Tůně, aleje, remízky a další přírodě blízké prvky byly vždy součástí venkovské, zemědělsky využívané krajiny. Hospodáři měli své dobré důvody, proč udržovat krajinu pestrou. Zavádění takových opatření ani v současné době nepřináší rychlý ekonomický zisk, ale prokazatelně přispívá k dlouhodobé udržitelnosti zemědělského hospodaření díky snižování eroze nebo lepšímu zadržování vody v krajině. Právě z těchto důvodů podporuje ASZ ČR dobrovolnou realizaci těchto opatření prostřednictvím programu Pestrá krajina.
Propagace již zrealizovaných opatření má motivovat další sedláky, aby se do něčeho podobného pustili i na svých pozemcích. Skutečný přínos konkrétních opatření hodnotí porota, ve které jsou zastoupeni nezávislí odborníci i hospodařící zemědělci. Hodnotí se přínosy opatření pro zdraví půdy, místní biodiverzitu nebo zadržování vody v krajině. Šest oceněných farem ukazuje, že ekonomická prosperita farem a zemědělská produkce jde s péčí o životní prostředí dobře dohromady.
„Chtěl bych poděkovat sedlákům a jejich rodinám za práci, kterou vykonávají, za hodnoty, které vyznávají a za vše, co dělají pro český venkov. Konkrétně v péči o krajinu vynikají sedláci, hospodáři, kteří prošli za osm let trvání programem Pestrá krajina a my jsme měli to štěstí je navštívit a představit lidem ve veřejném prostoru. Osmý ročník se nevymyká a drží vysokou úroveň let minulých s šesti nádhernými hospodářstvími z Čech a Moravy. A jsem pevně přesvědčen, že v dalších letech objevíme další selská rodinná hospodářství produkující potraviny a zároveň citlivě a s láskou pečující o půdu a krajinu kolem svých domovů,“ řekl předseda hodnotitelské komise tohoto programu Daniel Pitek.
Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek rovněž ocenil výsledky činnosti přihlášených farem a zdůraznil jedinečnost přístupů, která přispívá k pestrosti krajiny. „Oceňujeme především originální přístupy, které vyplývají z rodinného modelu zemědělského hospodaření. Tak jako každý sedlák hospodaří po svém, podobně svébytně přistupují jednotlivé rodinné farmy k realizaci opatření v krajině. Program Pestrá krajina pak skládá dohromady mozaiku životaschopných zemědělských hospodářství různé velikosti. Činnost oceněných farem také často vykazuje také znaky prozíravé šetrnosti a naplňuje tak moderní principy cirkulární ekonomiky,“ řekl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Tři z šesti oceněných hospodářství si ze slavnostního vyhlášení během konference Pestrá krajina odnesla zlatou medaili, další tři pak obdržela medaili stříbrnou.
Představujeme šestici farem, které letos odborná porota programu Pestrá krajina vybrala a ocenila zlatou či stříbrnou medailí:
Chumecký mlýn
Na severozápadním úpatí Švihovské vrchoviny v Plzeňském kraji v příjemném údolí říčky Merklínky pod vrchem Chlumec stojí po staletí Chumecký mlýn. Už na začátku 18. století zde mleli a hospodařili předkové současného farmáře Antonína Wollnera mladšího (ASZ Plzeňsko). Wollnerovi hospodaří s moderní technikou na více než 100 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce okolo 425 metrů. Na polích pěstují pšenici, ječmen, triticale, oves, kukuřici na siláž, jetel a vojtěšku. Trvalé travní porosty na svažitých pozemcích zabraňují vodní erozi a jsou zdrojem píce pro aktuálně zhruba 90 kusů hovězího dobytka. „Pokračování v rodinné tradici hospodaření v desáté generaci je už zajištěno, s partnerkou Jiřinou máme osmiletého syna Antonína a šestiletou dceru Gabrielu,“ hrdě sděluje Antonín Wollner.
Rodinná farma Helmovi
Rodinný statek Helmových (ASZ Strakonice) sídlí v čísle popisném 1 v malé vesnici Kapsova Lhota v šumavském podhůří. Prarodiče mladého sedláka Jakuba Helmy začali hospodařit v malém při práci asi na čtyřech hektarech vlastní zemědělské půdy. Dnes, po rychlém rozvoji statku, hospodaří Jakub Helma spolu s otcem a sestrou Michaelou na 380 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce 450-550 m. Celkem obhospodařované pozemky představují asi jednu třetinu travních porostů a zbytek je orná půda. Na 220 hektarech hospodaří v režimu ekologického zemědělství s půdními bloky obsetými šestimetrovým kvetoucím pásem.
Biokráva s.r.o.
V severovýchodní části Frýdlantského výběžku v Libereckém kraji se přímo na hranici s Polskem nachází katastrální území vísky Dětřichov. Zde ve svažitém údolí, ze severní strany chráněném vrchem Francův kopec, má sídlo zemědělský podnik Biokráva s. r. o. (ASZ Jablonec, Liberec, Semily), vedený a vlastněný panem Karlem Maříkem a jeho manželkou Lucií Leou Maříkovou Vlkovou. Farma hospodaří na 36 hektarech pronajaté zemědělské půdy, která je ve většině případů zatravněná.
Statek Zbyslav
Uprostřed rozlehlých lesů v Plzeňském kraji mezi vrchy Plánické vrchoviny v předhůří Šumavy leží malebná vesnička Zbyslav. Na většinou pronajatých pozemcích hospodaří rodina Martina Nejdla (Český svaz chovatelů masného skotu). Současný hospodář studoval zpěv, stal se členem Opery Plzeňského divadla a chtěl se věnovat vážné hudbě. Po navrácení majetku po předcích se pomalu začal orientovat na zemědělství a postupně se stalo hospodaření na statku jeho celoživotním posláním. Celková výměra obhospodařovaných zemědělských pozemků se v současnosti pohybuje okolo 80 hektarů, většinou ve svažitých profilech. Převládají zde pastviny a trvalé travní porosty pro zabezpečení objemného krmiva v zimním období.
Vitenplant, květinová a bylinková biofarma
Biofarma Viteplant rodiny Richterových (ASZ Beroun, Kladno) má hlavní provozovnu v obci Lišany v okrese Rakovník. Ves se rozkládá v mírném údolí Poddžbánské oblasti. Rodinná farma hospodaří na pozemcích o celkové výměře necelých osmi hektarů. Manželé Eliška a Petr Richterovi se specializují na u nás netypickou zemědělskou prvovýrobu v ekologickém režimu, jejímž hlavním zaměřením je pěstování květin. Mezi další aktivity rodiny patří pěstování bylinek, také v biorežimu. Na bylinných políčkách je možné spatřit především chrpu, měsíček, levanduli, mateřídoušku, echinaceu a další. Doplňkově pěstují Richterovi také dýně, brambory a další plodiny, které prodávají přímo ze dvora.
Rodinná farma Nováčkových - Farma ve vsi
Na jihozápadním okraji moravskoslezské Ostravy leží Stará Bělá, která odolává rozsáhlé urbanizaci a zachovává si venkovský ráz. Má zde sídlo rodinná farma Nováčkových (ASZ Nový Jičín), ve které má zemědělství pevné kořeny po mnoho pokolení. Nováčkovi hospodaří v nadmořské výšce okolo 250 metrů, na 220 hektarech orné půdy a 30 hektarech luk. Na erozně ohrožených místech vysázeli zatravněný sad a v mírně erozně ohrožených místech v ochranných pásech provádí výsev čiroku nahusto. Projekt rodiny Nováčkových „Farma ve vsi“ spočívá v obnovení zdevastovaného zemědělského podniku. „Zvolili jsme zemědělský „brownfield“, protože máme za to, že v naší profesi se má navazovat na osvědčená místa, a ne stavět nové areály na zelené louce a zbytečně obírat krajinu o další ornou půdu. Ta se přece stará o obživu naší generace i těch, kdo přijdou po nás,“ sdělují unisono Markéta a Radim Nováčkovi.
Zdroj: InfoDnes.cz
