• Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné dva, nakažená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje i lehčí forma, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec.
• Ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Na člověka se virus z ptáků přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.
• Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání nebo při dalším zpracování masa. Zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i ty méně časté: například zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.
• V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 (tento kmen Světová zdravotnická organizace spojuje se stovkami úmrtí po celém světě za poslední dekádu) objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Virus H5N1 začal nejprve v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil jiný podtyp, H5N8, u něhož ovšem nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.
• Již v roce 2006 ptačí chřipka způsobila chovatelům na jihu Čech a Moravy až milionové ztráty, obvyklí zákazníci od nich nechtěli zvířata vykupovat. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech.
• Kvůli výskytu ptačí chřipky byla v roce 2007 vyhlášena mimořádná ochranná opatření, která platila na celém území Česka. V podnikatelských chovech například drůbež nemohla být ve volných výbězích. Zakázány byly trhy a výstavy drůbeže a ptáků. Ministerstvo zemědělství tehdy vyplatilo kompenzace za více než 50 milionů korun.
• Ptačí chřipka se do Česka opakovaně vrací, ve zvýšené míře se objevila znovu v letech 2017, 2020, 2021 či 2022. Od roku 2020 se ptačí chřipka vyskytuje v Česku každoročně. Nejvíce ohnisek (47) ve velkochovech bylo objeveno v roce 2021. Dosud nejvíce ptáků, 780.000, dali veterináři utratit v roce 2022. Následuje rok 2021, kdy to bylo na půl milionu. Dosud největší ohnisko nemoci v ČR veterináři objevili koncem prosince 2022 ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde bylo kvůli viru subtypu H5N1 zlikvidováno všech 742.000 slepic.
• Loni se ptačí chřipka vyskytla v 11 velkochovech drůbeže a utraceno bylo zhruba 190.000 zvířat. Ohnisek bylo o jedno víc než předloni, kdy ale museli veterináři utratit o třetinu víc ptáků.
• Letos se ptačí chřipka objevila zatím v sedmi komerčních chovech, šest zasažených chovů bylo na Královéhradecku, jedno na Nymbursku. První letošní ohnisko ptačí chřipky v Česku bylo v chovu kachen Pereny 12. února v obci Kosičky-Třesice. Následný den hasiči celý chov s 6800 ptáky zlikvidovali. Mezi 23. až 27. únorem hasiči v Kosičkách likvidovali chov 236.000 slepic, který patřil Podniku pro výrobu vajec v Kosičkách. Třetí ohnisko hasiči zlikvidovali 3. března v obci Nové Město na Hradecku, v chovu tam bylo asi 7800 kachen. Čtvrté ohnisko s 9000 kachnami bylo zlikvidováno 11. března v Chudonicích u Nového Bydžova. Páté ohnisko s 31.000 kachnami hasiči zlikvidovali 11. a 12. března v Dobřenicích, šesté ohnisko s 13.000 kachnami zlikvidovali 12. března v Zábědově u Nového Bydžova. Sedmé letošní ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu je v chovu kachen firmy Perena ve Slibovicích na Nymbursku. Vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 tam byla potvrzena v pondělí. V chovu je přes 11.000 chovných kachen.
• Chovatelé mají podle veterinárního zákona nárok na náhradu nákladů a ztrát, které jim vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření či utrácení zvířat. Náhradu poskytuje ministerstvo zemědělství ve výši prokázaných vynaložených nákladů a způsobených ztrát.

vlp rmi

Zdroj: ČTK