V severovýchodní části Frýdlantského výběžku se přímo na hranici s Polskem nachází katastrální území vísky Dětřichov. Ves, jejímž středem protéká Jindřichovický potok, je prvně připomínaná v roce 1381. Intravilán sídla se 14 domy, trvale obývanými 39 obyvateli, se rozkládá na nejsevernějším úpatí Jizerských hor s průměrnou nadmořskou výškou okolo 425 metrů. Vesnice je místní částí obce Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji. Zde ve svažitém údolí, ze severní strany chráněném vrchem Francův kopec, má sídlo zemědělský podnik Biokráva s. r. o., vedený a vlastněný panem Karlem Maříkem a dílem jeho manželkou Lucií Leou Maříkovou Vlkovou. Nové sídlo, ještě ne zcela dokončený rodinný dům na břehu potoka, je citlivě zasazeno do okolní krajiny a svým tvarem a použitými materiály zapadá do místní zástavby.
Farma hospodaří na 36 hektarech pronajaté zemědělské půdy, která je ve většině případů zatravněná. Zdejší podhorská krajina, kterou na jižní straně zadumaně rámuje panorama severní strany Jizerských hor, je s velkými plochami travních porostů profilově zajímavá, ale biotop je jednostranný a ekologicky fádní. Hospodář se proto snaží o zapojení agroekosystému - o návrat života do trvalých travních porostů. Na pastvinách se pase smíšené stádo asi 20 kusů normandského skotu a také skotu plemen jersey. Obě plemena jsou s rozmyslem vybrána pro provoz a zpracování surovin na ekologicky vedené farmě – jersey je malé, dojné plemeno charakteristické vysokým obsahem bílkoviny a tuku v mléce. Normandské plemeno je optimální pro chov na ekologických farmách, je vyšlechtěno na pastevní způsob chovu a má vysokou konverzi živin. Skot na pastvině ještě doplňují ovce převážně hnědého plemene zwartbles, které má kombinovanou užitkovost, a i přes líbivý exteriér je vysoce produktivní a vhodné ke spásání podhorských travnatých ploch. Vedle ovcí a skotu se v přilehlé ohradě pase pět koní. V sadech mají ještě volný výběh nosné slepice i drůbež na výkrm. Drůbež má na starosti ukrajinský mládenec Mikola, student třetího ročníku Střední zemědělské školy ve Frýdlantu, obor agropodnikání, který ve volném čase získává na farmě praktické zkušenosti. Když je potřeba, vypomáhá hospodáři Karlovi také manželka Lucia Lea. K ochraně proti predátorům na loukách slouží elektrické ohradníky. Hospodář se zabývá racionálním a šetrným využitím pastvy pro různé kategorie a druhy hospodářských zvířat. V nejbližší budoucnosti plánuje vybudovat mlékárnu a sýrárnu s možností prodeje koncovým zákazníkům. Zatím zkouší pasterizační stroj pro vlastní spotřebu mléka, tvarohu a sýru.
Karel Mařík přikládá velkou důležitost zadržování vody v krajině a s velkým elánem se věnuje obnově pramenů, vytváření hrázek na vodotečích a budování tůní, kterých je na pastvinách již celkem devět. Tůně kypí životem a je v nich možné spatřit například kuňku obecnou, čolka horského, čolka velkého, skokany, vodní hmyz a další. Nezůstalo jen u tůní, ale k zadržení vody a ke zvýšení biodiverzity krajiny vysadil do trvalých travních porostů na jižním svahu tři pásy malých sadů, které slouží jako přerušovací pásy. Zároveň Maříkovi vysazují i další solitérní stromy. Ošetřování travních porostů se provádí mechanicky, bez použití chemických preparátů. Pro přihnojování se používá kompost zpracovaný z hnoje od chovaných hospodářských zvířat.
Na horní hraně pastviny nově stojí chatky pro méně náročné hosty hledající klid a obdivující zdejší krajinu. „Protože jsme na malé ploše, diverzifikujeme naše činnosti a hospodaříme tak, abychom oživili půdu a krajinu a zlepšovali jejich kvalitu,“ vysvětluje Karel Mařík.
Hospodaření není hlavní podnikatelskou činností Karla Maříka, který je zároveň učitelem na Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantu, práce v zemědělství provádí jako vedlejší činnost a dělá to opravdu dobře. Svým citlivým přístupem velmi přispívá ke zlepšení místní krajiny a hodnotitelská komise proto udělila podniku Biokráva s.r.o. zlatou medaili v programu Pestrá krajina.
Ing. Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina
