V Plzeňském kraji na severozápadním úpatí Švihovské vrchoviny v příjemném údolí říčky Merklínky pod vrchem Chlumec, asi jeden kilometr severně od vísky Přetín, stojí po staletí Chumecký mlýn. Samota s číslem popisným 21 náleží ke vsi Přetín, která je částí obce Křenice. Vznik mlýna sahá pravděpodobně až do 17. století, ale určitě před rok 1706, protože od tohoto data zde již mleli a hospodařili předkové současného farmáře Antonína Wollnera mladšího.
V rodině se traduje, že mlýn jeden z předků jménem Kryštof Wollner vyhrál v kartách nad hraběnkou Černínovou. Antonín je hospodářem v deváté generaci rodiny, která vlastní mlýn nepřetržitě téměř 320 let, pouze s přestávkou panování komunistů, kteří hospodářství vyvlastnili. V době vyvlastnění byl mlýn zcela funkční. Po roce 1989 byl však s 11 hektary, starým traktorem a pěti kravami v restituci rodině vrácen jako naprostá ruina. „Dědeček Antonín, poslední mlynář v rodě, když to uviděl, chtěl vše okamžitě prodat,“ říká mladý hospodář. Otec Antonín se však nezalekl, vzepřel se a postupně vše důležité opravoval. Jednou z prvních aktivit bylo obnovení původního náhonu, který se nezvaným majitelům málem podařilo téměř celý zlikvidovat.
Díky aktivní práci otce a celé rodiny se farma v průběhu let intenzivně rozvíjela a dnes Antonín junior hospodaří s moderní technikou na více než 100 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce okolo 425 metrů. Obhospodařované pozemky v průměrné velikosti půdních bloků 4,3 hektarů tvoří asi ze dvou třetin trvalé travní porosty a zbytek je orná půda. Na polích pěstují Wollnerovi pšenici, ječmen, triticale, oves, kukuřici na siláž, jetel a vojtěšku. Trvalé travní porosty na svažitých pozemcích zabraňují vodní erozi a jsou zdrojem píce pro aktuálně zhruba 90 kusů hovězího dobytka. Základní stádo paseného masného skotu představuje kolem třiceti matek plemen limousine a simentál. V živočišné výrobě se věnují kvalitnímu výkrmu býků a jalovic. Na farmě je také ustájeno pět koní, mini poníci a chov zvířat doplňují ještě slepice.
Citlivá a zdařilá obnova zdevastovaného mlýna a celého hospodářství stále pokračuje, a tak vznikl i dobře vybavený penzion s osmnácti lůžky. Díky své poloze uprostřed luk, polí a lesů je ideálním místem k odpočinku od městského shonu a na své si přijdou i milovníci přírody, cyklistiky a pěší turistiky. V blízké budoucnosti Wollnerovi plánují náročnou celkovou rekonstrukci mlýnice spolu s osazením vodní turbíny – potřebné nové mohutné trámoví je již uloženo poblíž. Rodina má rozdělené úlohy – farmaří Antonín junior, o chod penzionu se stará partnerka otce Silva Lovětínská, otec Antonín zabezpečuje služby, které provádějí nakoupenou moderní zemědělskou technikou včetně zemních strojů a partnerka farmáře Jiřina Kopfová má na starosti účetnictví a administrativu.
Vedle zemědělské výroby se farma aktivně stará o pestrost okolní krajiny. Po obnovení náhonu na jeho březích vysázeli dřeviny. Pro zadržení vody v krajině upravili terén nad korytem říčky a tím výrazně zpomalují odtok z přiléhajících svažitých pozemků. Pod mlýnským náhonem vybudovali rybník, který zadržuje vodu a zároveň umožňuje chov ryb. Na přilehlé louce vysázeli remízky a solitérní dřeviny. V loukách s nefunkční meliorací vznikly dva menší rybníčky napájené z otevřených drenáží a nad terénní úpravou pod svahem ještě dvě tůně. Uvedené krajinné úpravy umožňují návrat živočichů do zemědělsky obhospodařované kulturní krajiny. Dnes zde spatříte vodní ptactvo, obojživelníky, vodní a luční hmyz spolu s drobnou i spárkatou zvěří.
V dohodě s povodím se Wollnerovi starají také o břehové stromy při Merklínce, staré, nemocné a suché stromy označené pracovníky podniku na vlastní náklady porazí, místo uklidí a připraví na novou výsadbu, využitelnou dřevní hmotu zpracují na palivo. Rodina se rovněž aktivně zapojuje do dění v obci, podporuje místní tradiční akce a pomáhá s jejich organizací. Na chodu obce Křenice se mladý hospodář také aktivně podílí jako zvolený zastupitel.
„Pokračování v rodinné tradici hospodaření v desáté generaci je už zajištěno, s partnerkou Jiřinou máme osmiletého syna Antonína a šestiletou dceru Gabrielu,“ hrdě sděluje Antonín.
Citlivý přístup k hospodaření v krajině, výsadba stromořadí, remízků a solitérních dřevin. Zadržování vody v krajině budováním rybníčků, tůní a průlehů. Navazování na tradiční venkovskou architekturu při rekonstrukci a opravách objektů mlýna. Volné pasení dobytka a využívání statkových hnojiv pro hnojení polí. To vše a řadu dalších aktivit rodiny ocenila hodnotitelská komise udělením zlaté medaile v programu Pestrá krajina.
Ing. Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina
