K trávení hrabošů se nejčastěji používá granulovaný rodenticid Stutox II s účinnou látkou fosfidem zinku. Rozhodnutí o podmínkách jeho použití má v gesci Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství. Ten může za zvláštních okolností povolit i jiné než obvyklé použití přípravků, ovšem pouze za předpokladu, že situaci nelze zvládnout jinými přijatelnými prostředky. Přitom je potřeba „zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí“ (nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh). 

V letech 2019–2020 se z tématu použití Stutoxu II stalo v Česku politikum a předmět sporů. Ministerstvo zemědělství opakovaně povolilo (a následně po tlaku ČSO, MŽP a dalších organizací i veřejnosti omezovalo) aplikaci jedu na povrch půdy. Kvůli tomu se jedem Stutox II otrávili čápi, bažanti, zajíci či káně. 

Jed rozhozený po povrchu půdy je nebezpečný i pro ptáky a další živočichy, kteří na poli loví a sbírají potravu. Paradoxně jsou jedem ohrožení ti, kteří s regulací hraboší populace pomáhají přirozeně, tedy volavky, čápi, poštolky, káně, lasičky a mnozí další. 

ČSO dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho,degradace půdy či gradace hrabošů. Pestrá krajina, která hostí ptačí i savčí predátory, by si s hlodavci poradila lépe.  

 Kontakty média: 

Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, verm@birdlife.cz, 773 380 285 
Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO, zamecnik@birdlife.cz, 776 368 360 

Zdroj: tisková zpráva ČSO