Mezi signatáři výzvy jsou sdružení CZ Biom, Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR, Komora OZE, Svaz moderní energetiky a sdružení COGEN Czech. Organizace zastupující podstatnou část zemědělců a energetického sektoru sice vítají rozvoj výroby biometanu jako zásadního paliva pro zvýšení české energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Zároveň ale upozorňují, že by Česko mělo hledat vyvážený model rozvoje, který zohlední i ostatní funkce bioplynových stanic.

Výzva navrhuje racionální model transformace sektoru:

• Transformace na biometan: Přibližně polovina sektoru by měla přejít na výrobu biometanu tam, kde to dává logistický smysl, a pomoci tak snížit závislost na dovozu zemního plynu.
• Zachování kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET): Druhá polovina stanic musí i nadále vyrábět elektřinu a teplo, které tvoří základ lokální energetické stability a rozvodné sítě.

Bioplynové stanice (BPS) kromě výroby lokální elektřiny a tepla také pomáhají na venkově udržovat ekonomickou aktivitu, snižují emise metanu a čpavku, a dokonce v podobě „zelených baterií“ pomáhají vyrovnávat elektrizační soustavu. Transformace na výrobu biometanu obvykle znamená, že se část těchto funkcí omezí a z venkova zmizí dostupná energie v podobě elektřiny a tepla vytvářející rozvojové lokální prostředí. Signatáři proto žádají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, aby legislativa zohledňovala multifunkčnost těchto decentralizovaných zdrojů.

„Bioplynové stanice jsou multifunkčními uzly, které v sobě spojují roli elektrárny, teplárny a ekologického zařízení pro zpracování odpadů. Naším cílem je, aby bioplynky fungovaly co nejefektivněji. Upřednostňování pouze výroby biometanu může paradoxně vést k tomu, že provozovatelé některých BPS budou zbytečně konvertovat anebo budou nuceni ukončit provoz. Česko nejen že přijde o cennou infrastrukturu, ale cíl výroby biometanu stejně nesplní,“ říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.

„Bioplynové stanice mají svůj přínos pro energetickou bezpečnost této země. Farmám a často i bezprostřednímu okolí přinášejí cenově dostupnou a udržitelnou energii. Snižují také například emise amoniaku a metanu v podnicích. Mezi našimi členy jsou desítky zájemců, kteří by si malou bioplynku o velikostech kolem 0,2 až 1,0 MW díky těmto přínosům postavili. Je však důležité, aby energetická politika státu byla předvídatelná a aby se investorům zásadní dohodnuté podmínky neměnily, jinak se ztrácí motivace pouštět se do těchto poměrně náročných projektů,“ dodává k problematice Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

„Flexibilita bude klíčovou podmínkou úspěchu moderní energetiky – a bioplyn, respektive biometan v ní má nezastupitelnou roli, a to pro výrobu elektřiny a tepla i využití v dopravě. Není to jen náhrada zemního plynu, ale nástroj, který pomáhá efektivně využít potenciál obnovitelných zdrojů. Ve spojení s fotovoltaikou, větrnými elektrárnami a dalšími domácími obnovitelnými zdroji zvyšuje naši energetickou nezávislost a efektivně umožňuje energii řídit, ukládat a dodat ve chvíli, kdy ji potřebujeme. Právě tyto synergie dělají z biometanu a bioplynu důležitou součást stabilního a funkčního energetického mixu,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

„Bioplynových a biometanových stanic si ceníme jako zdroje šetrných organických hnojiv a energie pro rozvoj venkova, lokální výrobu a zpracování potravin. Stát by měl provozovatelům umožnit zhodnocovat surový bioplyn na elektřinu a teplo přímo v místě výroby a nenabízet zemědělcům jen výrobu biometanu pro velké elektrárny. Potřebujeme diverzitu energetického využití bioplynu, obdobnou té, kterou se stát snaží vytvořit v potravinářství podporou lokálních potravin, “ dodává Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

„Česká republika každoročně posílá do zahraničí stovky miliardy korun za nákup fosilních paliv. Bioplynové stanice, které vyrábějí lokální elektřinu a teplo, pomáhají tyto výdaje snižovat a udržet peníze tam, kde chybí aktuálně nejvíc, tedy na českém venkově. Biometan pak pomáhá snižovat množství importovaného zemního plynu a posiluje naši energetickou suverenitu. Aby sektor mohl ve stále větší míře plnit tyto role, potřebuje předvídatelné a stabilní investiční prostředí. Vydělají na tom spotřebitelé, investoři i stát,” upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

„Kombinovaná výroba elektřiny a tepla dosahuje obdobné energetické účinnosti a úspory emisí skleníkových plynů, jako výroba a využití biometanu. Technologie kombinované výroby je vhodná ke zdrojům bioplynu s menším objemem výroby, tedy na menší a střední zemědělské podniky či obce. Kdežto u větších provozů se hledá hůře využití tepla a častěji je relativně blízko plynárenská soustava,“ uvádí Lukáš Dobeš, předseda sdružení COGEN Czech.

V České republice aktuálně funguje 539 bioplynových stanic a 13 stanic na výrobu biometanu. Stát má za cíl produkovat v roce 2030 skoro 500 milionů kubíků biometanu, vloni ale produkce dosahovala 17 milionů kubíků.

Tisková zpráva sdružení CZ Biom, Asociace soukromého zemědělství ČR, Komory Obnovitelných zdrojů, Agrární komory ČR, Svazu moderní energetiky a COGEN Czech

Kontakt pro média:

Ondřej Novák
CEO Obnovitelně PRO
+420 722 901 138
ondrej.novak@obnovitelne.cz

Jan Habart
Předseda CZ Biom
+420 603 273 672
habart@biom.cz