Redistributivní platba přesouvá 23 procent rozpočtu přímých plateb zemědělcům na prvních 150 hektarů každého podniku. Podle bývalého ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla platba narovnat podmínky malým zemědělcům. Zemědělský svaz ale platbu kritizoval ještě před jejím zavedením. Obával se, že systém podpor povede k deformaci trhu, protože znevýhodní střední podniky, které zajišťují většinu domácí produkce potravin.

„Současné nastavení redistributivní platby v ČR likviduje střední podniky. A proto bychom toto nastavení měli změnit,“ řekl Pýcha. Kromě úpravy vyplácené plochy by si Pýcha dokázal změnu představit i v podílu přímých plateb určených na redistribuci, a to ze současných 23 procent na 12 až 13, což je podle něj průměr Evropské unie.

Negativní dopady platby podle svazu dokazují i data Zemědělské účetní daňové sítě o důchodu ze zemědělské činnosti. Zatímco v roce 2022 činil důchod u podniků kolem 595 hektarů 8511 korun za hektar, v roce 2024 podniky kolem 600 hektarů dosahují 1681 korun za hektar. Do důchodu ze zemědělské činnosti se započítává i výnos z vlastní půdy, zahrnuje i odměnu za vlastní práci.

Důchod ze zemědělské činnosti podle dat klesl mezi lety 2022 a 2024 i malým podnikům kolem 40 hektarů, pokles ale nebyl tak významný. Stále více středních zemědělců proto podle Pýchy v současnosti řeší, jestli v podnikání mají pokračovat.

Revizi redistributivní platby řeší i současný ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), uvedl to už dříve. Změny by ale podle Pýchy dávaly s ohledem na dlouhý administrativní proces smysl pouze v případě, že bude platit přechodné období mezi současnou Společnou zemědělskou politikou EU a tou, která má platit po roce 2027.

trp opm

Zdroj: ČTK