Iniciátorům pravděpodobně není zcela známa působnost digitalizace katastrální evidence. Předně se digitalizují jednotlivá katastrální území, dále k.ú. Základním podkladem pro digitalizaci jsou původní mapy (stav PK), bez geometrického zaměření a ne úplně aktualizované vlastnictví k pozemkům. Zcela kvalitativně odlišným podkladem je digitální katastr nemovitostí, dále KN, který je právě výstupem z pozemkových úprav. Digitální KN, vzniká na základě geometricky zaměřeného k.ú. a vyjasněného vlastnictví k jednotlivým pozemkům. Vážným problémem, ve vtahu k oprávněnému nároku zemědělců na dotace je, že v k. ú. pouze „digitalizovaných“, se nachází množství vlastnicky neidentifikovaných pozemků, mnohdy i s nepřesnou výměrou. Jde většinou o pozemky rozoraných původních polních cest, mezí, remízků, nedokončená dědická řízení pozemků, odúmrti a podobně. V každém k. ú. není plocha těchto pozemků malá a zemědělci tuto půdu využívají a berou na ni dotace bez právního důvodu. Tento stav v ČR je Evropské komisi dobře znám. Evropská komise připouští,“ že některé subjekty podnikající v zemědělství se tak fakticky, bezdůvodně obohacují na úkor daňových poplatníků“. Tolik citace. Zodpovědnost za vyplácení dotací mají členské státy EU, tedy i ČR. To, že v ČR uživatelé půdy nemají povinnost pro získání nároku na dotace EU doložit svůj nárok právním vztahem s majitelem půdy, obnažuje deformaci pozemkového práva ve prospěch uživatelů půdy. Digitalizované katastrální evidence, jsou tak velmi špatným pomocníkem při sjednávání nájemních vztahů, neboť ohrožují dotace zemědělcům již dnes, ale i do budoucnosti.
Iniciátoři dále uvádějí, že cílem pozemkových úprav je uvolnit pozemky pro jejich prodej spekulantům, nebo zahraničnímu kapitálu. Stát podle nich, místo aby podporoval zemědělce, umožňuje nabízet vlastníkům vyšší nájemné a vyšší kupní ceny za půdu. Uvádí, že tuto půdu už využívají 20 let. Dovozují snad tímto právo na trvalé užívání, nejlépe bezplatné, jako do roku 1989? Iniciátoři tímto otevřeně a v rozporu se všemi právními normami, včetně Ústavního zákona „ základní listiny práv a svobod“ vyžadují na státu, aby povýšil jejich uživatelské zájmy nad práva vlastnická. Pozemkové úpravy a ani stát nepodporují výprodej půdy spekulantům a cizincům. Začátek tohoto procesů je v padesátých letech minulého století, kdy násilná kolektivizace venkova zničila selský stav. Víme, že vás tato informace neuspokojí. Pouze sedláci svým generačním vlastnictvím půdy a nemovitostí jsou tou nejpřirozenější a nejúčinnější demokratickou formou národní, vlastnické a ekologické ochrany půdy. To si plně uvědomují západní státy EU, a proto jejich vlády tyto soukromé zemědělce vždy podporují. Další zákazy prodeje půdy už nebudou možné, neboť ČR je od 1. 5. 2011 povinna podle článku 63 Smlouvy o fungování Evropské unie implementovat právo EU. Pozemkové úpravy obnovují pozemkové právo v plném rozsahu tak, aby vlastníci mohli s půdou svobodně nakládat. Z toho asi mají iniciátoři největší obavy, ale proč. Vždyť na druhé straně pozemkové úpravy poskytují nezpochybnitelný právní podklad pro čerpání dotací. Iniciátoři zcela zjevně požadují zastavit pozemkové úpravy z důvodů svých sobeckých zájmů. Je jim lhostejná postupující eroze, vodohospodářská a protizáplavová opatření, nepotřebují cesty na pole, nezajímá je ekologická stabilita krajiny narušená právě velkovýrobním průmyslovým obděláváním. To vše se právě řeší v pozemkových úpravách. Pozemkové úpravy proto neobtěžují vlastníky. Mají zkušenosti s opačným přístupem. Jsou časté případy, kdy ustrašení vlastníci půdy přicházejí na pozemkový úřad s požadavkem na zastavení pozemkových úprav, neboť současný uživatel jejich pozemky po pozemkových úpravách už nehodlá pronajmout. Pozemkové úpravy postupují velmi pomalu. Za 20 let jsou zpracovány jen v 1 100 k. ú. z celkového počtu 13 000 k. ú. Proto také navrhujeme, aby nově zřizovaný Pozemkový úřad ČR byl řízen vládou ČR.
Je nyní zcela zjevné, že požadavek na zastavení pozemkových úprav je útokem na omezení práva k pozemkům a tím i na demokracii.
Za předsednictvo Svazu vlastníků půdy ČR,
Ing. František Janda, předseda
