Cesta Igora Dobeše a jeho rodiny k dnešnímu úspěšnému hospodářství, provozovanému na bývalém střítežském fojtství, nebyla ani trochu jednoduchá (fojtství bylo v minulosti zpravidla největší a nejhonosnější stavbou v obci, v níž sídlil fojt, tedy dědičný rychtář – pozn. red.). Když panu Dobešovi zemřel v roce 1996 otec – veterinář, bylo mu 16 let. Hospodařit začal deset let poté, po absolvování doktorského studia na Mendelově univerzitě v Brně, a to na zahradě se třemi ovcemi, přičemž v té době ještě učil na rožnovské střední škole zemědělské a přírodovědné.
Farma jak má být
Dnes za velké pomoci manželky a spolu se třemi zaměstnanci obhospodařuje 125 hektarů půdy, věnuje se chovu mnoha druhů zvířat a velmi aktivně se zapojuje do společenského života v obci. Je v pořadí již 14. generací rodu, který se na střítežském fojtství zabývá sedlačinou.
Výkrm drůbeže jako správná volba
V současné době jde o jednu z mála ekologických farem u nás, která se věnuje výkrmu kuřat a hus a jejich prodeji ze dvora konečnému spotřebiteli. I díky tomu se stala nejlepší ekologickou farmou roku 2025. Jde o titul, které uděluje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ve spolupráci s Nadačním fondem Bartákův hrnec.
„Ročně vykrmíme celkem čtyři tisíce kuřat, a to ve čtyřech turnusech vždy po tisícovce. Z Líhně Chropyně, která je největší ve střední Evropě, odebíráme jednodenní kuřata brojlerů ROSS 308. Máme zde jistotu, že pocházejí ze slušných chovů a od zdravých rodičů. Prvních 30 dní jsou umístěna ve vytápěné hale, poté až do porážky, která probíhá v 81 až 90 dnech, ve čtyřech posuvných halách. U nás jde zatím o jedinečný způsob chovu, kdy má drůbež každé dva až tři dny čerstvou pastvu na dočasném pastevním porostu, který je na naší farmě navíc součástí agrolesnického systému,“ vysvětluje Igor Dobeš.
Husy se tu vykrmují na svatého Martina, ve dvou turnusech po 400 kusech, od jednodenních housat, která nejlépe snáší transport. „Objednávky přijímáme každoročně od 1. července a v září bývá již pokaždé vyprodáno,“ usmívá se hospodář.
Přímo na farmě je drůbež i porážena a finalizována do fáze, kdy si může připravené maso zakoupit ze dvora konečný spotřebitel. Tuto činnost má na starosti manželka pana Dobeše Monika. „Porážka a zpracování jednoho turnusu kuřat trvá pět dní, neboť kapacita zpracovny je 212 kuřat denně. Pro předem objednané maso si zákazníci zvykli jezdit přímo na farmu,“ informuje paní Dobešová.
Nelehké hospodaření v horské oblasti
Více než stovka hektarů rodinou obhospodařovaných pozemků v nadmořské výšce 350 až 540 m n. m. se nachází v sedmi katastrech a jde o 80 půdních bloků, nechybí ani 23 hektarů lesa a 3 ha sadů. Protože se Dobešovi věnují pro oblast Valašska typickému chovu ovcí, ale i menšího stáda masného skotu, jsou veškeré vypěstované plodiny použity ke krmným účelům. „Na deseti hektarech pěstujeme ozimou pšenici, na dalších deseti jarní obilniny, 20 hektarů zaujímají dočasné travní porosty a jetelotrávy, zbytek výměry jsou trvalé travní porosty,“ informuje hospodář.
Na Valašsko patří ovce
Celkem 350 ovcí je rozděleno do šesti stád postupně během roku na 40 pastvinách v osmi katastrech, a to počínaje pozemky hned za farmou až po horu Radhošť, kde mají Dobešovi spolupráci s CHKO Beskydy. Jde o projekt, v jehož rámci se místo sekání hůře přístupných míst v horách používají na vypásání právě ovce. Ročně mívají Dobešovi kolem 270 jehňat, která jsou nabízena na dokrmení, část z nich putuje do Nizozemí a zbytek je pak prodáván na podzim vykrmený v živém na porážku.
Na pastvinách patřících k farmě se daří i menšímu stádu masného skotu o počtu deseti matek plemene aberdeen angus, které jsou připouštěny limousinským býkem. Telata jsou vykrmována do porážkové hmotnosti, následně si je rodina nechá porazit a formou služby zpracovat do balíčků. „Našim zákazníkům pak můžeme kromě drůbežího masa nabídnout i hovězí, a to formou bedýnek, v nichž je vždy 15 kousků vakuovaného masa,“ vysvětluje paní Monika.
Maximum pro přírodu
Dobešovi se snaží dělat i maximum pro přírodu. Druhým rokem mají zavedený agrolesnický systém, k němuž hospodář říká: „Konečně se Asociaci podařilo po velkém úsilí přesvědčit ministerstvo zemědělství, že stromy na zemědělskou půdu prostě patří.“ V rámci agrolesnictví vysadili první rok stovku stromů, druhý rok již 750, a to hlavně hrušně, slivoně, javory, habry a lípy, celkově si od počátku hospodaření může farma připsat vysazení 1500 stromů. Igor s Monikou vybudovali i první tůňku a chystají se na další, zrevitalizovali rovněž čtyři hektary starého zdevastovaného sadu. S CHKO Beskydy řeší kromě vypásání pozemků na Radhošti i pilotní projekt lesní pastvy.
Koně jako srdeční záležitost
Srdeční záležitostí paní domu jsou koně, ke kterým měla blízko již odmala, byl to i jeden z důvodů, proč se rozhodla vystudovat střední zemědělskou školu. Aktuálně jich je na střítežské farmě 16, z toho čtyři vlastní a zbytek ustájených. Vztah k nim zdědily i obě dcery, třináctiletá Ema a osmiletá Linda, mezi zvířaty na farmě se jako malí hospodáři čile pohybují i jedenáctiletý Ondra a čtyřletý Jaroušek.
Srdce dění místních aktivit
Střítežské fojtství je doslova srdcem dění mnoha místních aktivit. Dobešovi pravidelně organizují nebo se podílí na organizaci řady akcí. Jde například o Hubertovu jízdu, které se pokaždé účastní 75 až 100 koní, a jejíž součástí je i soutěžní odpoledne a průvod obcí. Nechybí Jánský oheň s účastí až dvou stovek lidí, traktoriáda, rodina je k vidění vždy při stavění a kácení máje, na svých pozemcích umožňuje i každoroční cyklozávody a ráda otevírá farmu veřejnosti. Společně s dalšími lidmi z obce vybudovali Dobešovi na stráni nad obcí krásnou dřevěnou zvonici, u níž se právě různé společenské akce konají.
Tak jako je farma srdcem místního dění, je jejím srdcem paní Monika, jak potvrzuje sám hospodář: „Manželka je hybná síla všeho, která stojí v pozadí, ale leží jí na bedrech veškerá organizace, včetně péče o děti. A díky tomu mohu být já vizionář,“ usmívá se. A vizí, těch má Igor Dobeš spoustu.
Vše pro spokojeného zákazníka
„Pro nás je strategickým partnerem konečný zákazník a i do budoucna se budeme snažit dělat vše pro to, abychom mu mohli nabídnout maximum pro jeho spokojenost. Uvažujeme o zpracování ovoce, nejlépe asi formou zřízení sušárny, ve hře je rovněž agroturistika. Zkrátka – nápadů je opravdu mnoho a věřím, že brzy dojde i na jejich realizaci,“ uzavírá hospodář.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
