Ministr zemědělství Martin Šebestyán připravuje plán pro levnější potraviny, který chce předložit na koaliční radě. Podle předsedy SPD a Sněmovny Tomio Okamury by mělo jít například o marže nadnárodních řetězců, navýšení pravomocí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo snížení 40procentní hranice tržního podílu při posuzování dominantního postavení. K tomu lze ale podotknout, že zásah do marží by byl zároveň zásahem do nákladů maloobchodu, které mnohdy nemohou ovlivnit, a lze také připomenout, že vyšší, než 40procentní tržní podíl mají v jednotlivých segmentech i některé potravinářské podniky. Problém také je, že podniky, které se v ČR považují za velmi velké, jsou v porovnání s konkurenty v EU často velmi malé, a to snižuje jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Optimální stav by tak byl, aby v naší zemi bylo více menších a středních podniků než dosud, zároveň ale aby se také stávající velké potravinářské podniky uměle nezmenšovaly.
Často se mluví o potřebě navyšovat kontroly potravin a kontroly vůbec. Je však třeba zdůraznit, že kontroly jsou již nyní v ČR velmi intenzivní, jak mimo jiné vyplývá z bilance aktivit Státní veterinární správy za rok 2025 prezentované tento týden. Podle ní provedli loni veterinární inspektoři bezmála 39 700 kontrol, zhruba o tři procenta meziročně více. Ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělské a potravinářské produkce by naopak mohla a měla přispět podpora technologického pokroku. V této souvislosti začalo Ministerstvo zemědělství (MZe) počátkem února přijímat návrhy na ocenění výsledků zemědělského výzkumu v rámci Ceny ministra zemědělství. Soutěž je vyhlášena ve dvou kategoriích, za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje a pro mladé vědkyně a vědce. Soutěžit lze s výsledky z výzkumu ve třech klíčových oblastech: bioekonomika, smart zemědělství a globální změny v biosféře. Přihlášky je možné podávat do 2. března 2026.
Tady lze připomenout, že ČR ve výdajích na výzkum a vývoj v podílu na HDP zaostává za průměrem EU a od roku 2014 se od něj dokonce vzdaluje. V roce 2024 (zatím poslední statisticky zpracovaný rok) dosáhl tento podíl v Česku 1,82 % v porovnání s 1,94 % v roce 2014. V případě států střední Evropy výdaje na výzkum a vývoj v roce 2024 meziročně mírně vzrostly pouze v Rakousku na 3,26 %, v ČR a Německu se tento ukazatel meziročně nezměnil, v Německu dosáhl 3,13 % tamního HDP. V ostatních třech visegrádských zemích došlo v roce 2024 k meziročnímu poklesu. V Polsku z 1,56 na 1,41 % HDP, v Maďarsku z 1,38 na 1,31 % HDP a na Slovensku z 1,04 na 0,98 % HDP. To samozřejmě není dobrý signál, i když naší zemi může alespoň trochu těšit, že je na tom z postsocialistických zemí střední Evropy nejlépe.
Hodně se na tom podílejí naše univerzity, například Mendelova univerzita v Brně. Aktuálně se vědci z MENDELU zabývají výzkumem antioxidantů v odpadních materiálech, zejména ve dřevinách. Rostlinný odpadní materiál může totiž obsahovat větší množství vybraných antioxidantů než běžné potraviny a využít se dají jak v potravinářství, tak i při ochraně rostlin. Příkladem je dřevo révy vinné obsahující antioxidant resveratrol, které obsahuje až tisíckrát více této antioxidační látky, než je obsaženo ve víně, a právě proto to se v rámci péče o vinice prořezává. Zdrojem využitelných látek mohou být ale také suky ve dřevu stromů – například suky smrku jsou podle MENDELU bohaté na lignany, což jsou opět antioxidanty, kterými se dají obohacovat potraviny.
Koncem týdne pak informoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) o lednovém nárůstu populací hraboše polního. Inspektoři ÚKZÚZ monitorovali v lednu 2026 výskyt hraboše polního v jednoletých i víceletých plodinách. Zhruba dvě třetiny pozorování byly provedeny v trvalých travních porostech, v sadech a v krmných plodinách. Průměrné hodnoty se zde pohybovaly na úrovni 676 AVN/ha (tj. 1,7násobku aktuálního prahu škodlivosti, jenž představuje do konce února 400 AVN/ha pro plodiny starší jednoho roku). Průměrný počet AVN/ha v ozimých plodinách činil 455 AVN/ha, což odpovídá hodnotě 2,2násobku aktuálního prahu škodlivosti (ten odpovídá hodnotě 200 AVN/ha). Extrémní výskyty, přesahující 2 000 AVN/ha (tj. 10násobek prahu škodlivosti) byly zjištěny v porostech ozimých plodin na Břeclavsku, Přerovsku a Kroměřížsku. Místy se objevovaly vysoké četnosti populací v krmných plodinách pěstovaných na Jičínsku. Hodnoty nad 3 000 AVN/ha byly hlášeny v porostech krmných plodin a trvalých travních porostech na Břeclavsku, Znojemsku a také na Přerovsku. Podle ÚKZÚZ je možné při trvalých problémech s hraboši je možné aplikace rodenticidů do nor v základní dávce 2 kg/ha, s tím, že aplikace přípravku musí být nahlášena ÚKZÚZ nejpozději 3 dny před jejím zahájením.
Petr Havel
