„Pokud v budoucnu podá některá ze společností spadajících pod skupinu Agrofert žádost o poskytnutí dotace, bude postupováno dle nastavených kontrolních mechanismů. V rámci řízení o této žádosti tak dojde k detailnímu posouzení souladu žádosti s požadavky zákona o střetu zájmů a následně rozhodne příslušný ŘO (úřad vyplácející dotace – pozn. red.), zda nové majetkové uspořádání skupiny Agrofert vyhovuje požadavkům zákona a dotaci je možné poskytnout, či nikoliv.“
To stojí v téměř úplném závěru dokumentu, který ve čtvrtek odeslalo ministerstvo pro místní rozvoj Evropské komisi. Konkrétně Hugo Sobralovi, vysoce postavenému úředníkovi z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku.
Sobral v polovině února poslal do Česka dopis, v němž po českých úřadech žádal informace o tom, jak se u nás předchází možnému střetu zájmů, a to v souvislosti se jmenováním Babiše premiérem.
Požadoval také ujištění, že Agrofert nepobírá žádné dotace, dokud nebude „situace střetu zájmů přesvědčivě vyjasněna a plně vyřešena“. Více si o obsahu psaní můžete přečíst ZDE. Jako první o něm informovaly Seznam Zprávy. Babiš od počátku jakýkoliv střet zájmů odmítá, stejně tak vedení Agrofertu opakovaně uvedlo, že podniká v souladu se zákony včetně toho o střetu zájmů.
Česká odpověď
Reakce českých úřadů, pod kterou je podepsaný vrchní ředitel sekce fondů EU Stanislav Schneidr z resortu pro místní rozvoj, má tři strany. Server iROZHLAS.cz ji má k dispozici a její pravost ověřil u dvou na sobě nezávislých zdrojů.
Schneidr v ní nejdříve ujišťuje zástupce Evropské komise, že kontrolní systémy jednotlivých úřadů plně respektují doporučení vyplývající z dřívějších auditů Evropské komise. „Prevence a řešení střetu zájmů jsou integrální součástí národního systému řízení a kontroly v rámci politiky soudržnosti, za kterou se v této odpovědi vyjadřuji,“ stojí v úvodu dopisu.
Připomeňme, že Evropská komise na začátku roku 2019 provedla v Česku rozsáhlou prověrku právě v souvislosti s možným střetem zájmů Babiše, který byl tehdy premiérem. Ve výsledcích pak konstatovala porušení české i evropské legislativy ke střetu zájmů.
Ale zpět k české odpovědi. Schneidr poté v několika odstavcích shrnuje postupy nastavené v návaznosti na evropskou i národní legislativu ke střetu zájmů. Zákaz poskytnout dotaci společnostem spojeným s veřejným funkcionářem, který obsahuje český zákon, je například podle něj „systémově ověřován“, a to jak ze strany úřadu, který dotaci poskytuje, tak auditního orgánu ministerstva financí.
Evropské nařízení
Podrobně se pak dopis zaměřuje na článek 61 finančního nařízení, který na unijní úrovni upravuje pravidla pro předcházení střetu zájmů a na který se taktéž Sobral dotazoval. „I v tomto ohledu již v minulosti byla přijata opatření, jejichž cílem bylo minimalizovat potenciální střet zájmů mj. na úrovni premiéra Babiše,“ píše se v listu.
Schneidr se v něm vrací do podzimu 2018. Tehdy se totiž otevřela komunikační linka Brusel–Babiš, která se týkala jeho střetu zájmů. Jedna ze špiček Komise Günther Oettinger tehdy psal přímo Babišovi a doporučoval mu, jak problém vyřešit.
„Konkrétně na základě požadavků dopisu komisaře Oettingera ze dne 29. 11. 2018 tehdejší premiér odstoupil z pozice předsedy Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, vzdal se účasti na jednáních této Rady a současně se zavázal, že se nebude podílet na jakýchkoli rozhodovacích procesech, které by se týkaly Evropských fondů, nebude v těchto otázkách ani nijak komunikovat s ostatními členy vlády a účastnit se projednávání vládních materiálů, které by mohly potencionálně zakládat střet zájmů,“ připomněl Schneidr.
Tato opatření podle něj shledala Evropská komise jako „dostatečná“ a ze strany Babiše jsou podle jeho slov „nadále dodržována“.
List ale nezmiňuje, že by v souvislosti s unijním článkem, který je podle expertů mnohem obecnější než národní úprava, plánoval nějaké další ověřování. A ani k tomu nevyzývá Evropskou komisi.
Dotační stopka
Dopis pak popisuje, že auditní orgán ministerstva financí během svých kontrol opakovaně ověřoval, že pravidla pro střet jsou dostatečná a funkční. A ujišťuje, že všechny ochranné mechanismy fungují i v aktuálním dotačním období.
Až v téměř v úplném závěru Schneidr potvrzuje, že se české úřady od jmenování Babiše zdržely poskytování nových dotací holdingu Agrofert, ale také dalším firmám z Babišova byznysu, jako je SynBiol a pod něj patřící Hartenberg Holding.
Že Andrej Babiš vložil 20. února Agrofert do nově vzniklého svěřenského fondu s názvem RSVP Trust, čímž se snaží vyhovět zákonu o střetu zájmů, stojí až v předposledním odstavci dopisu.
V něm je také uvedeno, že české úřady nebudou fond a to, jestli skutečně problém střetu zájmů vyřešil, zkoumat. A to až do momentu, než na stůl dostanou žádost o dotaci od některé z dceřinek Agrofertu.
Šéf hnutí ANO se do střetu zájmů dostal v momentě, kdy byl 9. prosince 2025 jmenován do funkce předsedy vlády. Tehdy totiž byl stále konečným vlastníkem Agrofertu.
Avizoval ale, že svůj střet vyřeší – a to tak, že založí svěřenský fond, který na něm bude zcela nezávislý. O zhruba dva týdny později vznikl RSVP Trust, do kterého měl být následně vložen holding Agrofert. K tomu ale nakonec došlo až 20. února.
Babiš svůj střet zájmů dlouhodobě odmítá a i po podzimních sněmovních volbách o něm mluvil jako o „domnělém“. Také vedení Agrofertu opakovaně uvedlo, že podniká v souladu se zákony, a to včetně toho o střetu zájmů.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
