„Co se týče zpětného vymáhání podpor poskytnutých společnostem z koncernu Agrofert v rozporu s §4c zákona o střetu zájmů, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond na základě interní analýzy dokončí do konce dubna přípravu nezbytných podkladů, na jejichž základě následně přistoupí k realizaci konkrétních kroků vůči jednotlivým dotčeným společnostem,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.
Jedná se o posun. Když se loni otázka vymáhání dotací po dceřiných firmách Agrofertu otevřela, vedení Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který se označuje zkratkou PGRLF, nemělo jasno.
Kvůli možnému vymáhání si fond nechal udělat analýzu, jejíž závěry ale byly vágní. Bylo v nich uvedeno, že zákon o střetu zájmů se na peníze vyplácené fondem „spíše použije“. Analýza také upozorňovala, že vedení fondu nemá na rozdíl od jiných tuzemských úřadů vyplácejících veřejné peníze v ruce žádný rozsudek, který by se ho týkal. Během posledních čtyř měsíců se ale situace vyvinula, jak vyplývá z vyjádření mluvčí.
Opoziční Piráti před několika týdny podali kvůli nevymáhání dotací trestní oznámení. Na jaké úřady míří, není jasné. Zmiňují v něm především Státní zemědělský intervenční fond, přes který se v Česku rozdělují dotace do zemědělství. Právě u něj je totiž otázka vymáhání zásadní, protože na tzv. přímých platbách jde o miliardy.
Přílohy k trestnímu oznámení, které Piráti kompletně zveřejnili, ale obsahují informace nejen od zemědělského fondu, ale také od ministerstva průmyslu, ministerstva zemědělství a také právě Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
Je tam mimo jiné uvedeno, že PGRLF má v plánu finanční podporu vymáhat. „V současnosti probíhá, s ohledem na zpracovaná externí právní stanoviska, interní analýza procesního postupu u jednotlivých případů. Orientační termín pro zahájení vymáhání je konec června 2026,“ stojí v podkladech.
Kauza vymáhání
Připomeňme, že před více než rokem padl první rozsudek, který potvrdil, že Babiš byl během svého vládního angažmá ve střetu zájmů. Přestože měl tehdy Agrofert vložený ve dvou svěřenských fondech, podle soudu na něj měl přesto vliv. To už dříve popsal také audit Evropské komise. Zákon přitom zapovídá vyplácení veřejných peněz společnostem, které patří členům vlády.
Po prvním rozsudku následovaly další, které mimo jiné řekly, že zákon o střetu zájmů dopadá i na dotace vyplácené Státním zemědělským intervenčním fondem. Tomu se přitom vedení fondu kvůli doslovnému výkladu znění zákona dlouho bránilo. Více si o tom můžete přečíst ZDE.
Bývalý ministr zemědělství minulé vlády Marek Výborný (KDU-ČSL) pak loni v létě oznámil, že zemědělský fond začne dotace vyplacené během Babišovy první vlády v letech 2017 až 2021 vymáhat. A ačkoli to dlouho vypadalo, že fond opravdu nějaké kroky k vrácení peněz začal dělat, k vymáhání ve skutečnosti nedošlo.
„Státní zemědělský intervenční fond k dnešnímu dni nezahájil žádné řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých společnostem z koncernu Agrofert v období let 2017 až 2021 z důvodu porušení ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů,“ uvedla pro iROZHLAS.cz v polovině února mluvčí SZIF Eva Čespiva.
Rychlejší vymáhání?
Situace Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu je ale jiná. Nejedná se o úřad zřizovaný ministerstvem, ale o akciovou společnost, která je sice stoprocentně vlastněná resortem zemědělství, ale není mu přímo organizačně podřízená, funguje jako samostatný právní subjekt a řídí se pravidly platnými pro obchodní společnosti.
Díky tomu má flexibilnější režim hospodaření i rozhodování a podpory nevyplácí jako běžné dotační tituly ze státního rozpočtu, ale prostřednictvím vlastních programů. Zemědělce podporuje prostřednictvím příspěvku na úroky z komerčních úvěrů, vlastních investičních úvěrů nebo úhradou části nákladů na pojištění.
Z toho vyplývá i jiný proces zpětného vymáhání vyplacené podpory. Fondu stačí podniky vyzvat k dobrovolnému vrácení, a pokud s žádostí neuspějí, obrací se rovnou na soud. Tímto způsobem vedení fondu například v minulých letech úspěšně vymohlo peníze, které byly vyplaceny velkým podnikům, ačkoli byly určené pro podniky malé a střední. To jsme popsali třeba ZDE.
Když hnutí ANO skončilo ve volbách na podzim 2021 druhé na pásce, a tedy v opozici, střet zájmů Andreje Babiše skončil. Jenže po loňských vyhraných volbách v momentu, kdy byl šéf hnutí ANO jmenován premiérem, se do něj opět dostal. Babiš avizoval, že svůj „domnělý“ střet zájmů vyřeší tak, že Agrofert vloží do nezávislého svěřenského fondu.
K tomu skutečně došlo, ale až v polovině února, kdy jej převedl do RSVP Trustu. Tuzemské úřady vyplácející veřejné peníze musely dotace pro Agrofert v momentě Babišova jmenování stopnout. A ani po vložení do zmíněného fondu jejich zpracování a vyplácení neobnovily.
Posuzují nyní, zda vložením akcií Agrofertu do RSVP Trustu opravdu naplňuje požadavky zákona o střetu zájmů. Analýzu fondu oznámil jak Státní zemědělský intervenční fond, tak Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.
Babiš dlouhodobě jakýkoli střet zájmů odmítá. Stejně tak vedení Agrofertu opakovaně uvedlo, že podniká v souladu se zákony, a to včetně toho o střetu zájmů. „Neexistuje žádné soudní ani úřední rozhodnutí, že by AGROFERT získal neoprávněné dotace, resp. měl nějaké dotace vracet,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský pro iROZHLAS.cz.
Zmíněné rozsudky se totiž týkaly žádostí o dotace, které ještě vyplacené nebyly. Fond je pozastavil právě kvůli podezření na možné porušení zákona o střetu zájmů a pak žádosti o ně začal ukončovat. Soud poté potvrdil, že ukončení žádostí bylo v pořádku.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
