Nejinak tomu bylo i na letošním osmém ročníku konference, na kterém bylo oceněno šest farem, z toho tři zlatou a tři stříbrnou medailí. Možná nejdůležitější charakteristikou letošního ročníku byla přitom skutečnost, že v jejím průběhu nezazněly ani jednou, a to ani z úst přítomných politiků a známých osobností, slova o „těžké dřině a nízkých dotacích“. Naopak, všichni vystupující oceňovali zásadní přínos sedláků na rodinných farmách pro krajinu i společnost, a všichni ocenění mluvili o tom, jak je jejich práce a dosažené výsledky těší. Právě takový přístup a prezentace zemědělství je přitom důležitou podmínkou k tomu, aby se do oboru hlásili noví lidé, a aby laická veřejnost vnímala zemědělskou činnost tak, jak by skutečně měla.
To ostatně v praxi potvrdily prezentace všech oceněných farem tím, že součástí jejich aktivit jsou bez výjimky nejen k přírodě blízké postupy k obhospodařovaným pozemkům, ale také obnovování a citlivé rekonstrukce svého okolí nebo objektů, v nichž podnikají, jako jsou mlýny, sýpky, kapličky nebo někdejší brownfieldy. Což je jedním z důkazů multifunkční role sedláků na tuzemském venkově. Pro letošní ročník bylo nicméně také charakteristické, že až na jednu oceněnou farmu v regionu Nového Jičína pocházely všechny ostatní z Čech, což není úplně ta nejlepší vizitka pro oblast Moravy. Nutno ovšem dodat, že moravská hospodářství pravidelně bodují v dalším chvályhodném projektu ASZ ČR, což je Farma roku.
I vzhledem k tomu, že Pestrá krajina je pro přístup k zemědělskému hospodaření v ČR skutečně inspirující, zaslouží si nepochybně osvětu oslovující nejen publikum v aule České zemědělské univerzity v Praze a ty, kteří konferenci sledovali on-line, ale také laickou nezemědělskou veřejnost. Stát by se tak mělo prostřednictvím publikace Pestrá krajina, která by měla být souhrnem prezentací uplynulých ročníků k blížícímu se 10. výročí toho projektu. K atraktivitě připravované publikace by přitom měla přispět skutečnost, že jejím autorem má být mediálně patrně nejznámější popularizátor s přírodou spojených témat, geolog a klimatolog Václav Cílek.
Kromě příběhu jednotlivých oceněných farem vyslechli účastníci konference Pestrá krajina několik odborných přednášek, které by mohly být inspirací i pro pojetí tuzemské zemědělské politiky, pokud k tomu ale bude politická vůle. Zajímavé byly v této souvislosti například poznatky Ústavu výzkumu globální změny, které prezentoval na zkušenostech z Rakouska Jakub Hruška. Z nich vyplynulo, že ačkoli v Rakousku (což se moc neví), je i aktuálně vyšší spotřeba pesticidů než v ČR, moč (a tedy organismus) živočichů žijících v krajině (v tomto případě zajíců) obsahuje mnohem méně pesticidů v porovnání s ČR, neboť v Rakousku je tamní krajina mnohem více členěná a ekologicky se tam hospodaří na 30 procentech orné půdy. Zvěř a další organismy tak mají řadu příležitostí, kde mohou bez přítomnosti pesticidů v krajině žít. Jde přitom o jeden z důležitých argumentů pro pestřejší krajinu v nejširším slova smyslu, a v důsledku také o argument pro vyšší kvalitu zemědělských surovin a produktů z nich vyráběných. Další z přednášejících, Klára Čámská z Agentury ochrany přírody a krajiny zase prezentovala možný (a žádoucí) přístup k pojetí zemědělských dotací. Platby by podle něj neměly být vypláceny za základě splnění podmínek dotačních titulů, ale za výsledek, který je cílem podpor. Možná by byla i kombinace mezi oběma přístupy, takzvaná hybridní platba, které se uplatňuje v řadě zemí EU, v ČR ale existuje zatím jen pilotní projekt v CHKO Železné hory. Čámská také prezentovala možný dotační titul na květnaté louky, dlužno ovšem podotknout, že jde o dost administrativně náročné řešení a v praxi tak spíše demotivační. Základní obecná myšlenka, tedy zaměření dotací na výsledek, je ale naprosto správná. Společnost Svatá Ludmila, z.s. pak představila projekt poutního turismu a připomněla tak loni podepsané memorandum o spolupráci mezi spolkem, ASZ ČR a dalšími partnery.
V neposlední řadě je vhodné připomenout rostoucí podporu projektu Pestrá krajina z řad známých osobností. Letos k nim přibyl vodní slalomář, kajakář Vavřinec Hradilek, a také tvář kampaně Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář, který byl na akci osobě přítomen. Oba se přitom přihlásili ke svým zemědělským kořenům, což svým způsobem není zas tak překvapující, protože zemědělce mezi svými předky najde většina obyvatel ČR. Nejen proto je ale Pestrá krajina aktivitou, která by mohla a měla zajímat každého z nás.
Petr Havel
