peněz než několik miliard pro zemědělství. To navíc čeká podle stávajících předpokladů v dalších letech výrazná redukce rozpočtu, a to zhruba o 12 miliard korun, a od roku 2028 ještě výraznější snížení dotací ze zdrojů EU. Svým způsobem je tak letošní zvýšení rozpočtu MZe dárkem na rozloučenou s dosavadním financováním oboru a nyní je na příjemcích dotací, aby peníze využili před „horšími časy“ co možná nejlépe.
Autor: Petr Havel
Zdroj: Reflex.cz
