Autor článku pozitivně zhodnotil letošní „antibyrokratickou vlnu“ části zemědělské veřejnosti, avšak jedním dechem dodává, že Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která ještě před vánoci vyhlásila (na základě výsledků SMS hlasování) největšího byrokrata roku, se nesmyslně vysmívá zemědělským statistikům za jejich tzv. strukturální šetření, které se v této anketě umístilo na třetím místě. Měli bychom prý jako zemědělci vědět, že toto šetření se koná povinně v celé Evropě a že výsledky přinášejí argumenty pro naše diplomaty k obhajobě dotované společné zemědělské politiky EU. Dále autor článku považuje naši soutěž dokonce za jednu z hlavních příčin, proč Český statistický úřad zatím marně ze zemědělců doluje chybějících možná až 20 tisíc dotazníků, což by asi byly cirka ¾ z celkového počtu statistických hlášení, které po něm nyní vyžaduje Eurostat. Tažení proti byrokracii tedy bylo, podle autora, v tomto směru naivní a zasáhlo špatný cíl.
Přestože Petra Havla znám z profesního hlediska poměrně dobře a velmi si vážím mnohých jeho stanovisek, v tomto případě musím jeho argumentaci zásadně odmítnout. Autor nemá tu osobní zkušenost zemědělce - respondenta, kterému dotazník ČSÚ o 16 stránkách dotazů v 842 kolonkách s 8 stranami metodických pokynů a vysvětlivek k vyplnění v období intenzivních sezónních prací přišel. Nemá ani zkušenost s návštěvou dotěrného úředníka z ČSÚ, který v neděli dopoledne přijde na dvůr a vyžaduje vyplnění tohoto vskutku monumentálního dotazníku.
Sedláci sdružení v ASZ ČR přitom zcela určitě nejsou proti statistickému šetření - už proto, že sami z podstaty věci statistiku ve svém podnikání neustále dělají a jistě je nelze podezřívat, že by si neuvědomovali význam sumarizovaných čísel. Určitě jsou ale pro to, aby úřad placený z jejich daní fungoval účelně - tedy aby v tomto případě ČSÚ sbíral stravitelnou formou pouze potřebná data a z nich především taková, která si nemůže zjistit od jiného úřadu, který příslušné informace o „subjektech“ již vede. Osobně se vůbec se nedivím, že dotazník plný formulačně nesrozumitelných a naprosto zbytečných dotazů, mnohý zemědělec - asi v zájmu zachování svého duševního zdraví, odmítl vyplnit. Společnost se přeci nesmí řídit podle potřeb úředníků, nýbrž úředníci - respektive jejich činnost, má být k potřebě naší.
Asi se shodneme, že (nejen) podnikatel se musí, aby si vydělal na chleba, neustále přizpůsobovat společenskému vývoji. V případě státních úřadů a úředníků to ale zatím nějak záhadně neplatí. Jistě, musejí zachovávat konzistentní a rovný přístup k veřejnosti a tudíž nemohou být přeborníky v inovacích, ale na druhou stranu žijí ve stejném státě jako všichni ostatní a měli by hledat nové a úsporné možnosti „jak na to“. Proč nelze zvolit třeba vyplnění dat formou elektronického dotazníku přímo do systému, který by generoval dotazy přímo podle subjektu daného podnikatelského zaměření? Proč ještě v roce 2010 chodí formulář s mnoha desítkami otázek v papírové podobě? Takto předpotopně sebraná data se nakonec stejně pracně budou vkládat do počítačů, aby se vyhodnotila. Je škoda, že jinak progresivní autor se těmito otázkami a možnostmi ve svém postřehu vůbec nezabývá.
Je třeba také podotknout, že v „podmínkách“ této ankety rozhodně nebyla uvedena žádná výzva, aby kterýkoli zákonný požadavek zemědělská veřejnost nedodržovala. Určitě mnohé povinnosti, které se dostaly mezi TOP 10 v naší soutěži Byrokrat roku, jsou obecně důležité. Potíž je pouze v tom - zas a znovu, jakým způsobem a s jakým rozsahem jsou úředně vyžadovány. Mohlo by nás, jako nevládní dobrovolnou organizaci sedláků těšit, že bychom měli ve společnosti takový vliv a jednou anketou o Byrokrata roku vyhlášenou v samém závěru roku zapříčinili totální neúspěch šetření ČSÚ, které přitom bylo spuštěno o řadu měsíců dříve. Ale přiznejme si - není tomu tak. Jestliže drtivá většina zemědělců dotazník odmítla vyplnit, je to zcela určitě signál, kterým by se měly kompetentní osoby zabývat a hledat, co je špatně. Mediálním stíháním nehodných sedláků, kteří si dovolili ten luxus a upozornili na jednu z byrokratických zátěží, se té správné změny nedočkáme.
A malé odlehčení na závěr: Vše je pochopitelně na úhlu pohledu. Ten náš - selský ovšem není založen na pohodlné parafrázi z Dobrého vojáka Švejka: “nám přece na pár kolonkách nezáleží….“. Opravdu neradi bychom totiž za pár let vyplňovali „v našem zájmu“ zase o pár desítek kolonek víc!
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR, 29.12.2010
