Změny jsou součástí návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2028–2034, který v létě 2025 představila Evropská komise. Součástí balíku je i úprava takzvané společné organizace trhů (CMO) – souboru pravidel, která určují, jak se v EU obchoduje se zemědělskými produkty.
Proč se to řeší právě teď? Současná pravidla vznikala v době, kdy se věřilo, že trh si poradí sám. Jenže poslední roky ukázaly opak: pandemie, válka na Ukrajině, výkyvy cen energií i extrémní počasí způsobily prudké skoky cen a nejistotu pro zemědělce.
Co konkrétně se má změnit? Jednou z viditelných změn je školní program EU na ovoce, zeleninu a mléko. EU dál chce podporovat zdravější stravování dětí, ale měla by dát větší volnost státům. Ty mají omezit sladké a tučné výrobky, víc využívat potraviny z EU a povinně dětem vysvětlovat, odkud jídlo pochází, co je udržitelné zemědělství a proč se nemá plýtvat.
Daleko důležitější jsou ale zásahy do jednotlivých sektorů. EU chce umožnit státům cílenější podporu vybraných oblastí, například ovoce a zeleniny, vína, včelařství nebo chmele. Nově klade velký důraz na bílkovinné plodiny (například hrách nebo sóju). Cíl je jasný, a to snížit závislost na dovozu bílkovin ze třetích zemí. Realita je ale neúprosná – pěstovat tyto plodiny je v Evropě dražší, než je dovážet. A bez silnějších finančních pobídek se farmářům do změny nechce.
Návrh také otevírá možnost zavádět jednotné standardy pro maso, sýry nebo bílkovinné plodiny. Oficiálně kvůli ochraně spotřebitele a kvality, neoficiálně i kvůli sporům o názvy potravin a konkurenci rostlinných alternativ.
Ještě větší napětí ale vyvolává otázka cen a státních zásahů. Část europoslanců otevřeně říká, že dosavadní politika „nezasahování“ selhala. Francouzský europoslanec Éric Sargiacomo z řad sociálních demokratů, který by se měl stát zpravodajem návrhu v Evropském parlamentu, mluví o nutnosti znovu posílit veřejné nástroje, které by bránily propadům cen pod výrobní náklady.
Zároveň Komise navrhuje povinnost, aby státy měly krizové plány, sdílely informace o zásobách potravin a účastnily se evropských „zátěžových testů“. Vzniknout má i zvláštní mechanismus pro reakci na potravinové krize. Návrh je nyní na stolech europoslanců i ministrů zemědělství členských států, kteří jej mohou zásadně upravit.
Zdroj: Euractiv.cz
