Data o tom, co se děje na pozemku, lze získávat z družic, případně ze snímkování pomocí dronů. Díky senzorům v kombajnech lze nasbírat také data o výnosech a kvalitě zrna v konkrétním místě pozemku.

Na agronomické fakultě Lukas vytvořil menší tým s názvem Laboratoř precizního zemědělství, který s pomocí těchto dat v delší časové řadě vytváří mapu pozemků se zaměřením na jeho produktivitu. „Snažíme se identifikovat slabé a silné části pozemku. Z pokusů víme, že produkční zóny se dobře shodují s výnosovými mapami,“ řekl Lukas. V 70. letech minulého století se podle něj razila teorie, že v místech, kde jsou rostliny slabé, lze přihnojováním výnos zvýšit. „Nicméně dnes je to naopak a zjistili jsme, že v takových místech je zbytečné hnojit, protože rostliny dusík nevyužijí a zůstává v půdě,“ řekl Lukas.

Technologie pro detailní analýzu pozemku i rostlin jsou dnes velmi kvalitní. „Postupují i možnosti automatizace i robotizace. Na farmách se objevují stále nové stroje, i když pro některé ještě chybí potřebná legislativní podpora. Díky navigaci pracují s přesností na dva centimetry,“ řekl Lukas. Možnosti strojů reagují na možnosti získání a analýzy dat. „Už dokážeme detekovat v porostu i jednotlivou plevelnou rostlinu, ale stroje, který by dokázaly likvidovat jen ji, ještě nemáme. Ale tady na veletrhu jsem vidět postřikovací stroj, který dokáže vypínat a zapínat jednotlivé trysky a dávkovat herbicid. Při testování v reálném porostu se podařilo uspořit přes polovinu postřiku jen díky tomu, že se nestříká plošně, ale na potřebných místech,“ řekl Lukas. Stroj má v paměti uloženou mapu pozemku, kde jsou určená místa, kde je potřeba plevel zahubit a podle toho pracuje.

V souvislosti s pronikáním moderních technologií upozornil vedoucí oddělení precizního zemědělství na ministerstvu zemědělství Jan Marek na rizika. V případě navigačních systémů by zemědělci měli mít nějakou záložní variantu pro případ, že by došlo k výpadku. „Dochází k němu jak na základě sluneční činnosti, tak třeba kvůli rušení či falšování signálu v důsledku vojenských konfliktů,“ řekl Marek. Uvedl, že roste také počet kybernetických útoků proti zemědělcům a potravinářům. „Týkají se hlavně těch velkých, ale ne vždy,“ dodal Marek.

mei dto

Zdroj: ČTK