„Proces povolení výjimečného použití přípravků Stutox II a Ratron GW proběhl v souladu s platnou legislativou a na základě výsledků monitoringu populací hraboše polního. Z toho v březnu 2026 vyplynulo, že průměrná hodnota populace hraboše dosáhla 7,6násobku prahu škodlivosti a hrozí tak vysoké riziko vzniku velkých hospodářských škod,“ řekla ČTK mluvčí ÚKZUZ Petra Hrabčáková.

Oproti únoru se podle ní situace výrazně změnila. „Resorty zemědělství a životního prostředí se dohodly na společné přípravě pravidel pro případnou povrchovou aplikaci rodenticidů, nikoliv pro jejich aplikaci formou vkládání do nor, jak ČSOP nesprávně uvádí,“ dodala mluvčí.

Podle ÚKZUZ spočívá rozhodnutí opětovně povolit používání Stutoxu II a Ratronu GW proti hrabošům výhradně v tom, že umožňuje aplikaci těchto rodenticidů do nor ve vyšší dávce, a to pouze na pozemcích, kde populace hrabošů dosáhla hodnoty trojnásobku jejich prahu škodlivosti nebo více.

Petr Stýblo z ČSOP řekl ČTK, že přípravky Stutox II a Ratron GW jsou prudké jedy, které dokážou způsobit i smrt řady vzácných a chráněných živočichů nebo domácích mazlíčků, a to i při jejich aplikaci do nor. Používání zmíněných rodenticidů není podle Stýbla efektivní, protože jedy sice dokážou na poli vyhubit jednu generaci hrabošů, ale ze sousedních polí se tam záhy přemístí jiní.

„Při dodržení přísných podmínek aplikace, uvedených v nařízení ÚKZÚZ se minimalizuje riziko pro necílové organismy, včetně volně žijících živočichů a predátorů, kteří se hraboši živí. Cílem vydaných nařízení není rezignace na ochranu přírody, ale udržitelná regulace populace hrabošů,“ tvrdí Hrabčáková.

ris rdo

Zdroj: ČTK