EU přitom v poslední době uzavřela skutečně široké spektrum obchodních dohod, zdaleka nejen s jihoamerickým sdružením Mercosur, ale také v dočasném režimu s USA. Dohoda s Mercosur, která byla v poslední době předmětem největší kritiky, má přitom prozatímně platit už od letošního 1. května, i když jí zatím nechválil Evropská parlament. EU navíc schválila 24. března letošního roku obchodní dohodu s Austrálií, v lednu letošního roku s Indií, v září 2025 s Indonésií, a novou podobu získala loni také dohoda s Ukrajinou. To vše znamená, že se zemědělci v EU ocitnou v příštích letech pod mnohem větším konkurenčním tlakem, než tomu bylo doposud.
Prospěch z toho by měli mít v podobě nižších cen především spotřebitelé, ale v rozšíření možností odbytu svých produktů i evropští zemědělci a potravináři. Nejde ale jen o možnosti evropského exportu. Mimoevropská konkurence vytváří tlak na intenzivnější využívání nových technologií, například biotechnologií, které v reálné zemědělské praxi využívá kromě Evropy celý svět, ale EU se dovozům příslušných výrobků vytrvale brání. I proto Evropa v této oblasti technologicky zaostává, ačkoli představují rostliny i hospodářská zvířata vyšlechtěná pomocí editace genů pro zemědělce ekonomický přínos a zlepšují i stav životního prostředí.
Ochrana „svých“ zemědělců se přitom EU v minulosti již několikrát nevyplatila, mimo jiné v případě cukru, jehož dovozy do Unie byly zatíženy výraznými cly, a to i v rámci dovozních kvót ve výši 98 eur za tunu. Výsledkem pak byl po zrušení evropské regulace trhu výrazný propad cen cukru, na který nebyli výrobci cukru v EU připraveni a bojují s tím dodnes. EU také v minulosti prohrála spor v rámci Světové obchodní organizace WTO týkající se dotací na export, které byly zrušeny, což opět zkomplikovalo situaci evropských vývozců, kteří byli na systém vývozních dotací zvyklí. Dříve dotované exporty z EU kromě toho omezovaly možnosti zemědělců v rozvojových zemí, kteří uměle zlevněným dovozům z Evropy nemohli čelit a důsledkem byly ekonomické problémy, nutnost humanitárních pomocí a posílení rizik migrace do EU.
Nejen z uvedených zkušeností vyplývá, že ochranářská opatření EU se dříve či později obrátí i proti samotným zemědělcům. Vzhledem k tomu, že se navíc stále intenzivněji mluví o vstupu Ukrajiny do EU, měli by se zemědělci na tuto skutečnost intenzivně připravovat, přičemž tuto potřebu ještě zvýrazňuje očekávaný výrazný pokles zemědělských dotací.
Autor: Petr Havel
Zdroj: Reflex.cz
