Podle informací iDNES.cz by se nejspíš mělo sáhnout ke zvýšení možného erozního smyvu, čímž by část pozemků z přísných limitů vypadla. V současnosti je nějakým způsobem proti erozi chráněno 65 procent zemědělské půdy, což je skoro nejvyšší hodnota v rámci evropských zemí.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) odsouhlasil změny v nastavení tzv. Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), které se diskutovaly ale už i za minulého vedení ministerstva. Ekologové vyčítají, že se oslabuje ochrana i u nejrizikovějších plodin. „Nově lze tak půdu před splavem chránit například jen tři metry širokými ochrannými pásy, které reálně splavu zabránit nemohou. Dříve přitom musely být tyto pásy široké alespoň 22 metrů,“ informovali.
Podle Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy je jednoznačně erozně nejnebezpečnější plodinou kukuřice, u které se dlouhodobě nachází přes čtyřicet procent erozních událostí.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se několik let hledal kompromis ohledně nového nastavení s Evropskou komisí a současná pravidla dosud optimální nejsou. Postoj Šebestyána jednoznačně kvituje.
„Uvítali bychom především snížení výměry půdy, na kterou se vztahují protierozní pravidla. V současnosti se to týká 65 procent plochy, zatímco průměr v EU se pohybuje na úrovni 40 procent. Nevidíme důvod, proč by čeští zemědělci měli podléhat přísnějším pravidlům než farmáři v jiných zemích EU,“ říká prezident komory. Ta dlouhodobě prosazuje, aby byla protierozní opatření nikoliv preventivní povinně, ale dobrovolná. A až v případě opakované eroze by se musela na pozemcích aplikovat.
Možné snižování výměry chráněné půdy vítá i Zemědělský svaz ČR. „Je to mimo jiné výsledek naší dlouhodobé konzistentní argumentace vůči státní správě a politikům, že původní zařazení 65 procent zemědělské půdy do preventivních protierozních opatření, které bylo nejpřísnější na světě, není adekvátní z pohledu ochrany krajiny, zato velmi negativní pro práci a ekonomickou udržitelnost českých zemědělců,“ dodal předseda svazu Martin Pýcha. Otázkou podle něj zůstává, jak bude vypadat ochrana v novém období po roce 2027.
Stále pak ale zůstává také otázkou, zda a jakým způsobem se v současné době kontroluje překračování dovoleného smyvu půdy při erozní události. Státní pozemkový úřad dlouhodobě uvádí, že erozní události pouze monitoruje bez jejich dalšího vyhodnocení. Jak dopadne diskuse, se zatím podle ministerstev nedá předpovídat. „Aktuálně analyzujeme současný stav a probíhá diskuse s ministerstvem zemědělství,“ říká vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Jaromír Wasserbauer.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDNES.cz