Nejčastěji jsou teď v téhle souvislosti zmiňovány dodávky hnojiv. Jak vážnou komplikaci by uzavření průlivu, pokud by trvalo ještě několik týdnů nebo měsíců, mohlo znamenat pro výrobce potravin?
Zemědělci jsou samozřejmě předzásobení, takže nějaký krátkodobý dopad tam není.
Zazněla nicméně taková informace, že Hormuzským průlivem prochází zhruba třetina globální produkce zemědělských hnojiv. Já mám trošku jiné informace. Co se týká třeba močoviny, tak oblast Íránu či Saúdské Arábie se podílí na globální produkci močoviny jenom z 15 procent, jak jsem vyčetl.
Takže bych to neviděl jako tak horkou záležitost. Třeba Saúdská Arábie, největší stát na Arabském poloostrově, vůbec nemusí přes průliv, může vozit přes Rudé moře, kde má řadu přístavů.
Nicméně jaký bude dopad - nemáme křišťálovou kouli. Vše závisí na tom, jak se ten konflikt vyvrbí a jak bude dlouho trvat.
Pokud skončí zítra, tak to na našich peněženkách nepoznáme, ale pokud to bude trvat i nadále, tak ropa je základním výrobním faktorem pro vlastně všechna odvětví, pro oděvní průmysl, mobilní telefony a samozřejmě i potraviny, takže tam se to může propsat potenciálně výrazně.
Srovnání s Ukrajinou?
Analytici upozorňují právě na možné dopady na zemědělství a potravinářský průmysl, když se započítá zdražování ropy a nafty, vyšší náklady pro dopravce, včetně námořní dopravy a vyšší ceny energií. Dá se vůbec odhadnout, o kolik by mohly v případě delšího konfliktu potraviny zdražovat?
Záleží, co si představíme pod pojmem delší konflikt. Jestli to budou řádově měsíce, tak to nějaký extrémně výrazný dopad mít nebude. Ekonomika vždycky funguje s nějakým zpožděním.
Ale pokud to bude trvat nějakou výrazně další dobu, tak uvidíme.
Každopádně, co můžu říct bez pochyb, když se před válkou v Íránu diskutovalo o tom, že by se třeba snížily úrokové sazby, tak o tom si dneska pravděpodobně můžeme nechat jenom zdát.
Konflikty, které jsme sledovali v minulosti, i ty současné třeba na Ukrajině, vždycky nějak dopadly i na ceny potravin. Proč by to teď mělo být jinak?
Ono to vždycky svádí k nějakém zjednodušení a porovnávání těch konfliktů. Ale Ukrajina není žádným producentem ropy. Tam se jednalo o konkrétní agrární produkty, zejména obiloviny a olejniny.
Írán, nebo případně Irák, Saúdská Arábie a region obecně, agrárně významné úplně nejsou.
Jsou významné pouze marginálně, pěstuje se tam nějaké ovoce, poměrně dost se tam pěstuje třeba pistáciových i dalších ořechů, ale to v tom spotřebním koši tvoří naprosto minimální procento.
Pokud by konflikt trval déle, tak se to propíše skrze ceny ropy do všech sektorů národního hospodářství.
U té Ukrajiny to bylo okamžitě a poměrně rychle se to objevilo i v obchodech. Teď je to nebezpečnější v tom, že pokud by to trvalo déle, tak ze začátku by byl poměrně malý růst.
Zatím to v peněženkách nepociťujeme, vyjma tedy čerpacích stanic, ale do budoucna by to opravdu mohlo znamenat něco výrazného, a kdyby to trvalo opravdu extrémně dlouho, tak se klidně můžeme dočkat dalšího ropného šoku.
Dva takzvané ropné šoky tady byly v 70. letech, kde došlo k extrémnímu zdražení ropy a následně i dalších produktů.
Autor: Věra Štechrová, vdv
Zdroj: iRozhlas.cz
