V šumavském podhůří na jih od Strakonic se v malebné kopcovité krajině pod vrchem Velká kakada rozkládá katastrální území vísky Kapsova Lhota. Malé sídlo s 90 obyvateli a 36 domy prvně zmiňované v roce 1303, které bylo dříve samostatnou obcí, je dnes částí vsi Radošovice. Zde je v čísle popisném 1 adresa rodinného statku Helmových.
Po revoluci začali prarodiče hospodáře Jakuba Helmy hospodařit při práci stavebního inženýra a učitelky asi na čtyřech hektarech vlastní zemědělské půdy, chovali drůbež, prasata a dvě krávy na mléko. Celá rodina viděla, jak těžká je práce na malém hospodářství a že to na dobré uživení nestačí. Proto se snažili Jakuba směřovat ve stopách otce. Po složení přijímacích zkoušek na ČVUT tam opravdu asi měsíc navštěvoval přednášky. „Ale už první den v Praze jsem věděl, že tam nevydržím ani do pátku, natož pět let,“ říká dnešní hospodář. Odmala měl rád přírodu, choval králíky, kachny, husy a při studiu střední školy si pořídil menší stádo ovcí. Děda František nakonec pochopil neochvějnost rozhodnutí, jakou cestou chce vnuk jít a nechal jej hospodařit na jedenácti hektarech náležejících ke statku. Tím se opět navázalo na dlouholetou tradici soukromého hospodaření na statku v Kapsově Lhotě č. 1.
Dnes, po rychlém rozvoji statku, hospodaří spolu s otcem a sestrou Michaelou na 380 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce 450–550 m. Hospodářství funguje na principu společného hospodaření celé rodiny ve dvou generacích. Otec, přes počáteční strach a nejistotu, se nyní při své náročné práci intenzivně zapojuje do všech aktivit farmy a je pro celou rodinu velikou oporou a jistotou. Sestra Michaela po nelehké práci lékařky pomáhá s administrativní činností a chovem masného skotu.
Celkem obhospodařované pozemky představují asi jednu třetinu travních porostů a zbytek je orná půda. Na 220 hektarech je hospodařeno v režimu ekologického zemědělství. Na orné půdě pěstují širokou škálu polních plodin jako pšenici, pšenici špaldu, ječmen, oves, kukuřici, brambory a pícniny včetně meziplodin. Půdní bloky obhospodařované v režimu ekologického zemědělství jsou obsety šestimetrovým kvetoucím pásem. Na pastvinách se volně pase téměř osmdesát matek masného skotu zejména plemen limousine a charolais.
V nedávné době se Jakub Helma s rodinou, inspirován programem Pestrá krajina, rozhodl v obhospodařované krajině obnovit stabilitu vodního režimu, snížit riziko půdní eroze a navrátit do plochy stromy. Hospodář z vyprávění prarodičů ví, že se na jejich pozemcích voda vždycky držela a teď při větších deštích steče do regulovaných kanálů a dál do řeky Volyňky. Tak vznikl nápad a následná realizace obnovy starého zarostlého rybníka, včetně vybudování čtyřech tůní o rozloze téměř jeden hektar. Do budoucna plánují tůně i na revitalizovaných pastvinách. „Myslím si, že zadržování vody v krajině je v současné době nejvyšší priorita a každý zemědělec by se o to měl postarat,“ vysvětluje Jakub Helma. Dalším nemalým krajinotvorným počinem bylo zatravnění svažitého 30hektarového půdního bloku a jeho rozdělení na menší bloky s remízy a stromořadími, kde se v létě pase hovězí dobytek. Metodu agrolesnictví využili na části pastvin, kde vysázeli 1200 stromů. Na sázení stromků se hodně podílela také nejmladší sestra Barbora, která přivedla na pomoc i své spolužáky. Další výsadba stovek až tisíce stromů je v plánu. Jejich pastviny jsou opět domovem nejen stáda masného skotu, ale také velkého množství drobné zvěře, ptáků, hmyzu a obojživelníků.
Rodině Helmových se v rámci hospodářství podařilo také zrekonstruovat převážně vlastními silami renesanční sýpku ze 17. století, která je kulturní památkou a nachází se nedaleko Kapsovy Lhoty v obci Miloňovice pod číslem popisným 39. Zdařilá a citlivá rekonstrukce vnějšího pláště sýpky pokračuje úpravou historického interiéru. Sýpka je součástí areálu bývalého panského dvora, který se rodina chystá opravit a smysluplně využít. Pro příští rok mají v plánu rekonstrukci dalšího zchátralého objektu na nový sklad obilí.
Na běhu hospodářství se každý z rodiny podílí, jak je třeba, při realizaci větších akcí se zapojují i Jakubova matka a partnerka Helena a ruku k dílu přikládá s nadšením i švagr Vláďa. V letošním roce se Jakubova rodina rozrostla o syna Viléma a pyšný otec nahlas uvádí. „Můj otec si přál, abych se jako on věnoval stavařině, nevyšlo mu to. Já věřím, že budu mít větší štěstí a můj syn bude určitě pokračovat v hospodaření na našem statku.“
Celé rodině se daří ekonomicky prosperovat a při tom hospodařit s citem ke krajině, navracet jí pestrost a obnovovat biodiverzitu včetně obnovy kulturního dědictví. Hodnotitelská komise proto ráda udělila statku Jakuba Helmy v programu Pestrá krajina zlatou medaili.
Ing. Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina
