Problém ovšem je, že pokus MZe zpracovat data Českého statistického úřadu (ČSÚ) může spotřebitele i média spíše mást, a to v podobě ilustračních tabulek a grafů. Ty mimo jiné pracují s pojmy „hrubá marže“ a „maloobchodní přirážka“, vypočtených podle metodiky a vzorců, které jsou součástí „portálu ombudsmana“. Hrubá marže ale nezahrnuje náklady obchodníků, neboť je MZe nemá k dispozici. Tím se ale opticky zvyšuje rozdíl mezi cenami od zemědělců, potravinářů a obchodníků, což si laik logicky vyloží jako důkaz, jak se v maloobchodě ceny neúměrně navyšují. V případě ovoce a zeleniny zase MZe vynechalo z vlivu na ceny veškeré mezičlánky mezi pěstiteli a obchodníky, přičemž výsledkem je stejný „důkaz“, jako v předchozím příkladu. Pokud se pak týká uvedených vzorců použitých při výpočtu prezentovaných dat, pak ty spotřebiteli nejspíše vůbec nepomohou, a situace tak trochu připomíná někdejší plán Ministerstva životního prostředí (MŽP) vypočítávat míru eroze prostřednictvím rovnice o sedmi neznámých. I když je tedy osvěta o cenotvorbě potravin v ČR obecně žádoucí, povedou zatím prezentovaná data spíše k opačnému efektu.
Druhým veřejně sledovaným zemědělských tématem je pak žádost EU o informace, jak ČR řeší střet zájmů premiéra Andreje Babiše v souvislosti s čerpáním dotací. Posoudit to má Státní zemědělský intervenční fond, který zatím pozastavil vyplácení části (osmi) dotací z Programu rozvoje venkova firmám spadajících pod Agrofert, to ale automaticky neznamená, že by tyto firmy o podpory definitivně přišly.
I pro zemědělce v ČR byl důležitý postoj EU diskutovaný na pondělní Radě ministrů v Bruselu týkající se mimo jiné přípravků na ochranu rostlin. Nejen ČR podle ministra Martina Šebestyána podporuje všechna opatření, která zabrání zákazům účinných látek bez dostupných náhrad, přičemž schvalování náhrad za zakazované POR by se mělo maximálně urychlit. Pro chovatele drůbeže je pak pozitivní informací slib EU, že Evropská Komise představí do konce letošního roku celoevropské řešení zákazů klecových chovů, včetně dovozů ze zemí mimo EU.
I když si to zatím málokdo uvědomuje, představuje, zejména pro producenty rostlinných komodit, stále rostoucí riziko aktuální a předpokládaný vývoj počasí. V ČR se na řadě míst dostaly tento týden teploty nad hodnotu 15 °C, ve Francii pak vystoupaly až ke 30 °C, a vysoké teploty se mají udržet i nadále. To v praxi znamená urychlení vegetačního období jak hospodářských plodin, tak planě rostoucích bylin, a to zase znamená vyšší odpar vody z rostlin a pokles zásob vody v půdě. Vysoké teploty také urychlí tání sněhu, jehož zásoby nejsou letos nijak velké, přičemž část vody ze sněhu odteče bez užitku mimo území ČR, což opět zvýší riziko půdního sucha v jarních měsících. Brzký nástup vegetačního období představuje také zvýšené riziko pro pěstitele ovoce, rané zeleniny či řepky při každoročním vpádu arktického vzduchu na naše území, lidově označovaném jako „ledoví muži“. Záležet bude samozřejmě na dynamice poklesu teplot, vpád arktického vzduchu ale téměř jistě i letos přijde. I v této souvislosti je třeba zmínit ne zrovna šťastný nápad snižovat počty pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v rámci škrtů, které zamýšlí MŽP. Rozsah aktivit či monitoringu ČHMÚ totiž každoročně roste, a týká se mimo jiné právě i rizik sucha nebo povodní. Redukci rozpočtů a pracovníků v organizacích v působnosti MŽP (například národních parků) lze každopádně považovat za důkaz o celkovém ústupu státu od péče o krajinu charakterizující stávající vládní garnituru, ačkoli veřejně tvrdí opak. Důsledky takového přístupu se ovšem bohužel většinou projevují až s nějakým časovým odstupem, což mimo jiné pocítí při svém podnikání i naši zemědělci.
A také majitelé soukromých lesů. Jak totiž zaznělo na valné hromadě Komory soukromých lesů, jejímž předsedou byl opětovně zvolen Richard Podstatzký Thonsern, Mze zatím stále neví, z čeho a jak bude vyplácet platby za ekosystémové služby lesa, ačkoli je taková podpora zakotvena v novelizovaném lesním zákonu.
Petr Havel
