Už den poté, co Andrej Babiš uvedl do úřadu ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD), se na webu resortu objevilo překvapivé stanovisko.
Zpochybňuje, že by premiérův Agrofert měl vracet většinu ze sedmi miliard korun už dříve vyplacených dotací, jejichž vymáhání před volbami oznámil končící ministr Marek Výborný (KDU-ČSL). Nové stanovisko přichází s konstrukcí, že takový je sice platný zákon, ale že poslanci ho chtěli vztáhnout jen na menší balík dotací.
Kdo je autorem dokumentu, ministerstvo týdny zamlčovalo. Až nyní to na základě informačního zákona sdělilo. Pochybnosti však nerozptýlilo. Spíše naopak.
K autorství se totiž přihlásil Jiří Felčárek, dnešní šéf kanceláře ministra, avšak donedávna muž placený lobbistickou Agrární komorou, která právě zájmy Agrofertu hájila.
Jiří Felčárek ještě zhruba týden před publikací překvapivého resortního stanoviska vystupoval jako tajemník Agrární komory. To, že do nástupu na resort zemědělství hájil zájmy velkých zemědělských firem, má přitom společné s novým ministrem Martinem Šebestyánem - ten byl před nástupem do vlády šéfem spolku zemědělských a potravinářských podniků.
Mlčení u Šebestyána
Ukázat na autora zveřejněného, ale nepodepsaného dokumentu se Šebestyánovu ministerstvu nechtělo. Jeho mluvčí Vojtěch Bílý na novinářské dotazy zaslané e-mailem vůbec neodpověděl, nezvedal telefon a nereagoval ani na SMS s žádostí o reakci.
Zpracovatele podkladu ministerstvo identifikovalo, až když reportéři podali žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, na kterou úřady odpovědět musejí. Resort přitom využil celou patnáctidenní lhůtu, kterou na odpověď má.
„Stanovisko k problematice střetu zájmů ze dne 16. prosince 2025 vypracoval Ing. Jiří Felčárek, současný ředitel Odboru kanceláře ministra. Vypracování stanoviska bylo zadáno ústním pokynem ministra zemědělství,“ přišla Seznam Zprávám odpověď, kterou jako šéf ministrovy kanceláře podepsal samotný Jiří Felčárek. S tím, že zveřejnění jím vypracovaného stanoviska k Agrofertu nařídil také ministr Šebestyán
Reportéři se Jiřího Felčárka pokoušeli zeptat na další podrobnosti kolem vzniku a autorství dokumentu. Například na to, zda jako absolvent zemědělské univerzity - avšak bez dohledatelného právnického vzdělání - měl na vytvoření komplikovaného právního rozboru dostatečnou odbornost.
Nebo na to, jak stihl dokument vytvořit už za první desítky hodin svého působení na ministerstvu. Anebo zda na něm snad pracoval už předtím jako zaměstnanec agrární lobby.
Úředník však do vydání textu na telefonát ani na SMS zprávy žádající o rozhovor nereagoval.
Překvapení Felčárkova dokumentu
Jím vypracované stanovisko však zemědělské insidery překvapilo.
Jednak proto, že resort dosud kauzu kolem vymáhání dotací od Agrofertu nechtěl komentovat. S argumentací, že zveřejňování by mohlo ohrozit jeho pozici u soudu, pakliže tam Agrofert vymáhání napadne - to se v případě jiných dotací opravdu stalo.
Za vymáhání zodpovědný Státní zemědělský fond (SZIF) dokonce se stejnými argumenty odmítal zveřejnit už původní analýzu, kterou vymáhání dotací podkládal Šebestyánův předchůdce Marek Výborný. A samo ministerstvo, kterému fond podléhá, reportérům dokonce tvrdilo, že analýzu nemá.
Za druhé překvapil obsah nového stanoviska, k němuž se Šebestyánův podřízený Jiří Felčárek přihlásil. Tento rozbor totiž rozporuje, že zákon o střetu zájmů má dopad na veškeré dotace.
Původní dosud zatajovaná ministerská analýza přitom naopak došla k závěru, že soudní verdikty nedaly možnost typy zemědělských dotací rozlišovat. Firmy politiků mají podle současného zákona zapovězeny dotace všechny. „Zpracovatel je názoru, že se předmětné ustanovení vztahuje i na poskytování nárokových dotací,“ uvádí rozbor původní analýzy, kterou se Seznam Zprávám dříve podařilo získat.
Soudy rozhodly, úředník opravuje
Samotný ministr Šebestyán je přitom jako někdejší ředitel SZIF podepsaný pod ještě starší analýzou, kterou vzala v roce 2022 na vědomí vláda Petra Fialy.
A i tento dokument hovoří o tom, že pakliže SZIF připustí, že se na něj zákon o střetu zájmů vztahuje, bude to mít jasný dopad na všechny jeho dotace.
O tom, že se zákon vztahuje na všechny dotace, mezitím rozhodly všechny instance soudů. Felčárkovo stanovisko se ale nyní snaží tvrdit opak.
„Uveřejnění na internetových stránkách Ministerstva zemědělství mělo za cíl především uvést na pravou míru nepřesné nebo zavádějící informace šířící se ve veřejném prostoru ohledně zákona o střetu zájmů a jeho praktické aplikace v souvislosti s analýzou dalšího postupu ve vztahu k dotacím poskytnutým společnostem z koncernu Agrofert v letech 2017–2021,“ reagoval bývalý tajemník lobbistů a nyní úředník ministerstva Felčárek na dotaz, proč se stanovisko na webu objevilo.
Na přímou otázku, zda zveřejnění podkladu nemůže ohrozit pozici resortu u soudu, odpověděl zamítavě. Podle něj jde jen o kompilát známých věcí. „Stanovisko proto neobsahuje žádné informace, které by v důsledku jejich zveřejnění byly způsobilé ohrozit pozici Ministerstva zemědělství v případných soudních sporech se společnostmi z koncernu Agrofert,“ uvádí odpověď zaslaná reportérům.
„Je rovněž třeba zdůraznit, že stanovisko nepředjímá další postup Ministerstva zemědělství ani jemu podřízených organizací,“ dodal ještě za resort Felčárek.
Zodpovědný úřad stanovisko převzal
Ministerstvu podřízený šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Petr Dlouhý však už začal vystupovat přesně v duchu tohoto nového stanoviska. Před poslanci rovněž zpochybnil, že by se zákaz střetu zájmů nutně musel vztahovat i na balík nárokových dotací, které Agrofert od fondu obdržel.
Opakoval přitom argumentaci z nového „Felčárkova“ podkladu. Tedy, že někdejší poslanec, který v minulém volebním období zákaz dotací pro členy vlády ve Sněmovně v roce 2016 předložil, tehdy návrh ústně před kolegy uvedl tím, že se má vztahovat jen na nenárokové dotace.
„Je namístě říci, že pan poslanec v tu dobu, kdy se dělala novela zákona o střetu zájmů, tam načetl, že se to týká nenárokových dotací,“ řekl poslancům Dlouhý. Poslanci ovšem následně odhlasovali pro firmy politiků zákaz všech dotací bez rozlišení jejich typu.
Felčárkova analýza totiž vynechala, jak diskuze ve Sněmovně o zákonu pokračovala. Je patrné, že poslanci byli srozuměni s tím, že hlasují pro faktický zákaz všech dotací. Podle stenozáznamu je na to tehdy upozornil rovnou tehdejší předseda poslaneckého klubu a zároveň člen představenstva holdingu Agrofert Jaroslav Faltýnek.
„V průběhu této diskuze bylo několikrát zmiňováno, že se tento zákaz netýká takzvaných nárokových dotací. Ale náš právní řád nezná pojem nárokové a nenárokové dotace,“ řekl Faltýnek před zákonodárci.
Bude se někdy vymáhat? A co?
Zda, kdy a kolik začne zemědělský fond vyplacených dotací po Agrofertu vymáhat zpět a zda z toho nárokové dotace skutečně vyjme, přitom stále není jasné.
SZIF totiž navzdory předvolebnímu tvrzení exministra Výborného Seznam Zprávám nedávno přiznal, že dosud nezačal vymáhat ani korunu. Argumentuje tím, že čeká na další blíže neupřesněné právní analýzy.
Ministr Šebestyán v reakci na interpelaci opozičního poslance Ivana Bartoše (Piráti) minulý čtvrtek ve Sněmovně slíbil, že stanovisko k vymáhání dotací po holdingu Agrofert bude dokončené v řádu dnů a zemědělský fond o něm bude poté informovat veřejnost.
Paralelně přitom stejní úřednicí budou rozhodovat, zda Agrofertu odblokují pobírání miliardových dotací v tomto volebním období.
Andrej Babiš slíbil, že svůj střet zájmů vyřeší opět tím, že Agrofert vloží do nového svěřenského fondu. Seznam Zprávy ovšem už získaly a zveřejnily statut fondu, z něhož protikorupční experti z Transparency International vyvozují, že minimálně evropské předpisy proti střetu zájmů nové Babišovo řešení nesplní. Agrofert by v takovém případě opět evropské peníze pobíral neoprávněně.
Autor: Lukáš Valášek
Zdroj: SeznamZprávy.cz
