Systém tzv. degresivní podpory příjmů, který by měl začít platit v roce 2028, je založený na velikosti producenta. Zjednodušeně, čím větší je podnik, tím nižší je podpora. Návrh tak, jak jej představila Evropská komise, počítá podle ministerstva zemědělství s postupným snižováním platby spolu se zastropováním konečné částky na 100 tisíc eur (2,4 milionu korun).
Ohrožení pro cenově dostupné potraviny?
Při uplatnění stropu návrh zároveň ukládá členským zemím zohlednit propojenost právnických a fyzických osob. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) už dříve varoval, že povinné omezení dotací oslabí schopnost Evropy produkovat cenově dostupné potraviny.
„Česká republika prosazuje, a to obecně, nejde pouze o otázku zastropování, nižší míru regulace z úrovně Evropské komise a větší flexibilitu pro členské země, vzhledem k tomu, že jsou mezi nimi velké rozdíly,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý. Česko usiluje také o to, aby bylo možné zohlednit národní specifika.
„Naší prioritou je neomezit potravinové zabezpečení, udržet konkurenceschopnost českých zemědělských podniků a zaměstnanost na venkově,“ dodal Bílý.
Ministerstvo chce zajistit i jednoduchou proveditelnost podmínek z pohledu administrace a kontrol. Nastavení Společné zemědělské politiky, ať už z evropské úrovně nebo v rámci národní úpravy, nesmí podle Bílého postavit Českou republiku do nevýhodného postavení oproti jiným členským státům.
„České zemědělství trpí“
Odlišný pohled má na návrh Evropské komise Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství. Podle Šebka by byl z dlouhodobého hlediska pro české zemědělství prospěšný. „České zemědělství trpí problémy, které generují zemědělské podniky o desítkách tisíc hektarů,“ podotkl. Velcí producenti nejsou podle Šebka schopni zabezpečit funkce venkova, krajiny, ale i ekonomiky.
Šebek také upozornil, že by zastropování neměla EU nechávat na jednotlivých členských státech, mělo by jít o povinný nástroj. „Jinak to Česká republika nevyužije,“ dodal. Zároveň jde podle něj o podstatu společné zemědělské politiky. Ta by podle Šebka měla mít základní pilíře nastavené na stejné úrovni.
Pokračoval, že degresivní podpora příjmů je cestou, jak podpořit lokální a generačně ukotvené zemědělství. Pokud by se ji nepodařilo prosadit, hrozí podle Šebka prohlubování problémů, které v Česku jsou. Jmenoval vysokou koncentraci velkých zemědělských podniků a další skupování farem.
Nejednotná Evropa
Ohledně návrhu Evropské komise nejsou jednotné ani jednotlivé evropské státy, jak Ekonomický deník informoval, ukázalo se to i na pondělním jednání unijních ministrů zemědělství. Některé země varují, že by změny mohly výrazně ohrozit evropskou produkci potravin a také pracovní místa na venkově.
Evropský komisař pro zemědělství Christophe Hansen argumentoval, že společná pravidla zabrání nekalé soutěži mezi členskými státy. Kritizoval současný způsob, kdy jeden farmář čelí platovým stropům, zatímco podobný producent v jiné unijní zemi dostává o stovky tisíc eur více.
Španělsko obecný plán schválilo a navrhlo směřovat podporu příjmů menším farmám. Německo varovalo, že strop 100 tisíc eur pro větší farmy by poškodil zejména agrárníky ve východním Německu, kde výměra zemědělských podniků bývá větší.
Itálie trvala na tom, že by sedmadvacítka neměla přijímat pravidla, která poškodí velké farmy. Protože kromě produkce potravin poskytují také lidem práci.
Autor: Tereza Čapková
Zdroj: Ekonomický deník
