Ano, byrokraté! Kde bychom byli bez nich? Představuji si takového běžného byrokrata, jak ráno kráčí do úřadu, v jedné ruce aktovku se svačinou a termoskou kafe, ve druhé přířez dřevotřískové desky z police vlastního špajzu na další kousek regálu pro archivaci výsledků své práce.Tito nenápadní, zrakům veřejnosti zpravidla skrytí ouřadové pracují v potu tváře na absolutní dokonalosti lidské společnosti. Zbraněmi jim jsou obvykle pouhé oběžníky, dotazníky, šetření, tabulky a hlášení, ale co jimi dokáží! Různost života zarovnají do pravoúhlých kolonek, přečnívající odseknou, vyškrtnou nebo pokutují. Neznají oddech, je-li vyčerpáno jedno téma a občan zvládá svou porci byrokracie s počátečním náznakem rutiny, tu již byrokrat spěchá s novým nařízením, změněným dotazníkem nebo alespoň přesouvá svou adresu, aby nás udržel ve střehu. Tu přidává a ubírá (to opravdu zřídka) kolonky, nebo alespoň mění jejich pořadí a v součtu čísel řádků 3 až 17 rafinovaně od 3. března vynechává jedenáctku.
Proto vítám a oceňuji vyhlášení akce Byrokrat roku, kterou odstartovala ASZ na semináři na výstavě Země živitelka. Jak se zdá, věční kritici a kverulanti z ASZ, profláknutí svým bojem s byrokraty i prostřednictvím tak těžkého kalibru, jakým je Antibyrokratická komise MZe, konečně dospěli a pochopili, kdo že je vlastně fundamentem státu a kdo si zaslouží za svou činnost ne stálou kritiku a urážky, ale veřejné ocenění. Mám nyní společně s Vámi čtenáři možnost se podílet na vybrání pěti výstavních kousků byrokratických zhovadilostí, které budou veřejně vyhlášeny společně s Farmou roku, a z nichž ten nejodpornější bude dokonce honorován putovní cenou. Už na první pohled se jedná o opravdové perly, které nemají daleko k proslulému Hlášení o tom, že není co hlásit. Určitě tuto možnost k částečnému vyrovnání účtů využiji - spíš mám problém, kterému z nominovaných adeptů na ocenění svůj hlas NEPOŠLU, a taky abych se tím esemeskováním nezruinoval.
Takže, telefony do ruky, a HRRRR NA NĚ!
Jiří Kejkrt, předseda ASZ Mělník
