Jednou z možností by bylo snížení cel na dusíkaté hnojiva z Ruska a Běloruska, to je ale politicky neprůchodné a nežádoucí, protože takovým krokem by EU podporovala příjmy obou zemí ve válce na Ukrajině. Ze střednědobého pohledu je samozřejmě řešením navýšit kapacity produkce příslušných hnojiv přímo na území EU, a snížit tak závislost Evropy na dovozech ze třetích zemí, to si ale vyžádá nějaký čas. Rychlejším řešením by mohlo být alespoň dočasně zrušit uhlíkové clo (CBAM), což aktuálně žádá většina ministrů zemědělství EU. Lídrem je celkem nepřekvapivě Francie, která žádá pozastavení CBAM na hnojiva a amoniak se zpětnou platností od počátku letošního roku, nebo kompenzaci vícenákladů pro zemědělce. Proti je ale eurokomisař Hansen, podle něhož by si takový krok vyžádal řadu jednání, přičemž závislost EU na dovozech by tím spíše vzrostla. O situaci na trhu s hnojivy a možných krocích bude EU jednat i s představiteli evropských výrobců hnojiv 13. dubna, a zatím se zdá, že právě kompenzace by mohly být přijatelnou možností. Dodat lze jen, že průmyslová hnojiva by také mohla do určité míry nahradit statková hnojiva, k tomu ale není například v ČR dostatek hospodářských zvířat, což by si měli uvědomit zejména ti, kteří požadují omezit stavy hospodářských zvířat a preferovat potraviny rostlinného původu. Že to bez průmyslových hnojiv jde, dokazují ostatně ekologičtí zemědělci, kteří je používat nesmějí. Na druhou stranu mohou statková hnojiva představovat riziko zaplevelení polí, pokud neprojdou procesem kompostování, který toto riziko výrazně snižuje. To ale znamená, že případné vyšší využití statkových hnojiv má také své časové limity. Průmyslová dusíkatá hnojiva by nicméně mohly nahradit látky, které jsou plodem vědy a výzkumu, jako hydrogelové tablety a další. Podmínkou je ale rychlejší přenos těchto poznatků do zemědělské praxe.
Ministerstvo zemědělství (MZe) zveřejnilo bilanci podpor státu na prevenci rizik sucha v loňském roce, s tím, že na tyto účely šlo zhruba 26,8 miliardy korun. Největší částkou přispělo MZe a Ministerstvo životního prostředí na rozvoj vodovodů a kanalizací, a to konkrétně podporou ve výši 9,5 miliardy korun, což představovalo 30 procent všech prostředků. Na omezení následků sucha pak vydalo loni MZe o 2,2 miliardy korun více než v předešlém roce, kdy podpory dosáhly částky 15,45 miliardy. Uvedená data lze každopádně považovat za dobrou zprávu, uvidíme ale, jaká bude bilance za rok letošní.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal vydávat rozhodnutí na agroenvironmentální podpory (AEKO), týkající se integrované produkce vína, ovoce, zeleniny, jahod, brambor a víceletých plodin, celková částka činí 447 milionů korun. Podmínkou pro uvedená AEKO jsou pětileté závazky, přičemž dodržování stanovených minimálních požadavků na hnojiva a přípravků na ochranu rostlin a hospodaření v souladu s těmito podmínkami se týká celé výměry zemědělské půdy, se kterou žadatel do závazku vstoupil. Kromě toho MZe meziročně zvýšilo dotace na uchovávání genetických zdrojů, a na tyto účely tak letos půjde 90 milionů korun.
Antimonopolní úřad (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) představil tento týden své návrhy na změny zákonů o ochraně hospodářské soutěže a o zadávání veřejných zakázek. Změny mají umožnit ÚOHS zasáhnout na trzích, kde soutěž dlouhodobě nefunguje, i když nejde o klasické narušení hospodářské soutěže. Úřad by v těchto případech mohl vydat opatření obecné povahy, které pomůže otevřít trh konkurenci – například prostřednictvím povinnosti zpřístupnit data, nastavit nediskriminační standardy nebo upravit smluvní podmínky. Jde o obdobný přístup, jaký již využívají některé členské státy EU. Návrh ÚOHS také zavádí možnost ukládat sankce přímo manažerům odpovědným za protiprávní kartelové dohody. Zásadní je pak návrh umožňující, aby ÚOHS po více než 20 letech aktualizoval obratová kritéria pro povinné oznamování fúzí a také zvýšení poplatku za podání návrhu na povolení spojení soutěžitelů. Nově má být zaveden také call-in model, díky němuž bude možné přezkoumat i spojení firem, která obratové limity nenaplňují, ale mohou ohrozit soutěž. Takové fúze nemohl ÚOHS doposud žádným způsobem prověřovat. Podrobnosti ke změnám v oblasti hospodářské soutěže najdete na webu ÚOHS.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) pracují na řešení, jak uplatnit dřevo tuzemského původu při výrobě produktů, které degradují působením klimatických vlivů, v praxi by mělo jít třeba o lavičky nebo odpadkové koše. Ty se v současné době vyrábějí z tvrdého dřeva původem ze zahraničí, jako je například jatoba z Brazílie, které je odolné vůči houbám, a působením deště a dalších vlivů nedegraduje. Cílem MENDELU je najít alternativu zejména využitím dřeva z tuzemského buku, za využití technologie plynné acetylace. Výsledkem je materiál, který odolává dřevokazným houbám, nepraská a nedeformuje se i v těch nejnáročnějších podmínkách bez nutnosti další údržby. Podle MENDELU je metoda aplikovatelná i na další druhy dřev, jako je například jasan.
Petr Havel
