Po ruském otevřeném napadení Ukrajiny v roce 2022 ceny potravin vystřelily do výšin. Nahoru je hnalo zdražování pohonných hmot, energií, obilí či hnojiv. V listopadu toho roku meziroční potravinová inflace atakovala hranici 27 procent a byla jedním z hlavním tahounů všeobecného zdražování. To všechno v době, kdy ceny rostly už v předcházejících měsících kvůli oživení ekonomiky po pandemii covidu.

 

Dnes je výchozí situace jiná. V březnu podle předběžných údajů statistiků potraviny meziročně zlevňovaly, což drželo všeobecnou inflaci na uzdě. Experti ale už před několika týdny varovali, že se situace otočí a potraviny začnou vlivem války na Blízkém východě brzy zdražovat.

Země regionu totiž stojí až za třetinou globálního exportu dusíkatých hnojiv, která už zdražila o 30 procent. Do toho vlivem konfliktu citelně vzrostly ceny pohonných hmot a zdražila i elektřina a plyn.

 

Nyní se zdá, že situace se díky americko-íránské dohodě o dvoutýdenním příměří, jejíž součástí je i odblokování Hormuzského průlivu, uklidňuje. Očekávané zdražování potravin to ovšem nezastaví.

 

„I když se obnoví transport ropy, plynu a hnojiv, moc se toho oproti předešlým predikcím nezmění. Problém je v tom, že část energetické infrastruktury a zařízení na výrobu hnojiv je poškozená. To znamená, že výpadek v nabídce tu s námi zůstane i nadále,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

 

Dusíkatá hnojiva jako amoniak a močovina vznikají ze zemního plynu. Jedním z jejich největších světových producentů je Katar, který je také na globální špičce ve vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG).

 

Patří mu zároveň největší světové zkapalňovací zařízení, které ale vážně poškodil íránský útok. Oprava může podle dosavadních zpráv zabrat až několik let, což na dlouho oslabí i katarskou produkci dusíkatých hnojiv. Důsledkem je negativní dopad na globální trh, který bude patrný i navzdory aktuálnímu příměří v Perském zálivu.

 

Efekt zdražování hnojiv se v Česku zatím neprojevil. Zemědělské svazy potvrzují, že většina farmářů stihla hnojiva na jaro nakoupit ještě za původní ceny. Zdražení se tak v koncových cenách zemědělské produkce projeví až se zpožděním. Podle analytika Havla se bude zdražování v první fázi týkat rostlinné výroby, tedy ovoce a zeleniny. Až později dojde ke zvýšení cen masa.

„Co se týče podzimního hnojení před setím ozimů, nakoupené či domluvené hnojivo za původní cenu má pouze menšina zemědělců,“ podotýká Jaroslav Šebek, šéf Asociace soukromého zemědělství.

 

Ke zdražování ovoce a zeleniny by tak mělo dojít právě na podzim nebo v příštím roce s budoucí sklizní. Ještě letos může podle analytika Havla zdražit část ovoce a zeleniny, která roste rychleji a u níž část zemědělců může nakupovat hnojiva už za vyšší ceny. Týkat se to může například ředkviček, jahod, malin nebo baby špenátu. Obecně mohou ovoce a zelenina podle analytika zdražit zhruba o pět procent.

 

Dražší hnojiva se projeví i v cenách masa. S rostoucí cenou hnojiv lze totiž čekat zdražení krmných směsí pro hospodářská zvířata.

 

„Než zvířata dorostou do jateční hmotnosti, trvá to. Dopady dražších krmných směsí se proto v cenách masa projeví nejspíše až ve druhé polovině letošního roku a pak ještě výrazněji v příštím roce,“ odhaduje analytik Havel. „Ceny vepřového masa se ještě nějakou dobu udrží dole, během několika měsíců by ale mohlo výrazně zdražit,“ doplňuje agrární ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity (ČZU).

 

Zatímco zdražování hnojiv se do cen potravin propíše až v řádu měsíců, růst cen paliv a energií z poslední doby by měl být podle expertů znát už v řádu následujících dnů a týdnů.

Po ohlášení americko-íránského příměří na trzích ihned výrazně zlevňovala ropa i zemní plyn. Zatím ale podle expertů nelze čekat, že by ceny obou komodit klesly na úroveň před americko-izraelským útokem na Írán z konce února.

 

Důvodů je hned několik. I když bude přeprava ropy a zemního plynu Hormuzským průlivem obnovena, stále bude existovat riziko obnovení konfliktu. Tomu nasvědčuje i několikanásobné porušení klidu zbraní. Pojišťovny pojišťující tankery proto nejspíše budou držet ceny nahoře, takže lodní doprava klíčovým obchodním uzlem zůstane drahá.

 

K tomu je potřeba přičíst zmíněnou poničenou ropnou a plynovou infrastrukturu v zemích Zálivu, jejíž oprava může zabrat až několik let. Vzhledem k tomu bude ropy a zejména zemního plynu na světových trzích méně, což rovněž bude jejich ceny držet nahoře.

 

Podle expertů lze v případě koncových cen pohonných hmot a plynu očekávat jisté zlevnění. Nepřijde ale hned, protože v dalších týdnech se budou doprodávat zásoby dražších komodit.

„I když bude Hormuzský průliv otevřen, nečekám ani v tomto optimistickém scénáři, že by se ceny paliv vrátily na úroveň před konfliktem, a to pravděpodobně ani do poloviny roku,“ odhaduje Jiří Tyleček, analytik investiční společnosti XTB.

 

V případě zemního plynu by pak podle něj mohly ceny zůstat vyšší ještě delší čas. Za dodávky z Blízkého východu, kde se bude dlouho opravovat infrastruktura, totiž svět nemá tolik alternativních zdrojů jako v případě ropy.

 

To všechno znamená, že se zvýšené ceny energií nejspíše podepíšou na zdražení potravin.

Podle Havla mají zemědělci výhodu v takzvané zelené naftě, u níž jim stát vrací část spotřební daně. Dopad dražšího dieselu na ně tedy bude mírnější. „Mnohem rychleji to dopadne na zpracovatele,“ upozorňuje agrární analytik.

 

Dodává, že rozbíhající se zastropování marží čerpacích stanic a snížení spotřební daně u nafty v Česku podle něj zdražování potravin jen zmírní. Šanci zcela ho zastavit ale podle experta nemá vzhledem k tomu, že velkoobchodní ceny budou nejspíš vysoko i nadále.

 

Zdražování paliv se podle Havla může nejrychleji projevit na cenách potravin, u nichž doprava tvoří velkou část nákladů. Typickým příkladem je pečivo, které se do prodejen zaváží i několikrát denně. Pekárny navíc mívají pece typicky na také zdražující zemní plyn, náklady se jim tak zvyšují na více frontách zároveň.

 

„Právě proto si myslím, že u pekařských výrobků se vyšší náklady projeví už v dubnových cenách. Zdražení u nich může být mezi pěti až deseti procenty,“ odhaduje analytik.

 

Rychlé zdražení pečiva očekává také Maier, který upozorňuje na specifikum Česka. V pekařství tu hraje prim společnost Penam z koncernu Agrofert, která drží okolo 40 procent trhu, a má tak podle ekonoma silné oligopolní postavení. „Už teď Penam dosahuje silné ziskovosti a předpokládám, že si ji bude chtít udržet i nadále. I proto čekám další růst cen,“ vysvětluje akademik z ČZU.

 

Podotýká ale, že zdražování se nebude týkat všech potravin. Například u mléka a mléčných výrobků bychom ještě mohli sledovat jejich pokračující zlevňování dané aktuální nadprodukcí.

I proto Maier míní, že u potravin nezažijeme takový cenový šok jako v roce 2022, kdy naplno propukla válka na Ukrajině. Tentokrát podle něj může být zdražování spíše plíživé a mírnější. Podobně hovoří i další oslovení respondenti.

 

„Kdyby současný tlak přetrvával, lze očekávat spíše pozvolný nárůst cen, který se může pohybovat v jednotkách procent,“ říká Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje velké obchodní řetězce.

 

 

V případě obnovení konfliktu na Blízkém východě analytik Havel očekává, že potraviny obecně postupem času zdraží asi o deset procent. Podobou měrou přitom podle něj mohou zdražit i v případě, že se nynější příměří přetaví v delší mír. Rozdíl může být jen v tom, že v takovém případě mohou ceny růst pozvolněji. „A další rozdíl bude v tom, že zdražení nebude tak výrazné plošně. U některých komodit to mohou být tři procenta, jinde sedm až osm, někde i více než deset procent. Záleží na poptávce, způsobu výroby i podílu nákladů na pohonné hmoty a hnojiva,“ dodává Havel.

 

Ani on ale nepočítá s podobným cenovým šokem jako v roce 2022. „Po začátku války na Ukrajině panikařily komoditní trhy a ceny některých zemědělských komodit vystřelily několikanásobně. Hnojiva šla nahoru až o stovky procent. Dnes máme u hnojiv nárůst o 30 procent, nemyslím si přitom, že by výhledově zdražila jako v roce 2022,“ odhaduje agrární expert.

 

Podle něj se Evropa alespoň trochu poučila ze startu celoplošné ruské invaze, což je vidět na zemědělských komoditních trzích, které tentokrát nepanikaří. Jiná je i situace v případě obilí. S ruskou invazí na Ukrajinu zavládla panika z narušení dovozu obilí z napadené země, která je jednou z obilnic světa. „Teď jsou ale celosvětové zásoby obilí největší za posledních 30 let. Minimálně do žní tedy cena určitě zásadně růst nebude,“ podotýká Šebek z Asociace soukromého zemědělství.

 

Nynější příměří na Blízkém východě stále znamená nejistotu. Kdyby se konflikt obnovil a trval delší dobu, jeho dopady na trh s potravinami by byly vážnější.

 

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (známá pod anglickou zkratkou FAO) už před pár dny ohlásila největší růst cen potravin od září loňského roku. Důvodem byla právě situace v Perském zálivu.

 

„Pokud konflikt (na Blízkém východě, pozn. red.) potrvá déle než 40 dní, budou muset zemědělci učinit rozhodnutí: buď budou pěstovat méně plodin, anebo přejdou na plodiny vyžadující méně hnojiv. Tato rozhodnutí ovlivní budoucí výnosy a budou mít dopady na zásobování potravinami i ceny komodit po zbytek tohoto roku a po celý příští rok,“ varoval vrchní ekonom FAO Máximo Torero.

 

Šebek z Asociace soukromého zemědělství dříve odhadl, že kdyby válka trvala déle než půlrok, mohla by se cena hnojiv vyšroubovat až o 200 procent. Míra zdražování některých potravin by v takovém případě mohla být výraznější.

 

Evropa by se podle Havla mohla části rizika zdražování potravin vyhnout. „U hnojiv by jednou z možností bylo, aby Evropská unie dočasně snížila nebo zrušila uhlíkové clo, kterým jsou zatížená,“ předestírá analytik. „Dalším krokem je posilování evropské soběstačnosti. Dostatečné

kapacity ve výrobě dusíkatých hnojiv v Evropě existují, ale nejsou využité, protože se dlouhodobě vyplácelo dovážet levnější produkci ze zemí mimo EU,“ podotýká Havel.

 

Doplňuje, že uměle vyráběná dusíkatá hnojiva lze nahradit takzvanými statkovými hnojivy, která produkuje dobytek. Tuzemští zemědělci ale podle experta nechovají tolik dobytka, aby statkovým hnojivem plně uspokojili zdejší poptávku.