Zemědělci se obávají zavírání bioplynových stanic

Hospodářské noviny (HN.cz)
Sdílejte článek
Zemědělci se obávají zavírání bioplynových stanic

Výroba biometanu v Česku má v následujících letech výrazně narůst. Aktuálně tu funguje 539 bioplynových stanic vyrábějících elektrickou energii, z toho 411 zemědělských. Těch, které produkují biometan, je ale jen třináct. Právě bioplynové stanice představují hlavní potenciál pro přechod na výrobu biometanu. Ten se vyrábí čištěním bioplynu. Stát má za cíl produkovat v roce 2030 skoro 500 milionů kubických metrů tohoto plynu, vloni ale jeho produkce dosahovala jen 17 milionů kubíků.

Nová forma státní podpory má výrobu biometanu podnítit. Naopak podmínky pro využívání samotného bioplynu pro výrobu elektrické energie se mají ztížit. Zemědělci a část energetiků se ale obávají, že to povede k zavírání velké části fungujících bioplynových stanic. Ne každému zemědělci se přechod na výrobu biometanu vyplatí. Podle Jana Habarta, předsedy sdružení CZ Biom, by tím Česko přišlo o cennou infrastrukturu.
 
Zástupci šesti významných zemědělských a energetických organizací proto ve čtvrtek v Praze podepsali „ Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu “. Dokument, který signatáři adresují ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu může vést k vlně zavírání bioplynek, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
 
Podle Lukáše Dobeše, předsedy sdružení Cogen Czech, jež se věnuje propagaci kogenerace, tedy výroby elektřiny a tepla, se produkce biometanu vyplatí jen u bioplynových stanic, které mají instalovaný výkon vyšší než 700 kilowattů. Takových stanic je ale jen zhruba polovina.
Mezi signatáři výzvy jsou sdružení CZ BiomAsociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR, Komora OZE, Svaz moderní energetiky a sdružení Cogen Czech. Zmíněné organizace sice vítají rozvoj výroby biometanu jako zásadního paliva pro zvýšení české energetické soběstačnosti a bezpečnosti, zároveň ale upozorňují, že by se měl hledat vyvážený model rozvoje, který zohlední i ostatní funkce bioplynových stanic. „Byla by škoda zavírat fungující bioplynové stanice, do kterých už sedláci investovali,“ upozorňuje Jaroslav Šebekpředseda Asociace soukromého zemědělství ČR.
 
Podle ministerstva průmyslu a obchodu je stávající způsob provozu značné části bioplynových stanic neefektivní. „Jsou stanice, které ze sta procent pro výrobu bioplynu používají jen vypěstovanou kukuřici a při spalování plynu veškeré vzniklé teplo vyvětrají,“ upozorňuje Kristian Titka, ředitel odboru POZE (podporované zdroje energie) a teplárenství Energetického regulačního úřadu. Taková zařízení už stát nechce do budoucna podporovat. To je v souladu s aktuální snahou Evropské unie, která deklaruje prioritu výroby a rozvoje biometanu před produkcí elektřiny z bioplynu.
 

Bioplyn a biometan

 
Bioplyn vzniká při rozkladu biomasy (zemědělských plodin, kejdy, odpadů či čistírenských kalů), a to bez přístupu kyslíku. Používá se hlavně v kogeneračních jednotkách pro výrobu tepla a elektřiny.
 
Protože však obsahuje velký podíl CO 2 a dalších látek, nelze ho vpouštět do plynárenské sítě. Aby to bylo možné, musí se vyčistit, tedy zbavit CO 2 a nečistot a ponechat v něm hlavně metan s podílem alespoň 95 procent. Vznikne tak biometan, jenž kvalitou odpovídá zemnímu plynu, který tak může nahradit.
 
Významná část malých bioplynových stanic vznikala už po roce 2006, prodloužení podpory se jich tedy aktuálně velmi dotýká, protože jim teď po 20 letech končí. Většina z celkového množství bioplynových stanic ale byla v Česku uvedena do provozu v letech 2009–2013. Jejich nárok na státní provozní podporu výroby elektřiny z bioplynu tak skončí mezi lety 2030 a 2033. Pak už budou muset fungovat podle nových podmínek, které resort ministerstva průmyslu a obchodu nyní finalizuje.
 
„Stávající způsob provozu značné části bioplynových zařízení, v řadě případů založený na neefektivním využití vstupních surovin při výrobě elektřiny s nízkým využitím užitečného tepla, vysokým podílem zpracování cíleně pěstované biomasy a nízkou úsporou emisí skleníkových plynů, je dále neudržitelný a pro další podpůrné mechanismy z veřejných prostředků na budoucí období neaplikovatelný,“ uvádí návrh zatím nezveřejněného stanoviska MPO, které mají Hospodářské noviny k dispozici.
 
Tomáš Voltr, výkonný ředitel společnosti Energy financial group, připomíná, že bioplynové stanice mají svůj velký význam i jako řiditelný obnovitelný zdroj elektřiny. „Vyrobí přibližně čtvrtinu elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku. Tudíž dává smysl tyto zdroje podporovat a udržet v provozu za předpokladu, že k produkci energií budou využívat alespoň částečně pokročilé odpadní suroviny (biologicky rozložitelné odpady – pozn. red.) ,“ uvádí Tomáš Voltr.
Klíčovým nástrojem pro rozvoj biometanu má být provozní podpora pro výrobny připojené k plynárenské síti. Jejím základem budou aukce s 15letou garancí výkupní ceny. K jejich vypsání by podle Titka mělo dojít již na přelomu dubna a května.
 
Podmínkou bude plnění kritérií udržitelnosti, úspor emisí skleníkových plynů a využití pokročilých surovin. Pokračování v kogenerační výrobě bude přípustné pouze při prokazatelném splnění využití zásadního množství tepla. V jaké konkrétní výši, ale stanovisko zatím neříká.
Bioplynky, které nedosáhnou na podporu, mají také šanci vyrobenou elektřinu prodávat na trhu. Není proto vyloženě nutné, aby bez podpory svůj provoz ukončily. „Vý robce bude moci v tomto tržním modelu využívat nové nástroje zavedené státem, jako jsou například záruky původu energie, poskytování flexibility a služby výkonové rovnováhy, sdílení energie nebo další výhody komunitní energetiky,“ uvádí MPO.
 
Ty, které nedosáhnou na podporu a nebudou schopné fungovat ani tržně, budou muset skončit. I když to ministerstvo nevnímá jako žádoucí stav, s uzavřením neefektivních provozů počítá. Podle něj nepůjde o tragédii, ale alespoň se s tím ušetří vstupní surovina pro jiné využití. „Ztrátu výkonu v elektrizační soustavě nepovažujeme za natolik zásadní, aby vyvolala potřebu podpory neefektivních zařízení,“ upozorňuje ministerstvo.
 
Ministerstvo zemědělství obavy zemědělců vnímá a uvádí, že usiluje o nastavení takových podmínek, aby byl zachován co největší počet zemědělských bioplynových stanic. „Je určitě žádoucí, aby na výrobu biometanu přešly bioplynové stanice, kterým jejich umístění umožňuje snadné napojení na distribuční soustavu plynu nebo které nevyužívají teplo vznikající při kogenerační výrobě elektřiny. Naší snahou je, aby skončil provoz co nejmenšího počtu bioplynových stanic,“ ujišťuje Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství. Jak konkrétně ohrožené provozy podrží, ale neříká. Zemědělci tedy musí spíš počítat s tím, že buď jejich bioplynové stanice nově stanovené podmínky ustojí, nebo skončí.
 
Autor: Viktor Votruba
Zdroj: Hospodířské noviny
Přečteno: 219x