Loni to bylo poprvé, kdy museli veterináři investovat na boj se slintavkou peníze v řádu milionů korun, loňské šíření nemoci v Evropě bylo podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství nejhorší od roku 2001. Slintavka a kulhavka se loni šířila na Slovensku či v Maďarsku, do Česka se nedostala. Do nákladů na zvládnutí nemoci ve výši 33 milionů korun spadá například materiál na desinfekci aut a kamionů na hranicích či testování mléka a zvěře.
„Na hranicích bylo v rámci těchto akcí desinfikováno přes 400.000 vozidel, bylo zkontrolováno přes 1500 vozidel s veterinárním zbožím a postupně vydáno 22 mimořádných veterinárních opatření. Celkové náklady SVS dosáhly téměř 33 milionů korun. Pokud by se však nákaza do ČR dostala, škody by byly řádově mnohem vyšší,“ řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Chovatelé se obávali slintavky zejména kvůli jejímu jednoduchému šíření. Někteří chovatelé loni uváděli, že zavlečení nákazy do ČR by skončilo katastrofou. Nejefektivnější je pak řešit nákazu vybitím celého chovu.
Příznivě se loni podle veterinářů vyvíjela i nákazová situace u afrického moru prasat. Inspektoři loni potvrdili jeden případ afrického moru, přičemž v roce 2024 se jednalo o 27 případů. S ohledem na pozitivní vývoj je ČR zhruba od poloviny letošního ledna po třech letech Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH) znovu oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat. Boj s nákazou přišel podle dřívějšího vyjádření ředitele liberecké veterinární správy Romana Šebesty veterinární správu na 56 milionů korun.
„K úspěšnému zdolání nákazy přispěla řada opatření, které SVS připravila. Jednalo se například o pokračující monitoring populace divočáků ve vybraných oblastech Liberecka pomocí dronů a fotopastí, spolupráce s Policií ČR při odlovu ve vybraných honitbách, vyhledávání uhynulých divočáků ve spolupráci se studenty či zvýšené zástřelné za vybrané kategorie divočáků,“ uvedli veterináři.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. Proti nákaze není lék, prasata se musí utratit.
V loňském roce zároveň poklesl počet ohnisek patogenní ptačí chřipky v komerčních i nekomerčních chovech drůbeže a ptáků. Veterináři v českých chovech loni potvrdili 39 ohnisek ptačí chřipky, meziročně o 14 méně. Naopak proti předchozímu roku přibylo potvrzených případů nákazy u volně žijících ptáků. Letos zatím SVS eviduje osm ohnisek v nekomerčních malochovech.
trp jbr ptd
Zdroj: ČTK
