I když bylo počátkem uplynulého týdne v konfliktu na Blízkém východě deklarováno (zatím porušované) příměří a ceny ropy následně klesly, není tento konflikt zdaleka na konci. Nejen vzhledem k tomu, že ceny ropy ČR a v zásadě ani EU ovlivnit nemůže, je aktuální „výzvou doby“ řešit hlavně ceny, nabídku a budoucnost průmyslových, zejména dusíkatých hnojiv, což je pro většinu zemědělců (kromě biozemědělců) ještě důležitější nákladová položka, než ceny pohonných hmot. Jednou z možností je výroba hnojiv přímo na území EU, což by sice bylo dražší, ale EU by se tím zbavila, nebo alespoň snížila závislost na hnojivech a komponentech k jejich výrobě ze zemí mimo EU. Dalších řešení je ale celá řada. Možné je například dočasně snížit uhlíkové clo (CBAM) na hnojiva, o čemž se bude v příštím týdnu v EU jednat, lze ale očekávat, že takové řešení nebude přijato. Každopádně, Evropská Komise tento týden zveřejnila cenu prvního čtvrtletního certifikátu CBAM jako mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích ve výši 75,36 eur za tunu CO₂.
Na úrovni EU by se ale také dalo rozhodnout (byť to zatím na programu není) o tom, aby byly mezi hnojiva zařazeny i kaly z čistíren odpadních vod, neboť ty obsahují mimo jiné fosfor a dusík. Diskuse o tom probíhá již několik let, kaly ale nepochybně představují alternativu, jak na pole vracet erozí odplavenou nebo větrem odnesenou zeminu a zároveň do půdy dodávat některé důležité látky. Minimálně v případě fosforu mohou navíc již nyní zemědělci využít lokalit identifikovaných v systému LPIS (vrstva kaly). Aplikace fosforu do půdy je možná při dodržování parametrů (pH půdy a množství fosforu v ní), které stanovil ÚKZÚZ. Další alternativou pak mohou být statková hnojiva, zejména taková, která prošla procesem kompostování, což se ostatně týká i zmiňovaných vodárenských kalů. K doplnění potřebných látek do půdy lze kromě toho využít výsledků tuzemské vědy a výzkumu, například v modifikované formě hydrogelových tablet, které navíc snižují rizika sucha, a které se již zkoušejí v tuzemském lesnictví. Samozřejmě by to ale chtělo nějakou „zemědělskou inovaci“.
Důležitou signální zprávu týkající se sektorového šetření v oblasti výroby a prodeje nealkoholických nápojů vydal tento týden Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Analýza dat za období leden 2020 až červen 2024 ukázala sice vyšší koncentraci výrobního trhu, podstatné ale je, že ÚOHS „neshledal výrazné indicie nasvědčující narušení hospodářské soutěže“. Je přitom třeba konstatovat, že právě výroba a prodej nealko nápojů patří v ČR k nejkoncentrovanějším odvětvím na trhu. „V oblasti výroby a velkoobchodního prodeje lze sice v rámci některých produktových kategorií nalézt velmi významné výrobce, jejichž podíl na prodejích je vysoký, nicméně ve sledovaném období obvykle tyto podíly klesaly. V případech, kdy zůstalo postavení významných soutěžitelů stabilní či dokonce rostlo, byla důvodem nižší cena v porovnání s ostatními konkurenty. Rovněž výše ceny, resp. obchodních přirážek těchto významných soutěžitelů nenasvědčuje tomu, že by docházelo k aplikaci excesivních cen. Nebyly rovněž shledány indicie případné koordinace soutěžního chování mezi významnými soutěžiteli,“ uvedl ÚOHS.
Pokud se pak týká šetření situace v maloobchodu, pak podle ÚOHS byly sice nealkoholické nápoje ve sledovaném období prodávány s vyšší obchodní přirážkou než jakou maloobchod v průměru při prodejích uplatňuje, ale zároveň se tato přirážka maloobchodu snížila o pět procent. Rychlý a nadprůměrný růst maloobchodních cen nealkoholických nápojů zejména v roce 2022, jenž převyšoval průměrný vývoj cen v Evropské unii a v některých okolních státech, byl podle ÚOHS spíše krátkodobým jevem. „Ze střednědobého hlediska již byl tento vývoj příznivější, protože podle ukazatelů Eurostatu cenová hladina prodeje nealkoholických nápojů byla v ČR v letech 2023 a 2024 jednou z nejnižších ze zemí Evropské unie,“ konstatoval antimonopolní úřad. Jinými slovy, ani na trhu s nealko nápoji se v praxi nepotvrdily informace, podle nichž výrobci nebo prodejci své zákazníky okrádají a „mastí si na svých cenách kapsu“.
Kromě dotací z MZe mohou někteří zemědělci čerpat podpory i z jiných zdrojů. Jak tento týden informovala Správa Krkonošského národního parku (KRNAP), i letos bude možné pobírat finanční příspěvek na péči o trvalé travní porosty, konkrétně na cenná luční společenstva nebo porosty významné z hlediska zachování krajinného rázu. Finanční podpora je dostupná pro žadatele s výměrou lučního porostu 0,3–5 ha, příspěvek slouží jako podpora péče o cenné trvalé travní porosty, a to správnými a šetrnými způsoby (seč s úklidem travní hmoty nebo extenzivní pastva), přičemž za seč není považováno mulčování. Podrobnější informace jsou uvedeny v „Pravidlech pro udělení finančního příspěvku na péči o trvalé travní porosty na území KRNAP a jeho ochranného pásma“ zveřejněných na webových stránkách https://www.krnap.cz/priroda/pece/management-luk/. Vzhledem k tomu ale, že zdrojem této podpory je Ministerstvo životního prostředí, nelze jí kombinovat s dotacemi z AEKO programů MZe.
Významná personální změna proběhla v čele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) – novým ředitele se stal Vladimír Eck a do funkce jej již jmenoval ministr zemědělství. Podle Ecka bude vzhledem ke změnám v zemědělské politice (nejen) EU třeba posílit analytické a datové kompetence ústavu. ÚZEI by tak měl mít strategickou jednotku pro dlouhodobé scénáře. Data ÚZEI by pak měla být podle nového ředitele otevřená i pro veřejnost a výzkum.
Petr Havel
