Státní instituce pro výplatu zemědělských dotací podle Čespivy však nadále „činí kroky k vymáhání vracení dotací“.
„Fond si proto nechal zpracovat již mnohokrát zmíněná odborná právní stanoviska externí advokátní kanceláří a na jejich základě nyní individuálně posuzuje jednotlivé projekty společností koncernu Agrofert,“ pokračovala.
Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pro Seznam Zprávy přitom zkraje října prohlásil, že „první faktické kroky byly zahájeny“. Podle serveru tak měla být zahájena dvě správní řízení, Agrofert ovšem tehdy vymáhání dotací nepotvrdil.
„Bez ohledu na cokoliv, v platební agentuře se dále pracuje a tak, jak byla zahájena první řízení, se bude pokračovat i dále,“ řekl ještě v rozhovoru Výborný. Teď to ale vypadá, že jeho slova zřejmě neodpovídala skutečnosti.
Hrozba promlčení
Mluvčí fondu Čespiva navíc upřesnila, že jediným případem, kdy byla dotace vymožena zpět právě z důvodu porušení zákona o střetu zájmů, je společnost Schrom Farms. Ta musela vyplacený obnos vrátit už v roce 2024, ještě stále se o něj ale přetahuje u soudu. A zatím úspěšně.
Spor moravskoslezské firmy produkující miliony násadových vajec ročně se státem by přitom mohl být stěžejní i pro další případy možného vracení dotací. Mluvčí fondu totiž také argumentovala tím, že na případné vymáhání je dost času.
„Fond v současnosti vychází z právního názoru, podle něhož prekluzivní lhůta pro zahájení řízení o vrácení uvedených finančních prostředků začne být konzumována nejdříve v prosinci 2027. Na případné zahájení těchto řízení je tak stále dostatek času.“
Zjednodušeně řečeno podle fondu „promlčecí“ lhůta uplyne až v prosinci 2027. Současný premiér Andrej Babiš (ANO) se totiž stal poprvé premiérem v prosinci roku 2017 a v té době se také kvůli svému podnikání dostal do střetu zájmů.
Mluvčí přesnou délku lhůty nechtěla určit. Uvedla jen, že „SZIF při administraci a případném vymáhání dotací postupuje podle platných právních předpisů České republiky i Evropské unie“. Zákon o SZIF ale pracuje právě s desetiletou vymáhací lhůtou.
Jenže dceřinka Agrofertu Schrom Farms uspěla u soudu na konci loňského prosince právě s argumentem, že možnost vymáhat danou dotaci už byla promlčena. Server iROZHLAS.cz, který případ sleduje od samého začátku, klíčové pasáže rozsudku popsal ZDE.
„S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný zahájil se žalobkyní přezkumné řízení o souladu Dohody s právními předpisy po uplynutí prekluzívní lhůty, proto soud shledal žalobu důvodnou a napadené rozhodnutí podle ustanovení zrušil,“ stojí v závěru rozsudku.
4 roky nebo 10 let?
Zatímco vedení fondu tvrdilo, že lhůta se započala momentem vyplacení dotace a že trvá deset let, jak je to uvedeno v zákoně o SZIF, vedení dceřinky se bránilo, že lhůta začíná už podpisem dohody o dotaci a trvá jen čtyři roky, jak je to uvedeno v nařízení Rady EU.
Městský soud v Praze dal ale za pravdu Agrofertu. Ministerstvo zemědělství s rozsudkem nesouhlasí a podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soud v Brně.
„Předmětné rozhodnutí Městského soudu v Praze je výhradně procesní povahy a v žádném případě z něho nelze vyvozovat, že by společnost měla na dotaci nárok či by jí byla dotace poskytnuta oprávněně,“ komentoval to už dříve mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle některých expertů tak může hrozit, že se stejný scénář jako u Schrom Farms bude opakovat i u dalších dotací, které by teoreticky měly úřady vymáhat.
„Pokud se potvrdí rozhodnutí soudu v případu drůbežárny i u Nejvyššího správního soudu, dojde zároveň k definitivnímu potvrzení toho, že ministerstvo zemědělství podcenilo procesní aspekty poskytnutí dotace firmě z koncernu Agrofert,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz vedoucí advokačního týmu Lobbio Lukáš Kraus.
„Resort by neměl v případech vymáhání ostatních dotací otálet, aby se nedopustil dalšího pochybení ohledně uplynutí prekluzivní lhůty,“ dodal Kraus.
Předsedkyně protikorupčního spolku Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová upozorňuje na to, že promlčecí lhůty už Nejvyšší správní soud řešil. „Problematika je značně komplikovaná a konečné rozhodnutí v daném případě leží na Nejvyšším správním soudě. Nicméně Nejvyšší správní soud již v roce 2024 poslal Evropskému soudu předběžné otázky, jak v podobném případě prekluzivní dobu počítat,“ připomíná.
Výsledek řízení přitom nevyznívá pro české úřady dobře. „Z řízení, které se vedlo v listopadu 2025 vyplývá předběžný závěr, že Česká republika nevyužila možnost stanovit si delší lhůtu pro zahájení řízení, a proto je nutné počítat s čtyřletou promlčecí lhůtou, kterou stanovuje evropské nařízení. To se týká dotací, které jsou zcela nebo částečně hrazeny z evropských peněz,“ vysvětlila.
Podle ní není možné předjímat výsledek kasační stížnosti, ale vyvolává to jiné otazníky: „Relevantní ale je otázka, proč nebylo řízení zahájeno dostatečně včas, aby pochybnosti o promlčení vůbec nevyvstaly?“
Spor o dotaci se táhne už od podzimu 2022. Zemědělský fond se ji rozhodl odebrat v momentu, kdy měl v ruce finální výsledky auditu ke střetu zájmů zemědělských dotací. Společnost Schrom farms po letitém ping-pongu mezi fondem a ministerstvem zemědělství nakonec dotaci na začátku roku 2024 vrátila. A podala první žalobu.
S tou v březnu 2025 drůbežárna uspěla u soudu. Ministerstvo tehdy mluvilo o tom, že rozsudek nezakládá právo na dotaci a že jde o rozhodnutí „procesní povahy“. Ve verdiktu se tehdy mimo jiné psalo, že úředníci pouze okopírovali závěry auditu ke střetu zájmů a že „rezignovali“ na vypořádání námitek.
A také v něm jasně napsali, že úředníci měli zahájit tzv. přezkumné řízení veřejnosprávní smlouvy o poskytnutí dotace.
K tomu tedy skutečně došlo a nejdříve ministerstvo zemědělství a pak přímo sám ministr potvrdili, že na dotaci neměla dceřinka nárok. Jenže ta se opět obrátila na soud a tentokrát se bránila tím, že vymáhání už bylo promlčeno. A opět uspěla, jak jsme už popsali.
Vedení Agrofertu opakovaně říká, že dotaci získala firma v souladu se zákonem. Kasační stížnost ministerstva nechtěl mluvčí koncernu Pavel Heřmanský komentovat. „Respektujeme právo protistrany využít opravný prostředek, nicméně jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem,“ uvedl pouze.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iROZHLAS.cz
