Se stavem krajiny souvisí také statistika pozemkových úprav za rok 2025, kterou v den konference zveřejnil Státní pozemkový úřad (SPÚ). Ten loni do pozemkových úprav investoval více než 1,86 miliardy korun z národních i evropských zdrojů, přičemž od roku 2013 bylo prostřednictvím SPÚ do pozemkových úprav vloženo téměř 24 miliard korun. Výsledkem jsou úpravy na více než 44 % zemědělské půdy a na dalších 12 % právě probíhají. Péče o krajinu je přitom zásadní i ve světle posledních informací z EU. Europoslanci totiž tento týden v úterý potvrdili změnu klimatických cílů pro rok 2040, tedy snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent v porovnání s úrovněmi z roku 1990. Zároveň ale také poslanci rozhodli o odkladu emisních povolenek na rok 2028.
Za pozitivní zprávu lze považovat zavedení nového dotačního programu pro vlastníky lesů, který připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe) a který na počátku tohoto týdne schválila Vláda ČR. Vlastníci lesů nebo obce vlastnící lesy se letos budou moci domluvit na založení spolku, družstva nebo svazku obcí, od příštího roku jim MZe poskytne na sdružování podporu ve výši až 93 milionů korun. Příspěvek bude poskytován na založení nových sdružených lesních majetků, ale (i v případě již existujících spolků, družstev a svazků obcí) na správu sdruženého lesního majetku a na společný prodej dříví. Dlužno podotknout, že po takovém opatření nestátní vlastníci lesů už dlouho volali a podporu sdružování malých vlastníků lesů také obsahuje novela lesního zákona.
Naopak negativní zprávou je v ČR v letošním roce první potvrzené ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže v Královéhradeckém kraji v obci Kosičky-Třesice, kde se nachází zhruba 6800 kusů chovných kachen. Důsledky ptačí chřipky navíc pocítí i veřejnost – ptačí chřipka byla totiž tento týden potvrzena také u ptáků chovaných v pražské ZOO, a veřejnost tak nebude mít do některých míst v ZOO přístup. Bohužel jde o důkaz expanze této nemoci do míst, kde se v minulosti nevyskytovala.
V pátek pak zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) údaje o vývoji spotřebitelských cen. Ty podle ČSÚ v lednu oslabily svůj meziroční růst na 1,6 %, což byla nejnižší hodnota od listopadu 2016, přičemž výrazný vliv na tento vývoj mělo zrušení poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu ceny elektřiny. Na druhou stranu se zastavil pokles cen potravin, a začaly růst zejména ceny ovoce a zeleniny, včetně brambor. Zdali se to ale odráží ve vyšších cenách zemědělské produkce, ČSÚ neuvádí. Reálně ale spíše ne.
Novou surovinou pro výrobu veganského masa by se mohla stát slunečnice. Tým vědců z brazilských institucí ITAL a UNICAMP ve spolupráci s německým institutem Fraunhofer IVV vyvinul totiž potravinu ze slunečnicové mouky, která svou strukturou i výživovou hodnotou připomíná maso. Základem je mouka vzniklá po vylisování oleje ze slunečnicových semen, aby ale byla vhodná pro lidskou konzumaci, je nutné odstranit slupky a některé fenolické látky. Ty sice chrání rostlinu, ale mouce dodávají tmavou barvu, hořkost a snižují vstřebávání živin. Po jejich odstranění vzniká světlá mouka s neutrální chutí a vůní, což je velká výhoda oproti jiným rostlinným proteinům. Výzkumníci už také připravili dva typy „slunečnicových burgerů“.
Petr Havel
