Že se podoba stávající zemědělské politiky ČR mění ve prospěch průmyslových zemědělců, dokladují postupně se objevující změny dosavadních pravidel, z nichž asi nejvíce závažná je zatím navržená změna v novele zákona o rostlinolékařské péči, jejímž cílem je omezit přednostní právo nájmů a pachtů pro mladé zemědělce pouze na aktuálně volnou půdu. Taková půda ale k dispozici v ČR téměř není, a návrh tak jednak omezuje možnosti žádoucí generační výměny, zároveň ale také poskytuje větší prostor pro získání půdy kapitálově silnějšími, většími podniky. Za podporu průmyslových zemědělských podniků lze pak považovat i návrh na plošnou aplikaci přípravků proti přemnoženým hrabošům, tady je ale třeba připomenout, že rizika přípravku Stutox, o kterém se nejčastěji hovoří, jsou někdy příliš přeceňována – tento přípravek se totiž v přírodě působením vody, například z dešťů, velmi rychle rozkládá, a to již za několik hodin, čímž výrazně klesá riziko otrav necílových organismů.
Nejde ale jen o změny v legislativě – Ministerstvo zemědělství (MZe) informovalo o připravovaných změnách organizační struktury Státní veterinární správy (SVS), mimo jiné se týkající snížení současného počtu krajských pracovišť. Cílem má být vyšší efektivita, a dokonce i navýšení peněz pro zvýšení platů SVS, což obojí vypadá na první pohled dobře. Problém ale může být, při pokračující expanzi různých typů nákaz ohrožujících hospodářská zvířata, omezenější znalost terénu vzhledem k větší vzdálenosti pracovišť SVS od konkrétních lokalit. Netřeba také připomínat, že reformy v zásadě jakékoli organizace poskytují také legitimitu pro snížení počtu takových pracovníků, kteří nejsou přiměřeně loajální.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spustilo diskusi a připomínkové řízení k návrhu Národního plánu na obnovu přírody. Veřejná konzultace k návrhu byla zahájena 21. dubna, do 15. května 2026 mají organizace, ale i jednotlivci možnost zasílat k návrhu své podněty a připomínky. Podle MŽP počítá návrh se změnami přístupů k péči o krajinu, které mají za cíl obnovit její přirozené funkce. Má jít například o odstraňování již nepotřebných meliorací, obnovu přírodního charakteru řek nebo remízků a stromořadí v zemědělské krajině, i péči o městskou zeleň. Bylo by proto žádoucí, aby se do diskuse zapojili prostřednictvím dotazníku či zasláním připomínek k navrženým opatřením také sedláci z rodinných farem a Asociace soukromého zemědělství jako takové.
Aktuálním, i mediálním tématem v ČR je riziko ohrožení ovocných stromů, případně dalších hospodářských plodin, ranními mrazy. Ty zatím plošně budoucí úrodu příliš nepoškodily, je však třeba vědět, že riziko mrazů může trvat až do poloviny května, v zásadě do období takzvaných ledových mužů. Pokud přitom přijde vpád arktického vzduchu v první, nebo dokonce druhé květové dekádě, bude vegetace v mnohem pokročilejším stadiu vývoje, a riziko poškození tak bude výrazně vyšší než v současné době. I když se za prvky prevence rizika mrazů považují parafinové svíce, postřiky nebo využití netkaných textilií, mohly a měly by se i v této oblasti uplatnit výsledky vědy a výzkumu. Podle nich by totiž bylo možné využít geneticky pozměněné bakterie, které jinak běžně produkují speciální membránový protein fungující jako jádro pro tvorbu ledových krystalů. Tato nežádoucí schopnost půdních bakterií je přitom jedním z hlavních důvodů, proč mráz způsobuje obrovské škody v zemědělství. Vědci proto již vyvinuli geneticky modifikované „ice-minus“ (INA⁻) bakterie, u nichž je deaktivován gen pro tvorbu tohoto proteinu. To umožňuje podchlazení vody v pletivech bez tvorby ledu, a tím klesá riziko poškození rostlin mrazem. Výsledkem je vývoj biotechnologických produktů, jako je Frostban™, což je biologický přípravek založený právě na INA⁻ bakteriích, které chrání rostliny před mrazem. Uvedené řešení je dalším z četných důkazů o potřebě výsledky vědy a výzkumu v zemědělské praxi cíleně využívat, a pokud se aktuálně vedou diskuse, jak zvýšit dotace eliminující rizika mrazů pro hospodářské rostliny, měla by se diskuse přesměrovat spíš na podporu, třeba i dotační, která by zemědělcům umožnila nové poznatky při svém hospodaření využívat.
Petr Havel
