Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) dnes bude s ostatními kolegy ze zemí EU řešit, jak mají vypadat zemědělské dotace po roce 2027. Česko chce změkčit návrh Evropské komise na přenastavení systému přímých plateb na úkor velkých zemědělských podniků.
Brusel pro další sedmileté rozpočtové období navrhuje, aby se přímé platby krátily – tím více, čím větší balík těchto dotací připadá na žadatele. Komise navíc prosazuje pevný finanční strop. Největší agrární kolosy by po zavedení takzvané „degresivity“ dosáhly na maximálně sto tisíc eur (2,4 milionu korun) ročně.
Pro ministra Šebestyána jde o jedno z nejzásadnějších témat, které ovlivní finanční podmínky tuzemského zemědělství v příštích letech. Česká vláda patří mezi odpůrce degresivity a profesní minulost šéfa rezortu napovídá, že velké zemědělské holdingy v něm mají zastánce.
Šebestyán ještě loni vedl spolek Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, který sdružuje velké české agrární koncerny. Hájil tak zájmy Agrofertu, jenž je spjatý s premiérem Andrejem Babišem, skupiny Úsovsko bývalého ministra Jiří Milka nebo Agro Měřín Gabriela Večeři, pro něhož současný ministr dokonce pracoval.
Bitva o zastropování
Složitá vyjednávání o zemědělských platbách se rozjíždějí po dvou liniích – kromě Bruselu také v tuzemsku. Debaty na půdě ministerstva zemědělství začnou v květnu.
„Právě o zastropování pro ty velké se ještě povede bitva,“ říká zástupce malých a středních farem Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství ČR.
Kde je strop a jak vypadá degresivita přímých plateb
Evropská komise navrhuje rozdělit přímé platby zemědělským podnikům do čtyř stupňů na základě částek, jaké mají brát podle velikosti a třeba počtu zvířat v chovu.
- V prvním stupni do 20 tisíc eur dostanou plnou platbu.
- V rozmezí od 20 do 50 tisíc eur se jim roční příjmy mají krátit o 25 procent.
- V pásmu mezi 50 a 75 tisíci eur se mají snižovat o 50 procent.
- Při příjmech mezi 75 a 100 tisíci eur pak o 75 procent.
- 100 tisíc je strop, větší farmy nemají dostávat nic.
Zástupce malých farmářů Šebek bude v pracovních skupinách na ministerstvu zemědělství prosazovat plán Evropské komise – tedy zastropování včetně zavedení čtyřstupňové degresivity.
„U nás chtějí zachovat systém, aby peníze šly velkým podnikům. Budou zkoušet, aby stropování bylo dobrovolné, a případně zvýšit stropy ze sta tisíc na půl milionu eur. My budeme proti tomu,“ říká Šebek.
„Jediná cesta je stropovat a současně sledovat majetkovou propojenost a tím prostředky částečně nasměrovat ke středním farmám,“ zdůraznil exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Tlak velkých podniků proti zastropování dotací je ale v Česku silný. Ministerstvo argumentuje mimo jiné potravinovým zabezpečením a snahou udržet konkurenceschopnost zemědělských podniků a zaměstnanost na venkově. Kdyby nakonec prošlo dobrovolné stropování, v Česku by se pravděpodobně nic nezměnilo a dotační peníze by dál bez omezení proudily do velkých holdingů.
Ve vlastní režii a jen dobrovolně
Na úrovni EU ministři zemědělství vyčlenili problematické oblasti, v nichž se neshodují. „Je tam právě zastropování, degresivita a definice skutečného zemědělce,“ řekla Deníku N předsedkyně Výboru pro zemědělství a vývoj venkova v Evropském parlamentu Veronika Vrecionová z ODS.
Ministr Šebestyán prosazuje, aby Brusel přenechal více rozhodování při rozdělování unijních prostředků členským státům. Už v březnu společně s ministry dalších pěti zemí odmítl reformu Společné zemědělské politiky, kterou Brusel přichystal.
„Obecně, a nejde pouze o otázku zastropování, preferujeme nižší míru regulace z úrovně EK a větší flexibilitu pro členské země, vzhledem k tomu, že jsou mezi nimi velké rozdíly a je třeba mít možnost zohlednit národní specifika,“ popsal postoj rezortu jeho mluvčí Vojtěch Bílý.
Šebestyán chce také prosadit, aby zastropování mohlo být dobrovolné, nikoli povinné, jak zatím plánuje Komise.
„Česko vnímá jako zásadní otázku degresivity a zastropování, kde jednoznačně preferuje dobrovolnost aplikace těchto opatření a zohlednění národních specifik v podobě zavedení dalších nástrojů (zohlednění struktury podniku, výrobní zaměření, odpočty atd.),“ napsal už v březnu Bílý.
Pojistka proti ukrajinským agrobaronům
Jedním z důvodů, proč chce Evropská komise více podporovat menší farmy, je pojistka pro případ vstupu Ukrajiny do EU. Tamní zemědělství stojí na obřích podnicích, což by při současném systému vedlo k mohutnému navýšení zemědělského rozpočtu.
„Kdyby Ukrajina vstoupila a nebyl strop, rozpadl by se rozpočet EU,“ zdůraznila Vrecionová. Zastropování by vyřadilo největší hráče na tamním trhu a omezilo dopad vstupu Ukrajiny na unijní zemědělské výdaje.
Praha odmítala zastropování evropských zemědělských dotací i v minulosti. I někteří Šebestyánovi předchůdci argumentovali tím, že na tuzemském trhu mají větší podniky větší podíl než ve většině ostatních evropských zemích, a snížení plateb by tak negativně zasáhlo značnou část odvětví.
Minulá vláda premiéra Petra Fialy se nicméně pokusila pomoci malým a středním podnikům – zvýšila jim dotace na prvních 150 hektarů obdělávané zemědělské půdy.
Zvýšit strop na půl milionu
Podle Vrecionové se členské země EU nějakému zastropování nejspíš nevyhnou. Následující jednání se tudíž povedou hlavně o to, jak se návrh Komise na omezení plateb upraví.
„Europoslanci už neformálně zastropování řeší a rýsuje se pozměňovací návrh, který by upravil parametry. Strop na 100 tisících eur je ostrý, ale v parlamentu se nejspíše může posunout na 500 tisíc eur za rok,“ řekla Vrecionová.
Taková úprava by podle ní mohla vyhovovat některým německým nebo slovenským europoslancům. Na území bývalého NDR a Slovenska totiž jsou také velké zemědělské firmy, které by nižší stropy více zasáhly.
Vrecionová říká, že s kolegy spočítali, že pod strop půl milionu eur se vejde 90 procent evropských farem. „500 tisíc eur by zhruba odpovídalo farmě velké řádově 3000 hektarů – jde o velmi hrubý odhad. Agrofert má pro srovnání nějakých 135 tisíc hektarů,“ dodala šéfka zemědělského výboru europarlamentu.
Europoslankyně Veronika Vrecionová z ODS. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Napětí mezi Bruselem a členskými státu EU zesiluje plán Komise, aby se unijní zemědělský rozpočet celkově snížil o pětinu.
Brusel navíc přidal ještě jeden návrh, který by velké agrární holdingy zabolel – požaduje, aby členské státy sledovaly majetkovou propojenost právnických a fyzických osob. Přímé platby by na rozdíl od dosavadních pravidel mohla dostávat pouze jedna firma ze skupiny.
Kolik jde na Společnou zemědělskou politiku
Společná zemědělská politika se zaměřuje na podporu evropských zemědělců, zajišťování potravinové bezpečnosti a probíhající změny klimatu.
Na období 2021 až 2027 EU na Společnou zemědělskou politiku vyčlenila celkem 387 miliard eur, které si mezi sebou dělí členské státy.
Avšak alokace na další období mezi roky 2028 a 2034 je nižší a počítá se tu s 295,7 miliardy EUR.
Vedle toho se bude debatovat ještě o jednom parametru. Komise chce do jednoho balíku spojit peníze na zemědělství a kohezní politiku, sloužící hlavně ke snižování ekonomických rozdílů mezi zeměmi a regiony.
I proti tomu už se Šebestyán s několika dalšími ministry postavil.
Na sněmovním Výboru pro evropské záležitosti se opozice ve středu ptala premiérovy poradkyně pro záležitosti Evropské unie Mileny Hrdinkové, jak chce vláda peníze dělit mezi kohezní projekty a zemědělství.
Mám obavu, aby nebylo prioritizované zemědělství na úkor kohezní politiky,“ podotkla lidovecká poslankyně Marie Kršková.
Hrdinková však neodpověděla jednoznačně. Jen opakovala, že Česko ještě nemá jasný názor na to, zda se vládě spojení peněz na kohezní politiku a zemědělství líbí. „Nelze říci, jestli preferujeme zemědělství, nebo kohezi. Určitě to nebude tak, že vláda dá vše na zemědělství a na kohezi zapomeneme, a naopak. Bude to muset být proporce, která bude reflektovat potřeby jednotlivých rezortů, které se nyní snažíme mapovat,“ popsala.
Stručně
Ministr Martin Šebestyán (za SPD) bude na jednání ministrů zemědělství řešit podobu dotací po roce 2027. Evropská komise navrhuje zavést strop 100 tisíc eur na podnik za rok a sledování majetkové propojenosti, aby velké holdingy nedostávaly opakované platby a peníze šly spíše malým a středním farmám. Česko naopak prosazuje dobrovolnost a větší flexibilitu. Kritici varují, že by to zachovalo výhody oligopolů. V Evropském parlamentu vzniká kompromisní návrh zvednout strop na 500 tisíc eur.
Autor: Kateřina Frouzová
Zdroj: Deník N
Zdroj: Deník N
