„Byla zima, jaká má být. Bylo více sněhu a mrzlo. Zatím jsou pole celkem zamokřená, takže se provádí přihnojování pevným hnojivem. Máme tam přihnojené řepky, nějaké ozimy, ječmen,“ popisuje předseda místního zemědělského družstva Bohumír Hutař, který stojí na okraji pole u Hrotovic. První jarní práce se tu rozbíhají, zatím je to jenom hnojení.

Průběh zimy si zemědělec pochvaluje, mimo jiné i proto, že mrazivé počasí mohlo snížit populaci hlodavců, kteří českým polím v uplynulých letech tolik škodili. 

„Škůdce ještě nedokážeme odhadnout, ale myslím si, že jich značná část pomřela. U myší je vidět, že dostaly hodně zabrat s tím počasím,“ popisuje Hutař.

Optimismus ovšem poněkud krotí profesor Emil Tkaloun z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten populaci hrabošů v České republice dlouhodobě monitoruje.

„Mají cyklickou dynamiku, která není až tak pravidelná. Hraboš polní se v českých podmínkách přemnožuje periodou asi tří let. A poslední přemnožení bylo v roce 2023 a teď máme rok 2026, zase by tedy měla být nějaká vyšší hustota. Jak bude vysoká, těžko říct,“ vysvětluje Tkaloun.

Podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského bylo v listopadu loňského roku v průměru 595 aktivních východů z nor na hektar, v lednu už to bylo 638.

Autor: Milan Soldán
Zdroj: iRozhlas.cz