V Plzeňském kraji uprostřed rozlehlých lesů mezi vrchy Plánické vrchoviny v předhůří Šumavy leží malebná vesnička Zbyslav. V minulosti samostatná obec prvně připomínaná v roce 1552 je dnes s 39 domy a 68 obyvateli integrovanou částí města Plánice, vzdáleného asi čtyři kilometry. Nadmořská výška intravilánu vsi je skoro v 600 metrech, celý katastr Zbyslavi pak spadá do přírodního parku Plánický hřeben s vrcholy od 600 metrů do 724 metrů. Kousek za vsí se nachází kaplička nad studánkou, ke které se váže příběh o zázračném uzdravení hraběnky Morzinové, která se díky vodě ze studánky uzdravila z nevyléčitelné nemoci a z vděčnosti zde nechala vybudovat zmíněnou kapličku zasvěcenou Panně Marii.
Prstencem lesů obklopená Zbyslav je místem, kde na většinou pronajatých pozemcích hospodaří rodina Martina Nejdla. Statkem obhospodařovaná zemědělská půda se nachází také v sousedním katastrálním území Kydlina. Hospodář Martin má zemědělské kořeny, oba dědové i pradědové soukromě hospodařili. Jejich činnost však byla ukončena násilnou kolektivizací venkova v 50. letech. Po absolvování Střední průmyslové školy dopravní v Plzni studoval Martin zpěv, stal se členem Opery Plzeňského divadla a chtěl se věnovat vážné hudbě. Po navrácení majetku po předcích se pomalu začal orientovat na zemědělství. Zažil restart rodinného hospodaření a spolu s otcem a bratrem se začali věnovat chovu masného skotu plemene aberdeen angus. Postupně se stalo hospodaření na statku jeho celoživotním a hlavním posláním. Hudbě se sice stále věnuje, ale již spíše jako koníčku. Aby mohl pracovat podle svých představ, osamostatnil se a od roku 2013 začal s rodinou hospodařit na statku Zbyslav. Začátky nebyly lehké, získaná svoboda na jedné straně a obrovská odpovědnost na straně druhé. „Svoboda je nerozlučně spojena s odpovědností,“ citát Benjamina Franklina je i krédem Martina Nejdla. Vnímá, že svoboda – včetně té hospodařit na vlastní půdě – není samozřejmostí.
Celková výměra obhospodařovaných zemědělských pozemků se v současnosti pohybuje okolo 80 hektarů, většinou ve svažitých profilech. Převládají zde pastviny a trvalé travní porosty pro zabezpečení objemného krmiva v zimním období. K tomu také slouží vojtěška a jetel na orné půdě, na které se ale pěstují také jadrná krmiva pro vlastí potřebu. Průměrná velikost půdních bloků se pohybuje okolo čtyř až pěti hektarů, největší půdní blok má asi patnáct hektarů. Od počátku si hospodář velmi oblíbil masné plemeno skotu aberdeen angus, které se stalo jeho srdeční záležitostí, a to v obou barevných variantách – černá a červená. Plemeno skotu chová v čistokrevné formě a je členem rady plemenné knihy. „Můj cíl je prezentovat práci chovatelů v tuzemsku i zahraničí, chci posouvat hranice chovu a šlechtění a přispívat k rozvoji tohoto plemene nejen v Česku, ale i ve světě,“ říká Martin Nejdl. Na pastvinách má v současnosti 60 chovných matek v kontrole užitkovosti, které produkují kvalitní plemenné býky i chovné jalovice určené k prodeji a dalšímu chovu.
Chov masného skotu je prováděn extenzívním způsobem, kdy vedle chovu je kladen důraz na péči o krajinu. Nejdlovi jej chovají od jara do podzimu v pastevních areálech a v zimních měsících přesouvají zvířata do stájí. Pastevní areály u obce Zbyslav se nachází v blízkosti farmy a zvířata na nich jsou během pastevního období včas přesouvána pastevním koloběhem, aby se vypasený porost opět stačil zregenerovat. Na pastvinách využívají zvířata přirozený stín vzrostlých stromů na mezích a remízech, a to hlavně v letních vedrech. Stejné je to i s využíváním přírodních napajedel. Na pozemcích zbyslavského katastru nebyly v minulosti provedeny meliorační úpravy, a tak je na mnoha místech vodní režim a ráz krajiny původní. Jeden z mokřadů Martin Nejdl plánuje v budoucnu přebudovat na rybník a chystá se také další oprava statku s realizací kapličky.
Pastviny statku s původními travními společenstvy se rozkládají mezi vzrostlými lesy, kde je možné vidět vysoké jedle s čapími hnízdy v korunách. Meze, remízy, solitérní stromy a mokřady ponechané v původní podobě, včetně citlivé opravy objektu statku Zbyslav v původním rázu zdejší venkovské architektury i podpora stavby kaple na kopečku u obce Kydlina spolu s výsadbou aleje ovocných stromů není jen péče o statek, ale také projev vztahu k přírodě spojený s duchovním rozměrem. „Propojení zemědělské činnosti s krajinotvorbou, zachování přírodních struktur a duchovních prvků vnímám jako přirozenou součást odpovědného hospodaření,“ říká na závěr návštěvy hodnotitelské komise Martin Nejdl a dodává „Zemědělství vnímám jako službu krajině i lidem – s respektem k přírodě, zvířatům a tradici.“
Hodnotitelská komise udělila Statku Zbyslav za jeho činnost i další plány na realizace v krajině stříbrnou medaili.
Ing. Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina
