Jednu z testovaných variant geneticky modifikovaného ječmene vědci pomocí molekulárních nůžek CRISPR upravili tak, aby změna jediného genu ovlivnila načasování kvetení a tvorbu klasu. Druhá modifikovaná linie ječmene vytváří oddenky a díky schopnosti dlouhodobě růst si vysloužila přezdívku „nesmrtelný ječmen“.

„Dosud se tyto genetické linie pěstovaly pouze v kontrolovaných podmínkách růstových komor a skleníků, proto je jejich chování na poli zásadní pro ověření efektu úprav. Polní prostředí nelze v laboratoři napodobit,“ uvedl Šafář.

Pomocí genetické modifikace první linie ječmene vědci zjistí vliv genu VRN1 na vývoj klasu. „Načasování kvetení je zásadní nejen pro výnos, ale i pro stabilitu produkce. U jarního ječmene, který je významnou surovinou pro výrobu sladu a piva, hrají roli i podmínky, za nich porosty vzejdou. V posledních letech je totiž stále častěji ohrožuje rychlý nástup jarního sucha," podotkl Šafář.

Druhá varianta přezdívaná „nesmrtelný ječmen“ podle Šafáře vykazuje neobvyklé chování, které vědci dosud u ječmene nepozorovali. Rostliny nevstupují do fáze kvetení a netvoří semena. Místo toho pokračují v růstu a vytvářejí nové výhony. V laboratorních podmínkách tak dosahují nápadně delší životnosti než běžný ječmen. To podle vědců otevírá možnost budoucího šlechtění obilnin, které by nebylo nutné každoročně znovu vysévat.

Polní pokus s geneticky modifikovaným ječmenem vědci provedou na ploše nepřesahující 100 metrů čtverečních, experiment může trvat až deset let. Testování podléhá přísným pravidlům biologické bezpečnosti včetně izolace porostu, oplocení a dlouhodobého monitoringu vlivu na okolní prostředí.

Zdroj: ČTK