Tabák jako nepřítel lidstva
Na první pohled vypadá celosvětové tažení proti tabákovým výrobkům a kouření skutečně jako snaha o zájem spotřebitele a jeho zdraví. I proto nebyly velké problémy s přijetím Rámcové úmluvy o regulaci prodeje tabákových výrobků (FCTC), kterou iniciovala Světová zdravotnická organizace (WHO) a kterou podepsalo 171 zemí z celké světa. Také ČR je signatářem, avšak zatím nebyl tento dokument ze strany naší země ratifikován. Možná je to dobře. Problém se totiž z WHO posunul do evropské směrnice o tabáku, která je již o poznání tvrdší a která by měla být dále upravena především v podmínkách prodeje a prezentace tabákových výrobků. Evropská Komise přitom mimo jiné navrhuje zavedení jednotného balení tabákových výrobků, zákaz používání log jejich výrobců na obalech zboží, další zvětšení varovných nápisů nebo zákaz vystavování tabákových výrobků v místě prodeje. Podle odborníků ale takové návrhy prodej tabákových výrobků nesníží a povedou k celé řadě negativních efektů, především pak k rozkvětu černého trhu s těmito výrobky s negativním vlivem na státní rozpočet - i na ono deklarované zdraví spotřebitele. A také na maloobchod.
Negativní důsledky regulace
Podle všeho nejde jen o strašení veřejnosti ze strany výrobců tabákových výrobků. Poučit se totiž lze v zemích, kde již byly obdobné regulace zavedeny, například (ale nejen) z Kanady. Tam se podle totiž podle ředitelky vnějších vztahů společnosti Philip Morris ČR Andrei Gontkovičové po regulacích zvýšil podíl černého trhu s tabákovými výrobky o 30 procent, v některých provinciích až téměř o 50 procent. To potvrzuje i studie Royal Canadien mounted police z loňského roku, která konstatuje nárůst nelegálního obchodu v Kanadě jen mezi lety 2007 až 2008 o 54 procent. Nelegální obchod by samozřejmě znamenal značný propad příjmů státního rozpočtu. Podle dat ministerstva financí ČR činí u nás roční příjmy ze spotřební daně a DPH na tabákové výrobky zhruba 45 miliard korun. Jen třetinový podíl černého trhu by tak státní kasu připravil o 15 miliard korun. To ale zdaleka není vše. Jednotné balení tabákových výrobků by podle právníků zásadně zasáhlo do duševního vlastnictví výrobců, a lze tedy očekávat soudní spory. „Zavedení jednotného balení tabákových výrobků by zasáhlo do samotné podstaty vlastnického práva výrobců tabákových výrobků k ochranným známkám, neboť by jim znemožnilo řádně tyto ochranné známky užívat, a tím by ve svých důsledcích mohlo vést k zániku těchto vlastnických práv, tedy k vyvlastnění. Především z tohoto důvodu by taková legislativní úprava nebyla v souladu s principem ochrany vlastnického práva zakotveného v českém ústavním pořádku a právu Evropské unie,“ konstatuje například jeden z partnerů advokátní kanceláře Čermák, Hořejš, Matějka a spol. Karel Čermák. Nehledě na to, že ochranné známky jsou pro spotřebitele základním rozlišovacím parametrem při nákupu spotřebního zboží, tedy i cigaret, a jsou i garancí jejich kvality. Další z navrhovaných regulací, zákaz vystavovat tabákové výrobky, by zase vedla k velkým problémům obchůdků, kde se prodávají tabákové výrobky společně s tiskem. Takových je podle Gontkovičové v ČR zhruba 30 000. Tabákové výrobky přitom tvoří v takových obchodech hlavní část tržeb i prostoru v nich. Dopad lze také předpokládat i na prodejnost tisku. Řada těchto prodejen tedy může zkrachovat. Problémy by byly i technické - nevystavené cigarety by fakticky musely být „pod pultem“, a tam se toho moc nevejde.
Precedent pro další „nezdravé výrobky“
Postup EU v oblasti regulace tabáku, což si málokdo uvědomuje, může být nebezpečným precedentem, který může v budoucnosti vyústit do obdobných snah týkající se celých skupin potravinářských výrobků. První na řadě jsou lihoviny a alkoholické nápoje, poté by již ale mohly následovat klasické potraviny, které jsou například příliš sladké, příliš slané nebo příliš tučné. Právě u těchto typů produktů odůvodňuje EU snahy o regulaci stejně jako v případě tabákových výrobků - ochranou zdraví spotřebitele. Při stejném postupu jako v případě tabákových výrobků bychom se tak mohli dočkat situace, kdy by se mohly stát „podpultovkami“ třeba čokoláda nebo bůček. Není to zase taková fikce. Stejně jako v případě tabáku již v současné době existuje ve WHO Rámcová úmluva o alkoholu a snahy zejména vycházející od některých poslanců Evropského parlamentu označovat „nezdravé potraviny“ na jejich obalech trvají již řadu let. Skuteční odborníci (tedy ne spasitelé zdraví lidstva z řad politiků a bohužel i médií) ovšem podotýkají, že údajná škodlivost potravin vychází především z ryze subjektivních pocitů nebo doporučení WHO, která jsou nicméně také stanovována na subjektivní bázi. Konečný spotřebitel je pak degradován na nesvéprávného jedince, kterému úředníci diktují, co má konzumovat a co ne. Snahy určovat lidem jídelníček jsou v poslední době jedním z vrcholů byrokratizace společnosti jako celku. A lakmusovým papírkem je - regulace tabáku a alkoholu.
Další vývoj
O možném zpřísnění regulace tabákových výrobků se přitom jednalo na konferenci signatářů FCTC 15. listopadu v Uruguay. Kromě toho běží v současné době na půdě EU veřejná diskuse, která by měla být uzavřena do 17. prosince letošního roku. „Ke konci příštího roku tak lze očekávat první legislativní návrhy Evropské komise týkající se regulace tabákových výrobků,“ domnívá se Gontkovičová. Pokud budou návrhy vycházející ze současných tezí skutečně přijaty, můžeme již od roku 2013 kupovat černobílé cigarety, uzavírat tabákové prodejny a v rozpočtu počítat s propadem příjmů o mnoho miliard korun. A očekávat regulaci prodeje a reklamy „nezdravých potravin“.
Petr Havel
