V prvé řadě je třeba si otevřeně přiznat, že je v současných podmínkách v podstatě nemožné s jistotou určit, odkud který produkt skutečně pochází, zvláště pokud jde o zpracované výrobky. Jak se postavit k výrobku, který byl vyroben v jedné zemi a zpracován v jiné? Takže echt německý výrobek může být také tak trochu český a opačně… Podpora domácím produktům je bezpochyby velmi důležitá a potřebná, nicméně neměli bychom využívat situaci jako klacek na „zahraniční“ konkurenci, před tím, než uvážíme všechny okolnosti a možné důsledky.

Není dobré podléhat hysterickým tlakům na omezování volného trhu, na kterém je spolupráce v EU vůbec založena. Takové opatření se totiž zcela určitě dříve či později v jiné podobě vymstí, zejména z toho důvodu, že většinu komodit, vyjma monogastrů, vyvážíme.

Mělo by být samozřejmé, že v reakci na tato závažná hygienická zjištění začnou intenzivně konat všechny příslušné dozorové orgány. Tyto orgány musí nyní prokázat, jak jsou připraveny řešit krizové situace i směrem k velkým dovozcům a zpracovatelům masa. Rovněž by měla být kontrola uvedených dozorových organizací zaměřena na dovozce krmných komponentů, protože i zde se ukrývá nebezpečí průniku těchto surovin do našich chovů. Nesmí však současně scházet dostatek vůle a odvahy pro kontrolování velkých firem a nejsilnějších hráčů na trhu a to jak s vepřovým masem, tak s komponenty přidávaných do krmných směsí.

Jako zemědělci od státní správy nyní očekáváme, že dojde k zavedení intenzivních systémových kontrol zejména rizikových skupin. A samozřejmě nesmí chybět ani stálá informovanost směrem k veřejnosti.

Nejen jako zemědělci, ale především jako občané bychom měli mít také na paměti, že problematika s dioxiny je ukázkovým důsledkem tlaku na zprůmyslňování zemědělství, který je potenciální hrozbou pro zdraví lidí (BSE, ptačí chřipka ap.).

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR, 7.1.2011